Opravdu existuje konsensus 97 % klimatologů?

Světový konsensus vědců je ve skutečnosti jen 76 lidí, které nikdo nezná.

Na stránkách klimatologického ústavu CzechGlobe se na titulní straně skví český překlad brožurky „Vědecký průvodce skepticismem vůči globálnímu oteplování“.  Autorem je australský aktivista John Cook (Skepticalscience.com) a autorem překladu je mluvčí CzechGlobe pan Jan Hollan.

Cook říká : „97 % klimatických expertů souhlasí, že globální oteplování způsobují lidé.“  Tento argument často používají laikové: „Já tomu sice nerozumím, ale říká to většina vědců.“
Zajímalo mne, jakými důkazy toto tvrzení podloženo. Autor čerpal ze studií Doran (2009) a Anderegg (2010). Pojďme si je tedy analyzovat.

Reprezentativnost vzorku

Doran dělal průzkum online. Pozval do ankety více jak 10 tisíc přírodovědců. Asi 30 % se opravdu zapojilo. 90 % z USA. Ale jen 5 % z toho byli klimatologové. Pak ještě řadu klimatologů diskvalifikoval, protože prý toho dost nenapsali. Ve skutečnosti tedy dělal průzkum mezi pouhými 79 respondenty. Na konsensus všech světových vědců je to málo.

„V našem průzkumu největšími odborníky jsou ti, kteří uvedli jako svou specializaci klimatologii a říkají, že publikovali v poslední době více jak 50 % studií na téma klimatických změn (79 osob celkem). Z těchto odborníků 96,2 % (tedy 76 ze 79) odpovědělo „ano“ na  otázku číslo dvě.“

Zatímco Doranův vzorek je moc malý, Andereggův zase není reprezentativní. Udělal seznam signatářů alarmistických a klimaskeptických petic a dostal 472 klimaskeptiků vs 903 alarmistů – tedy 66 % alarmistů. Jde však o čistě náhodné číslo, které nic nevypovídá. Nevíme proč k alarmistům nepřičetl signatáře Kodaňské diagnózy. Nevíme, proč mezi skeptiky nezahrnul více jak 700 vědců ze seznamu amerického Kongresu, tzv. Minority Report. Také nezahrnul 30 000 vědců, kteří podepsali klimaskeptickou Oregonskou petici.

Jak poznat alarmistu
Doran označil za alarmisty (příznivce Konsensu) ty své respondenty, kteří kladně odpověděli na otázku: „Myslíte si, že lidská aktivita je faktor, který významně přispívá ke změně průměrných globálních teplot?“

Jenže co je to „významně“? Statisticky „významný“ příspěvek je i příspěvek třeba z pěti procent. S tím bych mohl souhlasit i já, že je možné, že lidé nějak přispěli ke změně klimatu z několika procent. A co se myslí „lidskou aktivitou“? To by mohlo znamenat třeba vliv městských tepelných ostrovů (UHI). Jak se rozrůstají města, z budov sálá teplo a to má vliv na teploty. Ohřívají se tím i teploměry meteorologických stanic. To jsem ochoten podepsat i já. To ale nic neříká o vlivu fosilních paliv na skleníkový efekt.

Správně otázka měla znít: „Myslíte, že zesílení skleníkového efektu kvůli spalování fosilních paliv přispělo více jak z 50 % k růstu globálních teplot za posledních sto let?“ Bohužel otázka byla položena tak mlhavě, že na ni kladně může odpovědět i klimaskeptik. Doranova studie tedy nic nevypovídá o tom, zda dotázaní respondenti jsou spíše skeptici či alarmisté.

Anderegg alarmisty rozlišil spolehlivěji. Do své studie zahrnul jen lidi, kteří podepsali alarmistické či klimaskeptické petice. Je tedy jasné, kdo je na jaké straně. Nikdo však netuší, proč autor k alarmistům šmahem přiřadil všechny autory První pracovní skupiny Čtvrté zprávy IPCC. Počet alarmistů ve studii tak hezky poskočil z asi tří stovek na trojnásobek. Autorů IPCC se však nikdo neptá, zda souhlasí se závěry IPCC. Na WG1 AR4 pracoval i například John Christy nebo Eduardo Zorita (viz),  což jsou známí kritici „Konsensu“. Proč je Anderegg přičítá k alarmistům?

Jak poznat odborníka
Mělo jít o průzkum mínění expertů. Doran se však s dokazováním kvalifikace svých respondentů nepáral. „V našem průzkumu největšími odborníky jsou ti, kteří uvedli jako svou specializaci klimatologii a říkají, že publikovali v poslední době více jak 50 % studií na téma klimatických změn.“ Tedy stačí, když se na internetu sami prohlásíte za experta. Identitu svých 79 respondentů Doran nezveřejnil, takže ani netušíme, kdo ti lidé jsou.

