Elektrická auta s očima pro pláč

Ideální prostředí pro elektromobily představuje městský a příměstský provoz, zatímco na dálnice se čistě elektrická auta moc nehodí.

Ostatně omyl dnešní koncepce elektromobility spočívá v tom, že zcela opomíjí fakt, proč byly moderní elektromobily vyvíjeny a jaký byl jejich primární účel. Ve skutečnosti tu nešlo o žádnou záchranu klimatu, ale o auta vhodná k pojíždění po městech a jejich nejbližším okolí, což mělo vést k omezení emisí způsobujících smog v zástavbě, přesněji řečeno na místech, kde je provoz nejčastější a také nejhustší, kde obyvatelům lidských sídel emise nejvíce škodí. Tedy v případě emisí se mluvilo o jejich omezení, nikoli o jejich úplném vymýcení, protože na naší planetě úplně vymýtit všechny emise, vznikající lidskou činností, není a v dohledné budoucnosti z hlediska její rozmanitosti ani nebude možné.

Kromě plně elektrických vozů (EV), spoléhajících pouze na elektrický motor a velkou baterii, se prosadily i vozy se spalovacím motorem doplněným hybridní technologií, zvané Hybrid Electric Vehicle, zkratkou HEV. Takováto auta představují poměrně dobré řešení snížení produkce tolik dnes sledovaného kysličníku uhličitého a spotřeby paliva. Přičemž sériově vyráběné hybridy v současné době jsou spojeny s elektřinou, uloženou v jejich akumulátorech, které je třeba dobíjet (s výjimkou samonabíjecí soustavy full-hybridů, kde se dobíjení akumulátoru odehrává jak při brzdění, tak předáváním přebytků energie ze spalovacího motoru), dle současných představ nejlépe z obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Je tu však ještě možnost využití mechanicko-hydraulického systému, jako realizace nákladově příznivého a na servis jednoduchého hybridního pohonu, který nepotřebuje žádnou specifickou infrastrukturu a lze ho využívat všude. Jedná se o hybrid francouzské skupiny PSA, výrobce vozů Peugeot a Citroën, při jehož vývoji koncern přihlásil více jak 80 světových patentů. Vedoucím tohoto projektu byl Karim Mokaddem, který v případě technických podrobností při poodhalení tohoto systému na Ženevském autosalonu zprvu nebyl moc sdílný. Jisté tehdy bylo jenom to, že pod kapotou modelu C3 je vestavěn zážehový motor, doplněný o planetovou převodovku a hydraulický motor. Kdy spalovací motor pracuje hlavně na delších cestách mimo město a hydraulický motor především ve městě, přičemž sám je schopen vyvinout rychlost 70 km/h. Unikátní hydraulický motor pohání plyn z nádrže tlakované na 300 bar/4400 psi (pro srovnání, vodík je v zásobních nádržích elektrických vozidel s palivovými články stlačen až na 700 barů), umístěné v tunelu uprostřed vozu, kdy brzdění nebo zpomalování při jízdě tlačí toto médium zpět, stejně jako u elektrického hybridu dobíjí velkou baterii.

Nakonec koncern PSA tento výdobytek moderní techniky roku 2014 představil v Paříži u předprodukční verze Peugeotu 208 Hybrid Air 2L, a Citroënu C4 Cactus Airflow 2L. A jak se ukázalo, řešení pohonu, které se obejde bez elektromotoru, používalo v případě zmíněného Peugeotu 1,2litrový atmosférický tříválec Puretech naladěný na 82 koní. Zásadní snížení spotřeby ze standardních 4,5 l/100 km konvenční verze na proklamované dva litry připadalo na hydromotor a uzavřený okruh plynu, nahrazující lithium-iontový akumulátor. Systémy obsahovaly velkou nádrž nikoli s obyčejným vzduchem (atmosférický kyslík způsobuje korozi kovů), jak často tvrdili novináři, ale s dusíkem (N), plynem bez barvy, chuti a zápachu, který není toxický ani jinak nebezpečný. Kdy druhé, menší nádrže, nazývané low pressure storages, tedy nízkotlaké zásobníky, v tomto systému mají sloužit jako vyrovnávací komora. V motorovém prostoru se pak nacházely pumpa a agregát, který roztáčel kola, přičemž veškerý výkon pohonného ústrojí mířil na přední nápravu. Peugeot 208 Hybrid Air 2L zvládal jízdu čistě na stlačený plyn, nebo na benzín, zapojeny však mohly být i oba agregáty současně. Přičemž při jízdě v hydraulickém režimu (zero emission mode) tento hybrid jezdí stejně tiše, jako plně elektrický automobil.

