NÁRODNÍ PARK: Ideologická hluchota vůči argumentům

Seminář nazvaný „Národní parky a CHKO: současnost, praxe a výzvy do budoucna“ se konal v Poslanecké sněmovně dne 25. 4. 2024. Pořadatelé pozvali k účasti ministra životního prostředí a jejich ideologické příznivce z vědecké obce. Nepřišli, ale z MŽP poslali tamního posledního referenta. A tak slovy básníka: Kdo zůstal stát – ten stál opodál.

Právě zde měl ministr či jejich náměstek a na nich závislí vědci obhájit vznik NP Křivoklátsko. Místo účasti vydali „Prohlášení vědeckých pracovníků k diskusi o vyhlášení NP Křivoklátsko“. Tento ideologický pamflet s devíti podepsanými vědci nedává důvěru racionální ochrany přírody a zachování hodnot kulturní venkovské krajiny.

V prohlášení uvádí, že „postrádají věcné argumenty, které by dokládaly, že NP může nějak uškodit životu místních lidí“. Pokud by přišli na seminář do PS, tak by takových argumentů uslyšely stovky. Neslyší, protože nemůžou z ideologických důvodů. Obecně platí, že ideje v lidském psyché mají velkou sílu a dovedou potlačit rácio. I tito lidé jsou ve společnosti potřební pro ukazování ideální cesty, která je většinou nereálná a iracionální. Běda však, když takový člověk dostane moc a funkci: začne ideál dobra a třeba samovolných procesů v přírodě, prosazovat i s násilnými způsoby.

A tak se stalo. Likvidaci smrků na zastoupení několika procent v ČR odůvodňují změnami klimatu a chtějí za jednu generaci přeměnit kulturní krajinu, kterou naši předchůdci vytvářeli po staletí. Tyto ideje již začali nastolovat diktaturou a potlačením demokratických principů či ústavního práva na příznivé životní prostředí. Právě tito lidé ve svých funkcích a za veřejné finance přispěli ke zničení lesů Šumavy, Českého Švýcarska a dalších míst. Nyní mají „ctnostnou“ ideu vyhladit brdský ekotyp smrku.

Účastníci odborného semináře na půdě PS se zastoupením odborných a vědeckých pracovníků a zástupců místních samospráv všech NP a CHKO jednoznačně odmítli připravované vyhlášení NP Křivoklátsko.

Pro odmítnutí NP Křivoklátsko jsou dostatečné argumenty z NP Šumava

Celková těžba za r. 2023 ve státních lesích Národního parku Šumava činila 275 724 m3 dřeva. Z toho: kůrovcová těžba 236 637 m3 (zdroj: Správa NP Šumava). Tedy v zásahových lesích NP se těžilo 3x více dřeva, než je roční přírůstek tamních zásahových lesů. Trend každoročního přetěžování trvá od r. 2015.

Za r. 2023 činil celkový rozsah odumřelých stromů ponechaných k vylétnutí a rozmnožení kůrovce ve výši 300 000 m3 dřeva (tj. mimo kůrovcovou těžbu). Tedy celkové kůrovcové napadení v NP Šumava činilo 536 000 m3 dřeva. Rozsah kůrovce představuje plochu 1 530 ha úbytku vzrostlého lesa.

Po 20ti letech sledování velkoplošného úbytku a ničení vzrostlých lesů si dovolím vyslovit odbornou domněnku, že bylo sežráno ještě více. Správa NP vždy tlačila čísla níže, aby si nezhoršovala PR.

Kůrovec jako zlatý důl

Kůrovcového napadení za loňský rok bylo nejvyšší od orkánu Kiril r. 2007. V tehdejší době byl stejný rozsah kůrovce a suchých lesů velkým politickým tématem a proti tomu se stavěly všechny parlamentní strany – mimo Stranu zelených. S tímto hlavním programem se do Parlamentu dostalo několik poslanců a senátorů. Byla toho plná média. Dnes – jako by nic se nestalo.

Výskyt kůrovce je životně důležitý pro financování přebujelé ochrany přírody. Tržby Správy NP Šumava za prodané dříví činily 374 miliónů Kč. Za poslední 3 roky (kdy platí nové zásady péče) získali za prodej dříví 1,3 miliardy Kč.

Bez kůrovce by Správa NP Šumava mohla existovat v rozsahu činnosti a počtu zaměstnanců jedné třetiny současného. Je logické, že je jejich zájem kůrovce ponechávat k šíření, protože i další rok budou potřebovat prodat dřevo.

Česká inspekce životního prostředí v loňském roce nezjistila porušení zákona o ochraně přírody a potvrdila správné přístupy Správy NP: že v zóně soustředěné péče (zásahové) není povinnost zasahovat proti kůrovci, neboť to je v souladu s cíli v konkrétních lokalitách. Tedy, cílem NP je zrušit vzrostlé lesy a nechat vznikat lesy s nízkou schopností zadržovat vodu, chladit klima a vázat uhlík ve dřevu.