Anderegg tvrdí, že alarmistické časopisy – jaké překvapení – z 97 % dávají přednost signatářům alarmistických petic. Tito lidé toho napsali hodně. Podle autora je největším expertem na věc ten člověk, který toho o ní nejvíce napsal.

Anderegg píše: „Na názor odborníků se spoléháme v mnoha oblastech svého života… Také si uvědomujeme, že expert je expertem jen ve svém oboru. Proto mínění kardiologa má při léčbě rakoviny menší váhu než stanovisko onkologa.“ (zdroj)

Tak jako ne každý doktor je plastický chirurg, ne každý klimatolog je expertem na otázku, zda člověk je příčinou klimatických změn. Bohužel se Anderegg nedržel vlastních kritérií a ze svého seznamu nevydělil ty, kteří o PŘÍČINĚ klimatických změn píší. Studie se jmenuje „Důvěryhodnost expertů na klimatickou změnu“, přitom jsme se z ní ani nedozvěděli, jestli mezi respondenty nějací experti na PŘÍČINY změn klimatu vůbec byli.

Průzkum Dr. Klause Martina Schulteho, který analyzoval vědecké články o „globálních změnách klimatu“ v databázi ISI 2004-2007, zjistil, že 98 % publikovaných článků „nepřináší nová měření či pozorování o otázce, zda antropogenní vlivy převážily nad přirozenou variabilitou klimatu“. Většinu klimatologických publikací tvoří studie o vlivu oteplování na lední medvědy a podobně. To však nic neříká o tom, zda za oteplení mohou lidé.

Abychom našli experty na příčiny změn klimatu, museli bychom nejprve vytvořit seznam článků o příčinách změn klimatu. Jenže těch vychází jen hrstka a ty nejvýznamnější z průzkumů (Schulte, Oreskes) zpravidla vypadnou, protože neobsahují klíčová slova „globální změna klimatu“. Tato klíčová slova neobsahuje ani Svensmarkova „Cosmoclimatology – A New Theory Emerges“ (pdf),  která hovoří o vlivu kosmického záření na oblačnost a teploty. Tato klíčová slova neobsahuje ani Usoskinova „Reconstruction of the 14C production rate from measured relative abundance“(pdf),  která dokumentuje rekordní propad sluneční aktivity v malé době ledové a rekordní nárůst sluneční aktivity ve 20.století.

Jiné zdroje
Doran a Anderegg jsou tedy studie neprůkazné a metodicky pochybné. Máme nějaké jiné zdroje informací?

Není pochyb, že ti nejhlasitější představitelé klimatologie jsou alarmisté. Pachauri, Hansen, Schellnhuber, Gore, Schneider… Hollan. To je ale jen hrstka lidí. Co si myslí ona mlčící většina klimatologických pracovníků, to nevíme. Takový průzkum, kdyby proběhl, by musel respektovat stejná pravidla jako demokratické volby. Muselo by jít o tajné, tj. anonymní hlasování, aby nikdo nemohl být perzekuován za své názory. Jinak bychom mohli dojít k 97 % výsledku jakým končívají volby v banánových republikách. O takovém průzkumu dosud nevím.

Názor většiny klimatologů se nedozvíme ani ze zmiňované Schulteho studie. Méně jak polovina jím analyzovaných článků vyjadřuje explicitní či implicitní podporu Konsensu (45 %). Největší skupinu tvořily články (48 %), které nezaujímají žádné stanovisko k otázce, zda globální oteplování je zaviněno člověkem.

Jako průzkum mínění vědců nelze brát ani deklarace o klimatu, které občas vydávají některé akademie. Deklarace píše úzká skupinka manažerů. Tisíců členů těchto institucí se nikdo neptá, zda s deklaracemi souhlasí. Lze to zdokumentovat třeba na Americké meteorologické společnosti (viz).  Ačkoli dle průzkumů většinu meteorologů tvoří klimaskeptici, vedení společnosti přesto vydalo alarmistickou deklaraci. I v Americké fyzikální společnosti deklaraci psalo vedení bez hlasování mezi členy APS (viz).

Závěr
Prozatím nevím o žádných důkazech o tom, co si myslí většina klimatologů nebo co si myslí většina expertů na příčiny klimatických změn.

Bedřich Moldan jednou řekl, že „naprostá většina klimatologů“ vidí hrozbu globálního oteplování jinak než Klaus. „Dal bych přednost této většině,“ poznamenal Moldan. (viz)

Až příště někoho zase uslyšíte toto tvrdit, požádejte ho zdvořile, aby to doložil.

Zdroj