OSN jde české školáky učit o klimatu a o „radosti z migrace“

Do výuky dětí v otázkách klimatu na českých školách zasahují nejen neziskové organizace. O klimatické změně vyučuje také české zastoupení Organizace spojených národů (OSN), tvrdící, že jsme „poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování“. Česká veřejnost se dle něj o téma změny klimatu zajímá, „ale v porozumění naléhavosti problému stále zaostává za evropským průměrem“, a proto je potřeba, aby se děti a studenti informace dozvídali také od zmíněného zastoupení OSN. Nezůstává však pouze u environmentálních témat. Děti na základních školách se dozvědí od zastoupení Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky ve výuce věnované migraci rovněž to, proč by měly podporovat „rozmanitost“.

Na českých školách se začíná ve stále větší míře prosazovat vzdělávání dětí a studentů v oblasti klimatu, avšak namísto samotných učitelů se často informace ohledně této problematiky žáci dozvídají od neziskových organizací či od jiných externích organizací.

ParlamentníListy.cz již v minulosti upozornily například na projekt Učím o klimatu, který za podpory státu dětem i učitelům o klimatické změně předává informace. V projektu se praví mj., že právě vzdělávání dětí v této otázce je „příležitostí“ pro zásadní společenskou transformaci a žákům se následně vysvětluje, jaký vliv na klima má to, co jedí, nebo jak „uvědoměle“ jet na dovolenou. „Kdo nesmrdí, není Čech,“ dozvěděly se též děti v materiálech, že jsme horší než Afričané. Nejde ovšem o jedinou organizaci, která se v těchto okruzích angažuje.

Výuku v českých školách nabízí také české zastoupení OSN; zdaleka nejde jen o přednášky na téma činnosti samotné organizace, jak by se dalo očekávat. Informační centrum OSN v Praze zprostředkovává informace o činnosti a prioritních cílech organizace, včetně specializovaných agentur a programů; plní úlohu zastoupení Sekretariátu OSN v České republice; navazuje partnerské vztahy s institucemi státu, s nevládními organizacemi, se školami, médii i soukromým sektorem, nabízí vzdělávací programy určené pro žáky základních škol, studenty středních a vysokých škol také v dalších tématech.

Fotogalerie: – Stávka za klima po pěti letech

Vedle programu věnujícího se OSN tak nabízí také vzdělání v tématech udržitelného rozvoje, holocaustu a prevence genocidy, mírových operací OSN, lidských práv či klimatické změny.

Právě ke klimatické změně se české zastoupení OSN vyjadřuje ve svých materiálech s tím, že „jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na zemi a zároveň poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování“.

Faktem o klimatické změně je, že „žijeme v čase klimatické nouze“. „Klimatologové varují, že jsme již nebezpečně blízko bodům zvratu, které by mohly vést ke kaskádovým a nevratným klimatickým dopadům,“ uvádí se ve výukových materiálech.

Fotogalerie: – Klima nepočká…

„Příčinou klimatické krize jsou fosilní paliva. Jejím řešením je obnovitelná energie. Obnovitelné zdroje energie jsou mírovým plánem pro 21. století,“ píše bez dalších podrobností ve výčtu Faktů o klimatické změně.

A co se dozvědí vedle těchto informací samotní žáci na školách? Vzdělávací programy Informačního centra OSN v Praze věnující se klimatu jsou představeny slovy, že „globální emise jsou rekordní a jejich pokles zatím není v dohledu“. „Poslední čtyři roky byly nejteplejší v historii měření. Zimní teploty v Arktidě stouply od roku 1990 o tři stupně Celsia. Zvyšuje se hladina oceánů, korálové útesy umírají a změna klimatu začíná ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům ohrožujícím potravinovou bezpečnost.“

Pomoci s řešením klimatické krize má „vizionářský dokument“: „Podle nejnovějších analýz lze rozhodnou akcí snížit emise uhlíku do roku 2030 celosvětově tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty do 2 °C a lépe do 1,5 °C v porovnání s předindustriální dobou. Svět má Pařížskou dohodu, která je vizionářským dokumentem umožňujícím dosáhnout klimatické stability. Bez reálné akce ale postrádá významu.“

