Pojďme se na věc podívat trochu blíže…
- “Jsem jediný na světě, kdo tohle vidí!”
Hodně lidí je přesvědčených, že patří k menšině, což je takový bias, o kterém jsem psal tady a ještě jsem ho zmínil třeba tady. A ekologové nejsou výjimkou.
Často se setkávám s tím, že mi někdo prezentuje svůj ekologický pohled na svět a prezentuje ho jako: “Jen já rozumím tomu, že životní prostředí je nutné chránit a bojovat za něj a prostě jen já chápu, že má hodnotu. Ale všichni ostatní jsou blbí a ten smysl nevidí a já jim musím otevřít oči.”
To je asi fajn, protože já do druhých zase hustím libertariánství, ale přesto to prostě není pravda. Naopak, téma ekologie je velice populární, oblíbené a hlásí se k němu v podstatě všichni. Firmy už neříkají, že jejich výrobky jsou levné a kvalitní, ale dnes říkají, že jsou hlavně levné, kvalitní a šetrné k přírodě. O ekologii mluví celá řada celebrit, politiků na nejvyšších místech apod.
Stejně jako třeba Greta Thunberg často prezentuje své ekologické postoje ve stylu: “Nikdo mě neposlouchá a všichni mě ignorují, ale já nebudu mlčet a budu dál bojovat!”, což je sice hezké, ale není to pravda. Naopak, z velké části jí každý naslouchá, má pozornost médií i nadnárodních organizací.
Nemám nic proti tomu, že je ekologie populární, ostatně je to přirozený důsledek bohatství, které nám umožňuje nad takovými věcmi přemýšlet, když už nemusíme trávit čas lovem mamutů, že jo. Ale nač to prezentovat tak, že naopak všichni jsou silně proti ekologii, ale jen hrstka moudrých chápe, že matička země potřebuje chránit?
- “Lidstvo zničilo planetu…” Vážně?
Často vidím také obavy z toho, že současný svět je na tom ekologicky nejhůře za celou historii lidstva a bude to ještě horší. Bude jen víc znečistění, víc plastů, víc vykácených pralesů a za pět let díky globálnímu oteplování z planety zbude škvarek.
Hele, tak to prrr, na čem je tohle tvrzení založené? Osobně bych doporučil knihu Pokrok od Johana Norberga, který ve své knize, navzdory přesvědčení, že svět jde do prdele a staré dobré časy byly lepší, vysvětluje, proč naopak je na tom svět čím dál lépe. Ubylo hladomorů, válek, zvyšuje se bohatství, gramotnost, dostupnost pitné vody a jídla a tak dále. Vše má podloženo řadou dat, statistik, grafů a nic z toho není dojmologie, ale tvrdá data.
Obsahuje to také kapitolu o ekologii, kde vysvětluje, že životní prostředí je na tom naopak lépe, než třeba před 100 nebo 200 lety. Například 200 let zpátky byl Londýn zamořen smogem z továren, že lidé museli nosit různé masky a vše zahalovala hustá mlha. Nebo vysvětluje, že zalesnění planety prudce stoupá.
Jasně, neříkám, že některý věci nejsou stále na hovno, ale nezdá se, že jsme zničili planetu a už není cesta zpátky. Planeta rozhodně není zničena, jak se někteří snaží tvrdit.
- “My versus oni.”
Hodně ekologů se také snaží tvářit, že jsou dvě skupiny lidí. My a oni. My ekologové, co chceme zachránit planetu před zničením a oni, to zlí, co ji chtějí zničit a rozebrat.
Eh? Ne? Myslím, že všichni chceme čistý vzduch a čistou vodu a tak dále. Není žádné my a oni. Ekologové často za “oni ti zlí” označují ty, kteří nesouhlasí s jejich metodami, jak životní prostředí zachránit. Například si nemyslím, že zákaz plastů a zdanění masa je cesta, jak zlepšit životní prostředí, ale sotva to dořeknu, hned patřím k “oni, ti zmrdi, co chtějí zničit svět.”
Ve skutečnosti všichni zatěžujeme planetu. Ano, i ti ekologové, co píčují na druhé, že ničí planetu, jezdí někam v autě, autobuse nebo lítají letadly. Životní prostředí trpí kvůli nám všem. Není žádné “my” ti hodní a “oni”, ti kteří životní prostředí strašně ničí. My všichni jsme zátěž pro planetu. Tečka.
- “Státe, help me, pls.”
Pochopitelně jako libertariána mě sere, že spoustu ekologů volá po státních zásazích a regulacích… A říkají, že záchrana planety je dostatečně pádný důvod tahle různá omezení svobod zavádět. Jenže každý člověk, co chce omezovat svobody si myslí, že jeho důvod je pádný. Ano, i soudruzi, co chtěli všechno znárodnit a pověsili Miladu Horákovou.
