GLOSA: Uhlí z Austrálie pro Ostravsko

Ve zpravodajství se objevují zprávy, které procházejí bez většího zájmu veřejnosti, přestože nejsou tak vzdálené doby, v nichž by byly považovány za aprílový žertík. Svět vzhůru nohama. Loď přivezla černé uhlí z Austrálie pro Ostravsko, oznamuje 23. 1. 2022 zpravodajství České televize. 

V Děčíně se z lodi bude vykládat 1 100 tun australského černého uhlí (z původního nákladu 1 400 tun se kvůli nízkému stavu vody 300 tun vyložilo v Německu), které po železnici hrubým odhadem ve 20-30 vagonech poputuje na Ostravsko, nejspíše do hutí a tepláren. Úžas nevzbuzuje jen samotná doprava uhlí z druhého konce zeměkoule do míst, která stále spočívají na uhlí, jako spíše to marginální množství. Jaký byl objem historické těžby, kolik se těží v posledním dole a jaké jsou odhadované zásoby černého uhlí na Ostravsku?

Ostravsko-karvinská uhelná pánev je součástí hornoslezské pánve. Ta má 7000 km², avšak v Česku je pouze 1 500 km². Je to oblast, v níž jsou města Ostrava, Karviná, Český Těšín, Frýdek-Místek a Frenštát pod Radhoštěm. Má dvě části – ostravsko-karvinskou a podbeskydskou. Těžba probíhala převážně v ostravsko-karvinské části, v podbeskydské oblasti byl jen Důl Paskov, který ukončil těžbu v roce 2017. Odhaduje se, že pouze na území Ostravy se od roku 1763 do roku 1994, kdy se v Ostravě těžit přestalo, vytěžilo 450 milionů tun černého uhlí. Pro celou ostravsko-karvinskou část se musí počítat s několikanásobkem, jde tedy o miliardy vytěžených tun.

Těžba je v útlumu již desítky let a těžební společnost OKD, a. s. dnes těží pouze v Dole ČSM na Karvinsku, kde se v roce 2022 počítá s ukončením těžby. Z důlních provozů vznikají skanzeny a památkově chráněné objekty, jako kupř. kulturní památka Důl Jeremenko v Ostravě-Vítkovicích, o němž se na stránkách Neviditelného psa psalo v článku OSTRAVA: Moře pod městem z 24. 6. 2017. Vysoké náklady, nerentabilita a ohledy na životní prostředí vedly od postupného omezování těžby až k jejímu úplnému ukončení, k němuž má dojít v tomto roce. Tak tomu bylo. Je ale těžba černého uhlí na Ostravsku nutně ztrátová? Ceny surovin s jejich nedostatkem rostou, mění se technologie a onen poslední mohykán Důl ČSM podle zprávy na novinky.cz dosáhl za rok 2021 kladný hospodářský výsledek při těžbě 2,5 milionu tun. To je asi 2200x větší množství, než představuje dodávka pro Ostravsko, která po Labi připlula z Austrálie. Rok 2022 má být posledním rokem těžby, takže se uvažuje s „pouhými“ 1,3 miliony tun.

V 60. letech minulého století se možnost těžby na Ostravsku odhadovala na několik století. Jedna věc jsou zásoby, druhá věc rentabilita těžby a její technická možnost. Kolik představují v ostravsko-karvinské oblasti zásoby černého uhlí, zda je lze či nelze rentabilně těžit, co vše by to znamenalo atd., o tom se dají vést nekonečné debaty. Stejně jako o možnosti či nemožnosti těžby v podbeskydské oblasti, kde proběhl průzkum a Důl Frenštát byl v roce 1991 dán do konzervačního režimu. Důlní pole na Frenštátsku má cca 63 km² a odhadované zásoby 1,6 miliardy tun černého uhlí. Samozřejmě lze chápat rozhořčení místních obyvatel a milovníků Beskyd, kterým by se těžba nezamlouvala. Ostatně taková věc není ani na pořadu dne a do budoucna se s ní vůbec nepočítá. V roce 2022 by měla být jeden kilometr hluboká důlní jáma zasypána. To jistě odpůrce těžby uspokojí. Těžba na Frenštátsku by prý byla technicky značně komplikovaná a dnes si ji nelze dosti dobře představit. Jsou zde všechny možné překážky počínaje uspořádáním slojí, přes vodu až po tekuté písky. Obnovit těžbu zasypaného dolu je nesmírně nákladné. Budoucnost je však nejistá a někteří zlí jazykové z okruhu těžební společnosti údajně říkají, že uhlí pod Beskydami se jednou stejně musí vytěžit.

Zdroj