Jde o planetu? O peníze!!
Uveřejněno dne 31 října 2016 000 13:18
Stát uspěl v dalších třech soudních sporech, které proti němu kvůli solární dani vedlo několik provozovatelů solárních elektráren. Ti požadovali po státu zaplacení zhruba 3,49 miliardy korun jako ušlý zisk a náhradu škody, která jim zavedením této daně měla vzniknout.
Rozhodnutí Městského soudu v Praze, k němuž se provozovatelé elektráren odvolali, jsou pravomocná. Stát v obdobných případech uspěl už v minulosti – loni v říjnu uhájil v devíti soudních sporech 3,2 miliardy korun a letos v dubnu v dalších šesti sporech 266,5 milionu korun.
Jádrem sporu byla zvláštní solární daň, která byla uvalena zpětně na elektrárny připojené k síti v době solárního boomu – tedy v letech 2009 a 2010. V letech 2011 až 2013 platily firmy 26 procent z výnosů, později se daň ze zisku snížila na deset procent, a to pouze pro elektrárny z roku 2010.
Provozovatelé elektráren se u soudů bránili tím, že je nově zavedená daň diskriminuje i na to, že na ně byla uvedena zpětně. Na stát proto podali desítky žalob.
Odvolací soud ale dal státu za pravdu, že garantovaná návratnost investic do solárních elektráren je stále zachována a žaloby jsou tudíž nedůvodné.
„V případě, že bude podáno dovolání či ústavní stížnosti, jsme připraveni hájit zájmy státu i nadále. Navíc tyto miliardové spory zastupujeme výhradně vlastními zaměstnanci,“ říká Kateřina Arajmu, generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který spory za stát vede.
Firmy se snaží prokázat rdousící efekt
V těchto konkrétních sporech žalovaly stát firmy Three P section, KPS energie, ABALANZAR, TM-SOLAR, CH Solar Source, SOLAR-CZV, TOWAKI JAPAN TECHNOLOGY, ABA Solar alfa, TERMOKOM CT, PERFEKTIA, GREEN POWER ENERGY.
Soud dal podle MF státu za pravdu, že garantovaná návratnost investic do solárních elektráren je stále zachována a žaloby jsou tudíž nedůvodné.
V jednom ze svých nálezů se problematikou zabýval i Ústavní soud, který daň za retroaktivní nepovažuje. Solární odvod podle nich není v obecné rovině protiústavní, pokud nemá na konkrétní firmu takzvaný rdousící efekt. Pokud by se prokázal, mohl by stát v takovém případně daň prominout.
Stát nakonec na speciální solární dani vybral přibližně přes 20 miliard korun.