„Nejzbytečnější parazit na světě vysvětluje, jak měřili uhlíkovou stopu firemní chlastačky,“ popsal Daniel Vávra svůj nejnovější zážitek z četby českého internetu.
Markéta Pavlíková je ve společnosti Omnicom Media Group členkou interního ESG týmu. A pro server MediaGuru, který stejná společnost provozuje, se rozhodla vylíčit, jak se společně s kolegy podílela na organizaci a výpočtu uhlíkové stopy dubnového setkání OmniConnect. Ten pořádala právě zmíněná společnost.
„Zadání přišlo od našeho vedení, pro které je téma udržitelnosti zásadní,“ popsala.
„S ohledem na udržitelnost bychom pro konání eventu volili pravděpodobně jiné místo. Další překážkou se ukázalo být hledání udržitelného ubytování zahraničních hostů. I přesto, že některé pražské hotely proklamují odpovědný přístup k životnímu prostředí, žádný z námi oslovených nebyl schopen doložit certifikaci či jakékoliv bližší informace podporující takové tvrzení,“ uvedla Pavlíková.
Následoval popis odpovědného sestavování jídelníčku, ve kterém se bohužel nepodařilo prosadit veganské menu, ale maso bylo pouze drůbeží a od chovatelů s certifikátem. „Káva byla servírovaná bohužel pomocí recyklovatelných kapslí. Navzdory našemu požadavku kromě vytřídění plechovek a skla nedošlo k separaci plastů, papíru, gastro a bio odpadu, ani celkovému zvážení odpadu. Nejzásadnější pro výpočet uhlíkové stopy byly asi nesrovnalosti v podkladech dodaných cateringovou firmou,“ litovala expertka, představená jako biostatistička.
Následně zveřejnila výsledky měření, jak OmniConnect z hlediska dopadu na životní prostředí obstál: Celkové emise eventu vyšly na 4 419,82 kg CO2, což je 18,11 kg CO2 na každého z 244 účastníků. Doprava přitom činila „pouze“ 29,1 % z celkové uhlíkové stopy. Největší část uhlíkové stopy OmniConnectu, 32,5 %, zanechal catering následovaný kategorií zboží, služby a organizace s 32,4 %,“ přiblížila.
Markéta Pavlíková, která před funkcí v ESG oddělení působila v Institutu cirkulární ekonomiky nebo v Člověku v tísni, v rozhovoru mimo jiné zalitovala, že ekologický dopad akce výrazně zvýšili dva zahraniční hosté, kteří přiletěli letadlem. Za příklad dala konferující z Austrálie, která se místo uhlíkové stopy přes půl zeměkoule raději přihlásila online.
Chybou podle ní bylo, že se na výpočet stopy nemyslelo od počátku příprav. Jinak by prý bylo třeba zvoleno jiné místo setkání. „V plánu máme zpracovat si seznamy vhodných eventových prostor i cateringových a ubytovacích služeb. Přesně víme, co potřebujeme od registračních formulářů, a ujistili jsme se, že zadání směrem k našim subdodavatelům musí být včasné, specifikované na základě checklistů a ideálně detailně zasmluvněné,“ popisovala.
Veselou vložkou bylo líčení, kterak mezi účastníky chodili s dotazníkem, jak se na akci dopravili. „Sběr dat až na místě se ukázal jako nevhodný. Extrémně zvýšil časovou náročnost sběru a zároveň pracnost zpracování sesbíraných dat,“ vysvětlovala.
Její výklad na webu doplňoval rozhovor odborníka na udržitelnoust Lukáše Ferkla. Ten vysvětloval taje firemního ESG, neboli Environment, Society, Governance. Uhlíková stopa je podle něj přesně vypočítatelné číslo, které je velice užitečné. „Je velmi užitečná, pokud se s ní analyticky pracuje a použije se k optimalizaci procesů, a to nejen z pohledu jejího dopadu na životní prostředí,“ vykládal. Následně ale přiznal, že sběr dat pro tento výpočet je složitý a vlastně se při něm musí přistoupit spíše k odhadům.
Na trhu je ale podle docenta Ferkla řada firem, které vám vaší uhlíkovou stopu odborně vypočtou. Konkrétní numerický výsledek se pak podle něj velmi dobře prezentuje.
Sám Ferkl v jedné takové firmě působí. „Mnoho našich klientů skutečně sleduje snížení svého dopadu na životní prostředí. Velká část firem je také nucena chovat se udržitelně v rámci svých dodavatelsko-odběratelských řetězců. A není to jen o nějakém hodnocení nebo konkurenční výrobě, podstatná část koncových odběratelů dnes prostě neodebírá zboží od toho, kdo se nechová udržitelně. Pro firmy, pro které je udržitelnost téma, je tak marketing spíš vedlejším produktem, který využívají, na tom není nic špatného,“ říká.
Nakonec pohovořil o roli mediálních agentur, které by podle něj měly v rámci svého vlivu veřejnost o tématu edukovat. „Pokud půjdou příkladem, a i své klienty budou motivovat k propagaci především udržitelných produktů a služeb, projeví se to na celospolečenském vnímání udržitelnosti určitě pozitivně,“ věří.
Trochu jiný pohled nabídl na sociální síti herní vývojář Daniel Vávra. „Tak tohle, tohle je, přátelé, absolutní dno korporátního ESG zmrdexu. Nejzbytečnější parazit na světě vysvětluje, jak měřili uhlíkovou stopu firemní chlastačky. A ten pocit vlastní důležitosti a slovník je srovnatelnej s politrukem Jasánkem, když psal básně do Obrany lidu! Jen by mě zajímalo, zda někdo měřil uhlíkovou stopu měření uhlíkové stopy! Jako oni fakt měřili uhlíkovou stopu chlastačky v DOXu!“ uvedl ve svém facebookovém komentáři.
„Výpočet uhlíkové stopy akcí bude spíš dřív než později naprostým ‚must have‘ a my už teď mnohem lépe víme, jak na to,“ uzavřela členka interního ESG týmu.
