Mýtus o globálním oteplování se hroutí: Mořského ledu je nejvíc za desetiletí. Island v zajetí ledové tříště. Studené počasí dělá těžkou hlavu farmářům v Kanadě. V Australských Alpách jsou rekordní přívaly sněhu. Klimatické lži
Uveřejněno dne 13 července 2023 000 8:25
RHODA WILSON přináší informace z různých kontinentů, které ukazují, že neplatí další z argumentů, tedy údajně ubývající ledový příkrov na zemi i na moři, který rádi používají klimatičtí alarmisté jako důkaz své scestné teorie, neboť ledová se plocha naopak zvětšuje
Falešná hra s mořským ledem
Ještě před třemi týdny deníky The Guardian a The New York Times uveřejňovaly obvyklé mystifikační články s titulky jako: „Klimatická krize: Už je příliš pozdě na záchranu arktického letního ledu, zjistili klimatičtí vědci“ nebo „Léto bez arktického mořského ledu by mohlo přijít o desetiletí dříve se očekávalo“.
Oba články vycházejí ze studie publikované v časopise Nature Communications, která použila údaje z let 1979-2019 k „prokázání důležitosti plánování a přizpůsobení se sezónní Arktidě bez ledu v blízké budoucnosti“. Jak však poukázal portál Electroverse, minulý týden tato a další korporátní média neinformovala o nových zjištěních: Například, že v Grónsku bylo letos zjevně více sněhu a ledu, stejně jako hrubšího mořského ledu dále od pobřeží.
A skutečně, přírůstky sněhu a ledu v Grónsku jsou výjimečné – zejména v tomto ročním období. A podobně i mořský led kolem Islandu je „hojný“ a postoupil „neobvykle blízko“ k severnímu pobřeží země.
Led se do mystifikací „vědcům“ nehodí
Navzdory tomu, že zaprodaná korporátní média píší stohy článků o oteplování v severním Atlantiku – pravidelný přírodní jev spojený s El Ninem – před pár dny pobřežní stráž objevila mimořádné množství mořského ledu nedaleko ostrovního pobřeží, které podle nich ohrožuje námořní cesty. „Led se přibližuje k pobřeží asi 8 až 9 námořních mil od Hornstrandiru, což je blíže, než jsme vídali v poslední době,“ řekla expertka na mořský led Ingibjörg Jónsdóttirová, která byla přítomna na palubě průzkumného letu.
Hrubší mořský led je přítomen i dále na moři, pokračovala Ingibjörg, což by mohlo být nebezpečné pro menší lodě. Přibývající led způsobuje bolení hlavy pro hnutí antropogenního (lidstvem způsobeného) globálního oteplování, a proto se takové zprávy do korporátních médií nedostanou. Na druhé straně, když přijde řeč na oblasti teplých vod v severním Atlantiku, tak Halldór Björnsson z ostrovního Meteorologického úřadu Islandu uvedl, že „hlavním důvodem je to, že všechny světové oceány jsou mnohem teplejší, což je určitě důsledek globálního oteplování“.
Při tom očekávají, že taková tvrzení veřejnost bez rozmýšlení akceptuje. Žádné důkazy ani vysvětlení nejsou potřebné (protože neexistují). Tohle přece říká Věda!
Přitom trendy k nezvyklému ochlazování vidíme všude. Nejen v souvislosti s ledovým mořem kolem Islandu, ale také třeba s velmi studenými vodami při západním pobřeží USA, které toto jaro patřily mezi nejchladnější, jaké byly kdy zaznamenány.
Severně od San Diega byla v dubnu zaznamenána teplota vody jen 11°C, což je hodnota, která se blíží k historicky nejchladnější referenční hodnotě 10°C. Teploty v samotném San Diegu jsou také každý měsíc od loňského listopadu pod normálem – což je další zamlžovaná a ignorovaná skutečnost. Ale můžeme pokračovat v neuveřejněných pozorováních libovolně dlouho:
Studené počasí dělá těžkou hlavu farmářům v Kanadě
Zemědělci ze západní Kanady varují, že rekordně nízké teploty mohou letos snížit jejich úrodu až o 50%. Pěstitelé třešní v Okanaganu se právě vzpamatovávají z rekordně chladné zimy, ale nyní historická teplotní minima na konci jara a začátku léta v kombinaci s nedávnými ničivými dešti způsobila, že farmáři museli přijmout zcela mimořádná opatření na záchranu dozrávajícího ovoce.