Není to nic jiného, než zase ten starý dobrý socialismus, jen s lehce jinou rétorikou.
Ale když dáme morální aspekt stranou, tak se ptám – opravdu chcete záchranu planety dát do rukou tak neschopné organizaci jako je stát? Stát zatím zkurvil všechno, na co kdy sáhl – od školství, zdravotnictví a prakticky všeho. Opravdu by měla tuhle problému řešit EU, tedy organizace plná neschopných bolševiků?
- Černobílost
Ekologové kolem mě někdy berou některé otázky značně černobíle a odmítají o nich diskutovat. Já třeba nic nevím o globálním oteplování a nikdy jsem o něm nic podrobně nečetl a nestudoval.
A když někde na nějakém diskuzním fóru zahlídnu diskuzi dvou lidí, kdy jeden si myslí, že globální oteplování je hrozba, zatímco ten druhý tvrdí, že je to hoax a podvod století, chci si ji přečíst, abych slyšel názory obou stran. Ale zastánce globální oteplování to obvykle začne prezentovat jako dogma ve stylu “globální oteplování je reálné a myslet si opak je stejné jako myslet si, že země je placatá!” a tak většina diskuzí končí. Na spoustu diskuzních fórech se za takové názory rovnou dává permbanán.
Já myslím, že znalosti některých ekologů o globálním oteplování jsou na stejné úrovni jako ty moje – tedy vědí o tom prd. Ale zatímco já přiznám, že vím prd, oni se dovedou chovat značně fanaticky a útočit do všech kolem.
Stejně jako se bere climate change jako dogma, tak podobně se nahlíží na problematiku plastů. Samozřejmě, že plasty jsou špatné a ničí planetu a je třeba je zakázat!! Jak se opovažuješ o tom pochybovat? How dare you?! Ovšem pak najdete třeba článek, který se na věc snaží dívat z jiné perspektivy, třeba na Liberálním institutu (Zákaz brček a dalších plastových výrobků oceány nezachrání) a ten obsahuje argumenty, které nelze ignorovat mávnutím rukou, protože jsou docela zásadní a měli bychom se jimi zabývat.
Já chci, aby ekologové dali šanci i opačným názorům a byli ochotni o nich diskutovat, ne, že chytnou záchvat a začnou oponenta různě nálepkovat.
- Ekonomika versus ekologie
Někteří ekologové staví ekologii tak, že jde proti ekonomice a my si musíme vybrat: Buď se budeme honit za penězi a zisky, ale ničit planetu, nebo se trochu uskromníme a zachráníme svět!
Nikoliv. Tohle je fatální nepochopení toho, jak ekonomika funguje. První omylem je představa, že zisky a peníze jsou ekonomika. Nikoliv. Ehem… Co je teda ekonomika? Ekonomika jsme my. My všichni. Ano, i ty, co tohle čteš.
A ve skutečnosti je životní prostředí vzácná tržní komodita, za kterou jsou lidé ochotni platit, takže je to v té ekonomice zohledněno. A kdyby bylo 90 % veškeré vody na planetě znečištěno, projevilo by se to na její ceně. A ta by byla obrovská, kdyby byla voda vzácná. A vysoká cena by byl signál pro celou řadu tržních subjektů, že je jí nedostatek a že se na ní dá hodně vydělat. Člověk A si řekne “ty vole, mohl bych prodávat vodu!” a tak investuje do nějaké čističky vod a nakoupí znečištěnou vodu, vyčistí a prodá. Člověk B udělá to samé, ale řekne si, že ji prodá o chlup levněji, než A, aby šli zákazníci radši za ním, než ke konkurenci. Tak by to šlo dlouho, až by se to ustálilo na nějakém rozumném množství vody a ceně. Tomu se říká koordinace trhu, tuším.
Takže, tvrdí-li ekolog, že záchrana planetu je důležitá a hodnotná věc, tak je to právě ekonomie, která potvrdí, jak si lidé životního prostředí doopravdy cení. A já osobně myslím, že jo. Tvrdím, že neekologická rozhodnutí způsobí naopak ekonomické škody, jako je právě zvýšení ceny vody v případě znečištění. Ekonomie tedy naprosto reflektuje životní prostředí, protože ekonomie jsme zkrátka my a náš vztah ke vzácným statkům, včetně životního prostředí.
A když ekolog tvrdí, že musíme chránit planetu, tak má mou pozornost a poslouchám ho, ale jak začne mlet něco tom, že jsme moc konzumní společnost a kapitalismus je zlej a podobná klišé, tak mou pozornost okamžitě ztrácí a rovněž ho přestávám brát vážně.