Je na místě připomenout, že novela zákona č. 123/2017 Sb., která toto umožňuje – vznikla přes široký veřejný odpor reprezentovaný peticemi s 30 000 podpisy. Původně měla novela – v tomto rozsahu – vzniknout již v r. 2007 na návrh ministra ŽP Bursíka. Že se tak stalo až o 10 let později – to bylo díky silnému odporu šumavských obcí a občanského odboje proti násilí na lesích.

Ze zákona vyplývající vyhláška o zonaci začala platit v březnu 2020. Vyhláška zavedla nezpracování polomů a kůrovce v přírodě blízké zóně a právě z toho je dnes kůrovec v rekordním rozsahu. V území bylo za r. 2023 sežráno kůrovcem 56 % rozlohy lesů.

Správa parku hospodaří špatně a drancuje lesy

O tom svědčí vysoké těžby dřeva. Holiny po těžbě nezalesňují, nebo jen zlomek z nich. Za loňský rok uschlo nebo vytěženo bylo 1530 ha lesů. Zalesnili však pouze 13 ha a vykázali 194 ha přirozené obnovy.

Postavili pouhých 4 ha oplocenek, což je ukazatel, že žádné smíšené lesy nebudou a všude bude zase jen smrk. Obnova lesů nesměřuje k významnějšímu zastoupení jedle a buku. Ekologickou, vodohospodářskou a klimatickou katastrofu Správa NP obhajuje a činí tak pro naplnění cílů ochrany přírody. Tedy jejich cílem je suchý les!

Uskutečňování cílů Správy NP Šumava v r. 2023 mělo devastující vliv na okolní vlastníky lesů

Kašperskohorské městské lesy s.r.o. byly poškozeny v rozsahu desítek miliónů Kč ztrátou na hospodaření za poslední roky. Od uplatňování nové zonace r. 2019 do dnes se tam vynuceně těží ročně až 10-ti násobné množství kůrovcového dřeva, než před tím.

Lesy České republiky, s.p., Lesní závod Boubín (40 000 ha lesů) za r. 2023 vytěžil 16 861 m3 kůrovce, tj. 0,42 m3 kůrovce na 1 ha lesa. Je obdivuhodné, že tento majetek v čele s ředitelem Milošem Juhou se dokázal ubránit kůrovci z NP Šumava.

Pro srovnání: NP Šumava (15 000 ha zásahových lesů) za r. 2023 vytěžil 237 000 m3 kůrovce, tj. 16 m3 na 1 ha lesa.

Právě toto je vzkaz Šumavy, který říká: Ne – NP Křivoklátsko!

Jako to dnes vidíme na Křivoklátsku, tak bylo dříve na Šumavě. Znásilňování obcí a starostů ze strany MŽP tam probíhalo tak dlouho, až dosáhli cíle – zrušení vzrostlých lesů starších 60ti let na dvou třetinách rozlohy lesů.

Novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny – lesní požáry

Není potřeba novela zákona o ochraně přírody a krajiny (ZOPK), která by vyhlásila NP Křivoklátsko. Je potřeba novela ZOPK, která by zpřísnila požární prevenci na území národních parků a rezervací a nařídila přehodnotit „Zásady péče o národní parky“. Tedy vznik opatření, která by byla srovnatelná s požární prevencí v hospodářské kategorii lesů v ČR.

Schází však politická vůle k předložení novely a jejímu projednávání. Z poslanců a senátorů se nenašel nikdo, kdo by takovou novelu předložil. Lesy jsou opět (jako vícekrát v historii) obětním beránkem pro udržení „fialové vládní demolice“. Ta ve vládní novele – která řeší jen vyhlášení NP Křivoklátsko – bagatelizuje lesní požáry v národních parcích a rezervacích.

O tom také svědčí loňský dopis Úřadu vlády Svazu šumavských obcí. Jménem premiéra jeho hlavní poradce Kaisler napsal: „Klimatická změna se podepisuje na českých lesích a v důsledku toho je riziko vzniku rychlého šíření požáru velmi reálné.“

Je to však jinak. Za posledních 5 let (2018 – 2022) se v ČR stalo průměrně 2013 lesních požárů ročně a při tom shořelo celkem kolem 500 ha lesů ročně. Požáry zde byly vždy a nezávisle na klimatické změně, přičemž jsou uhašeny téměř všechny za 1 až 2 dny. Je to proto, že nejsou v národním parku.

Vládní koaliční strany jsou zaslepeny Green Deal ideologií a klimafanatismem a jsou ochotny naplnit ony cíle v tomto směru za každou cenu. Ve jménu idejí obětují ekonomiku státu, lesy i krajinu, která živí lidí, přičemž je posiluje heslo: „Zemřeme, ale dosáhneme snížení teploty na zemi“.

Zdroj