Fotogalerie: – Za klima a sněhuláky

Česká veřejnost se podle toho, co dle českého zastoupení OSN ukazují sociologická šetření, o téma změny klimatu zajímá, „ale v porozumění naléhavosti problému stále zaostává za evropským průměrem“. A právě proto je prý třeba vzdělávat na školách. „Znalostí o tématu je stále málo, a to i mezi studenty. Na školách se totiž o změně klimatu zatím mnoho neučí, ačkoli úpravy vzdělávacích programů se chystají,“ doplňuje v nabídce pro školy na výuku ohledně klimatické krize, trvající 60 až 90 minut.

Materiály pro výuku na českých školách dodává též české zastoupení Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), a to pro děti mezi 6 až 9 lety a pro děti mezi 9 až 12 lety.

Pomoci mají tyto materiály UNHCR kupříkladu tomu, aby děti „oslavovaly rozmanitost“. Žákům základních škol jsou za tím účelem představeny kultury z různých koutů světa a děti jsou vedeny k tomu, aby se seznámily s myšlenkami, hrami, hudbou, pozdravy a jídlem, jež se s těmito kulturami pojí, a třeba je i vyzkoušely v praxi. „Žáci jsou vedeni k tomu, aby porovnávali, objevovali kontrasty a radovali se z podobností i rozdílů mezi lidmi,“ je psáno v materiálech s tím, že jedním z cílů je, aby žákyně a žáci chápali, že „v těchto odlišnostech spočívá bohatství a rozmanitost našeho světa“.

Fotogalerie: – Klima teď, škola později

„Školy by měly zůstat maximálně objektivní“

Specialistka v oblasti vzdělávání, členka institutu Pro Libertate a zakladatelka portálu TeachPoint.cz Lenka Trkalová pro ParlamentníListy.cz výuku ze strany českého zastoupení OSN komentuje s tím, že je důležité, jaký přístup pedagogové při zapojení dalších subjektů do výuky volí.

„Chápu a oceňuji snahy o obohacení učiva, jeho obsahu i formy výuky. Pokud je skutečně cílem a výstupem vzdělávání samostatně myslící bytost, pak lze nabídky výukových programů (a poptávku učitelů) řešit vcelku pragmaticky. Důkladně zvážit, zda dané téma spadá do obsahu učiva. Vyhledat k jednotlivým tématům nejprve zdroje, nikoli hned konkrétní program vybraného subjektu. Pokud už učitel pro doplnění výuky vybere konkrétní subjekt, měl by být schopen odůvodnit svůj výběr a poskytnout materiály daného subjektu žákům, studentům i rodičům. Současně jim dát možnost volby, zda se programu zúčastní, a nevyvozovat z ne/účasti žádné důsledky. Není důvod à priori na každé aktuálně společensky řešené téma tvořit program, řadit do běžné výuky a téma schovat pod obsah rámcového vzdělávacího programu,“ uvedla.

Otázkou dle ní je, „z jakého důvodu roste na školách působení neziskových organizací a nedostávají prostor jiné subjekty“. „Pokud jde o finance a jiné subjekty s kvalitativně podobně zpracovanou tematikou nejsou konkurenceschopné, pak se nám tu ukazuje další systémový problém,“ podotýká.

Fotogalerie: – Kulturu do škol

„Jinak řečeno: Školy jsou od toho, aby se v nich učilo. Obsah učiva je stanoven v RVP, který je často vykládán poněkud extenzivně. Podobné aktivity, jakkoli mohou mít i chvályhodný motiv, by neměly podsouvat postoj školy k danému tématu nebo státní ideologii. Školy by měly zůstat maximálně objektivní,“ shrnula Trkalová pro ParlamentníListy.cz.

Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) doplnil, že by se OSN měla věnovat především mírovému řešení sporů. „To je hlavní úkol OSN. Je dobré, aby se na školách vědělo vůbec to, že OSN něco dělá, a co dělá,“ sdělil, co by mělo být prioritním tématem OSN v rámci vzdělávání. Výběr témat k výuce by dle něj měl být především na samotných učitelích.

Zdroj