ROPA LETOS CITELNĚ ZDRAŽUJE, POHONNÉ HMOTY V ČR PODRAŽÍ TÉŽ

Ceny pohonných hmot v ČR v uplynulém týdnu nepatrně klesly. Benzín zlevnil o jediný haléř na 35,98 koruny za litr, nafta pak o tři haléře na 34,93 koruny za litr. Tím však končí zlevňování uplynulých několika týdnů, které nastalo po takřka celoročním loňském cenovém růstu a jeho kulminaci ve druhé polovině listopadu 2021. V příštích týdnech je třeba počítat s růstem cen pohonných hmot. Důvodem je citelný vzestup cen ropy na světových trzích, jehož efekt nedokáže potlačit ani znatelně posilující koruna. Cena ropy Brent dnes stoupla nad úroveň 85 dolarů za barel, a to poprvé od 10. listopadu 2021.

Za uplynulých 14 dní ropa Brent zdražila v dolarech o zhruba sedm procent. Po přepočtení z dolarů do korun však zdražení odpovídá pouze 3,3 procenta. To proto, že koruna proti dolaru posiluje, a zmírňuje tak efekt dolarového zdražení ropy. Už v příštích sedmi dnech se proto nadějeme růstu cen pohonných hmot v ČR, který však bude jen mírný, v rozsahu do deseti haléřů na litr.

Ropa zdražuje, neboť polevují obavy z ekonomického dopadu šíření nové varianty covidu, omikronu. Opadání obav zvyšuje vyhlíženou globální poptávku po ropě, a tedy také její cenu. Nabídka ropy totiž zůstává stále omezovaná. Velcí těžaři typu Saúdské Arábie nebo Ruska, kteří mají kapacitu k navýšení těžby, se obávají produkovat více. To proto, že pokud by šíření omikronu mělo nakonec přece jenom závažnější ekonomické dopady, přílišná nynější těžba by vedla k až přílišnému poklesu její budoucí ceny, což by přineslo problém státním rozpočtům Saúdské Arábie nebo Ruska a některých dalších těžařů.

S odezníváním pandemie a například obnovou letecké dopravy ale převis vyhlížené poptávky nad nabídkou může být tak výrazný, že cena ropy Brent už během prvního letošního čtvrtletí dosáhne psychologické úrovně 100 dolarů za barelů. Takové prognózy se nyní množí. Část pozorovatelů ale zůstává skeptická. Podle nich by při cenách kolem 90 dolarů za barel svoji těžbu navýšily země jako Norsko nebo Kanada, které nejsou členy OPEC ani jeho spojenci, což by vzestup cen zastavilo.

V Evropě poptávka po ropě částečně narůstá v důsledku omezených dodávek plynu. V některých případech totiž ropa slouží jako náhrada plynu, a to třeba i při výrobě elektřiny. Například loni koncem roku země jako Švédsko nebo Francie nouzově zapojovaly do výroby elektřiny také záložní mazutové elektrárny. Mazut představuje ropný produkt.

Mezinárodní agentura pro energetiku, jejíž členem je i Česko, dnes Rusko obvinila, že své dodávky plynu Evropě omezuje záměrně. Jedná se o dosud nezávažnější obvinění Ruska z takového typu jednání. Dosud takto Rusko vinili spíše jen jednotliví evropští politici nebo někteří obchodníci s plynem či další experti z energetické branže. Podle agentury, jež vznikla v 70. letech na půdorysu OECD, Rusko záměrně omezuje své dodávky Evropě nejméně o třetinu. Rusko delší dobu uvádí, že své dlouhodobé závazky plní. K omezování dodávek však evidentně dochází v oblasti krátkodobě nasmlouvávaných kontraktů.

Rusko se takovým jednáním může snažit přimět německé úřady a také Brusel k tomu, aby rychleji a ve větším rozsahu jeho kapacity schválily zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se tento týden nechala slyšet, že pokud by Rusko opravdu chtělo Evropě dodávat více plynu, využilo by volnou kapacitu v již provozovaném plynovodu Nord Stream 1.

V minulých dnech americká banka Morgan Stanley zveřejnila analýzu, podle níž je omezování dodávek plynu do Evropy pro Rusko, resp. jeho plynárenský monopol Gazprom, za stávajících podmínek na evropském trhu ziskovější, než pokud by dodávalo více plynu. To proto, že Gazprom je dominantním dodavatelem plynu Evropě. Takže při nedostatku dalších zdrojů, třeba jaderných elektráren, které jsou odstavovány v Německu, může omezováním dodávky s cenou manipulovat ve svůj prospěch, a vydělat tak na již zajišťovaných dodávkách více, než pokud by své dodávky navýšil, a lépe tak evropskou poptávku uspokojoval.

Zdroj