ESG: Banky mají financovat, ne být nástrojem aktivismu
Uveřejněno dne 3 května 2023 000 10:54
V prvním dubnovém vydání týdeníku Ekonom je publikována dvojstrana věnující se tématu ekologické udržitelnosti, která v úvodních řádcích glorifikuje „woke“ strategii ESG. Ta podle textu v následujících letech zatřese nemovitostním trhem a „zezelená“ budovy, které nyní prý odpovídají až za 40 % světových emisí způsobujících oteplování planety. Aroganci této neprůkazné žaloby vinící stavaře z poškozování klimatu nechme mimořádně stranou a soustřeďme se na ona tři písmenka reprezentující slova Environment, Social a Governance, tedy na pilíře pokrokového světa.
Ten, kdo je neuzná nemusí dle textu získat bankovní financování. Například implementace zelených zdrojů prý „bude mít vliv nejen na to, zda stavebník získá úvěr, ale i na výši pojištění objektů…apod“. Pokrokáři chtějí finanční instituce v roli nástroje zeleného aktivismu. Bankovní inkvizice u nás již začala.
Nejprve obecně. Principy ESG se chystají v příštích letech vstoupit do fungovaní českých firem. Ty si mají osvojit např. plány na inkluzi rasových menšin, genderovou rovnost i dosažení uhlíkové neutrality. Strategie vzešlá z Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a na Pařížské dohody se v první fázi zaměřila na bankovní sektor. Od letoška platí evropská směrnice SFDR vyžadující po bankách reporting s cílem získat informace o udržitelnosti na finančních trzích, urychlení toku kapitálu směrem k trvale udržitelným projektům a začlenění rizik ESG do procesů řízení. Velké banky se na webech chlubí, že strategii promítly do obchodních plánů a střednědobých vizí.
K prvnímu písmenku se velké banky (vlivem svých zahraničních matek) pomýleně zavázaly už v Memorandu pro udržitelné investice v roce 2021, kde nadřadily boj proti klimatu ekonomickému rozumu. Souhlasily s podílením se na proměně podnikatelského prostředí. Zelené projekty se tak těší výhodným úrokovým sazbám. Pokrokáři ale chtějí mít Evropu do pár let zcela bezemisní. Objevuje se proto stále častěji otázka, kdy se progresivity označované „špinavé“ podniky objeví na blacklistu nepodporovaných odvětví (aniž by někdo prokázal jejich vliv na klima!). V ČR již jedna banka před lety odstřihla uhelné zdroje ze svého portfolia a chlubila se, že za první rok od ohlášení snížila těmto zdrojům o cca 66 % objem poskytnutých financí. Máme se připravit, že ani profitabilní firma brzy nezíská úvěr, pokud nebude vyhovovat myšlení pokrokářů? Dřív banky společnost financovaly, teď ji mají převychovávat podle utopistických dogmat. „Zelené“ bankovní financování bude po emisních povolenkách dalším hřebíčkem do tržního obchodování s energiemi.
Na dvoustraně se také dočteme argumenty chválící ony zelené technologie, které mají banky pod vlivem ESG nyní přednostně financovat. Evropská legislativa totiž chystá přísné zelené cíle (výstavba bezemisních budov od roku 2028 apod.), které jsou podle textu přijatelné díky fotovoltaikám, větrným elektrárnám z CLT panelů, vodíku apod. Text dále tvrdí, že „určitě to nebude levné, nicméně pořizovací cena by neměla být jediným elementem k našim úvahám. Je nutné především vidět věci v delším horizontu, a to i z pohledu úspor energií, vody nebo již zmíněné udržitelnosti“. Obnovitelné technologie jsou prý investiční příležitostí.
Aby ovšem byly investice do těchto technologií rentabilní, musí mít onen potenciál dalšího zhodnocování. Berou pokrokáři v potaz varování, že nad jejich technickými možnostmi visí velký otazník? Hrozí totiž, že banky vymění projekty postavené na reálném finančním plánu nejen za dražší, ale navíc i za neověřené zdroje s rizikovou návratností. Za vážnou diskusi stojí např. stanoviska think thanku Realistická energetika a ekologie sdružující řadu tuzemských energetických expertů – akademiků technických oborů, odborníků z automobilového a teplárenského odvětví. Ti upozorňují na extrémně nízkou využitelnost obnovitelných zdrojů, na absenci akumulačního úložiště, na nedobrý technický stav a nedostatečné kapacitní možnosti energetické soustavy. Mají tedy vůbec obnovitelné zdroje potenciál nahradit fosilní paliva? Člen think thanku profesor Hrdlička z ČVUT např. říká, že „zdroje z povahy své přerušované a na povětrnostních podmínkách závislé produkce ve specifických podmínkách České republiky solární a větrné elektrárny tím být nemohou. Stejně tak zůstávají okrajovými další obnovitelné zdroje, přičemž řada technologií z laboratorních podmínek je hodně vzdálené reálné praxi“. Navíc studie Finského geologického ústavu1 dochází na 1000 stranách skrze výpočty k závěru, že na výrobu obnovitelných technologií nemáme ani dostatek surovin. Berou tato rizika pokrokáři alespoň trochu vážně? Nebo dál věří, že poručí větru a dešti? Budou navíc banky střadatelům otevřeně říkat, že se s jejich penězi chystají takto hazardovat? Pochybuji.
Lze tak vznést vážnou obavu, že ony „udržitelné“ obnovitelné zdroje budou ekonomicky zcela neudržitelné. Ekonomické subjekty totiž potřebují využívat nejen funkční, ale i cenově přijatelné zdroje, které jim přinesou užitek. Drahé technologie se promítnou jen ve vyšší ceně bez dalšího efektu. Bude mít ony zbytečně prodražené nové budovy kdo kupovat či si je pronajímat? Bude je chtít někdo stavět? Za nucenou diskriminaci fosilních paliv si všichni pořádně připlatíme. Kam najednou zmizel požadavek bank na návratnost projektu? Budou úvěroví specialisté vyhodnocovat u obchodních případů tato vážná rizika úvěrů nebo údajná rizika pro klima? Banky mohou místo studentů oboru bankovnictví rovnou přijímat studenty enviromentálních studií. Podle pokrokářů mají vyšší kvalifikaci než studenti ekonomické fakulty.
Jeden z otců ESG Georg Kell kdysi řekl, že většinu firem dekarbonizace přivede ke krachu, pokud vláda nepřijde s ekonomickými pobídkami a regulačním rámcem. Vážně si může někdo myslet, že jsou veřejné rozpočty bezedné, aby dotovaly rozmary aktivistů? Jestli banky počítají s tím, že jim ekologické investice do vysokého počtu budov budou sanovat dotace, tak to bude mít enormní dopad na daňové poplatníky. Výsledkem této pokrokářské doktríny bude drahota, chudnutí a ve výsledku i zaostalost. Je neuvěřitelné, kam se banky nechávají zatlačit a kam mají v budoucnu tlačit nás. Prohráváme kvůli tomu všichni. Z tohoto blouznění nás evidentně pak probere jen blackout.