Jen pár týdnů před sklizní si sady v celém Okanaganu najímají helikoptéry, aby odfukovaly vlhkost z ovoce. Silné deště totiž způsobují bobtnání ovoce, puknutí nebo roztřepení jemné slupky a zkažení ovoce.
„Najímání vrtulníků není něco, co děláme lehkovážně,“ řekl Sukhpaul Bal, pěstitel třešní a prezident British Columbia Cherry Association. „Jsou velmi drahé a pokud by existoval jiný způsob, jak zachránit naši úrodu, udělali bychom to.“ Silný spodní proud rotorů helikoptéry je vysoce účinný při odstraňování dešťové vody nahromaděné v promáčknutí na vršku třešně, kde je spojena se stonkem.
Lze použít i dmychadla připojená k traktorům, ale proces trvá 40 až 50 minut na akr, ve srovnání s 5 minutami, za které to zvládne helikoptéra. Cena je však vysoká – mezi 1000 až 1600 kanadskými dolary za hodinu letu.
Ovocnáři v celém regionu Okanagan varují, že sady a vinice zasažené zimními rekordně nízkými teplotami by mohly letos vést k poklesu výnosů až o 50%. Tyto obavy se opakují v posledních letech, kdy náhlé mrazy nutí pěstitele třešní v provincii Britská Kolumbie používat helikoptéry – zdá se, že jde o stále častější fenomén. A stejné je to i na opačné polokouli.
V Australských Alpách mají rekordní přívaly sněhu
Minulý týden byl dalším velmi chladným dnem v jižní polovině Austrálie. Ve skutečnosti tam byla taková zima, že nespočet meteorologických stanic zaznamenal několik rekordně nejnižších červnových minimálních teplot.
Patří sem meteorologická stanice Munglinup (WA); Port Augusta (SA); Snowtown (SA); Kadina, (SA); Murrage Bridge, (SA); Yarrawonga, (VIC); Shepparton, (VIC); Portland, (VIC); Cape Nelson, (VIC); Dartmoor, (VIC). Ohledně Shepperatonu si také všimněte, že Meteorologický ústav Austrálie nevysvětlitelně zvýšil minulotýdenní ranní pozorované minimum o 1,1 ° C, a tím upřel městu nový rekord všech dob.
Co však Meteorologický ústav Austrálie nedokáže popřít, jsou sněhové bouře, které momentálně zužují Australské Alpy. Alpská střediska dostala minulý týden bohatou sněhovou nadílku, přičemž výška sněhu například ve Spencers Creek měřila téměř 60 cm. A protože předpověď ukazuje, že do příštího týdne napadne dalších 50 cm sněhu, očekává se, že střediska budou mít dostatek sněhu na otevření dalších lyžařských svahů. Radost pro lyžaře, těžké vrásky pro klimatické alarmisty, kteří počasí vydávají s oblibou za klima – i když spolu vůbec nesouvisí. A tak se teď chytají do vlastních pastí.
Na konci června dokonce sněžilo také na Bluff Knoll v Západní Austrálii. Veškerý tento Australský sníh dotváří obraz podobný jako loni, který skončil rekordní sezónou se sněhovou bouří, která v červnu přinesla 1,2 m sněhu, což do září vyvrcholilo maximální hloubkou sněhu až 2,3 m. Aktuálně po dlouhé době sněžilo také v Jihoafrické republice – a tak bychom mohli pokračovat dál a dál.
Navzdory všem těmto důkazům z reálného světa však mýtus o globálním oteplování musí být samozřejmě nadále udržován. Je na něm postavena celá zhoubná teorie Green Dealu v Evropě – a vlastně celý Velký reset.