Hybrid Air automobilky Peugeot při zkušební jízdě:

https://www.youtube.com/watch?v=yzyDIyX9DSQ

Jinak řečeno, Autosalon v Paříži roku 2014 představil Peugeot hybrid, který byl pokračovatelem konceptu FE (Fun and Efficient), kde se o pohon elektromotoru staral balík olejem chlazených lithium-iontových baterií, uložený společně se zmenšenou dvacetilitrovou palivovou nádrží v pomocném rámu. Kapacita akumulátorů však činila pouze 0,56 kWh, což je ekvivalent zhruba 0,2 litru benzínu a je tedy zřejmé, že jízda v čistě elektrickém režimu u takového modelu neměla dlouhého trvání. Oproti tomu Peugeot 208 Hybrid Air 2L nízké spotřeby dosahuje optimalizovanou aerodynamikou karoserie, redukcí hmotnosti i unikátní hybridní technikou s hydraulickým motorem, která baterie hybridů nahradila lehčími zásobníky stlačeného plynu. Ty následně mohou zastoupit benzinový tříválec, může však dojít i ke skloubení obou agregátů či jízdě jenom na benzín. Danou technologii ovšem na autosalonu v Paříži nenesla pouze novinka od Peugeotu, ale také od sesterského Citroënu. Ten ústrojí Hybrid Air vestavěl do modelu C4 Cactus, přičemž optimalizován byl i samotný spalovací motor tohoto modelu.

Oproti běžným hybridům konstrukce Hybrid Air byla nejen hospodárnější v provozu, ale také lehčí a v případě výrobních nákladů výrazně levnější, což do jisté míry předznamenávalo určitý zvrat v evropském automobilovém průmyslu. Neboť zde šlo o koncepci, která si zachovává ekologickou šetrnost běžného hybridu, aniž by k pohonu potřebovala lithium-iontovou baterii, přičemž u tohoto systému pohonu nehrozilo, že by docházelo ke snížení jeho účinnosti v chladných nebo velmi horkých podmínkách. Otázkou tak zůstává, proč se tohle ideální auto do města nedočkalo původně plánované sériové výroby. Inu, v té době již byla Evropa plná všelijakých energeticko-klimatických závazků a Evropská komise se vehementně opřela do snižování emisí CO2, produkovaného spalovacími motory, tedy i motorem v tomto francouzském prototypu, který zeleným politikům hatil jejich plány. Projekt auta dvakrát levnějšího než tradiční hybridy s baterií byl nakonec zastaven kvůli nedostatku finančních zdrojů, neboť vedení PSA nemohlo pokračovat v daném projektu bez finančního partnera, kterého ani vývojáři z divize firmy Bosch, podílející se na konstrukci této hybridní techniky, nedokázali zajistit.

V roce 2013 došlo ke kapitálovému propojení tehdy málem již krachujícího PSA s čínskou automobilkou Dongfeng Motor Group, kdy čínský investor za 14procentní podíl v koncernu nakonec zaplatil 800 milionů eur a stejnou investici uskutečnila také francouzská vláda (přičemž je třeba zde podotknout, že francouzské ministerstvo životního prostředí vydalo Národní plán přijetí elektromobility už v roce 2009). Zbytek s výraznou slevou vykoupili stávající akcionáři. Podle tehdejších prognóz analytiků řízení koncernu Francií a čínskou společností jen těžko mohlo vést k větší efektivnosti, konkurenceschopnosti a růstu, neboť hlavní akcionáři mohou často projevovat zcela opačné názory a vzniká zde riziko konfliktu. Což se nakonec potvrdilo, neboť Číňané o žádné hybridy s hydraulickým systém nestáli, šlo jim výhradně o výrobu elektrických automobilů, kterými Čína už tehdy plánovala zaplavit Evropu. Neboť té chyběly a dosud stále chybějí materiálové zdroje pro výrobu lithium-iontových baterií, tvořících nejpodstatnější část v Evropě prosazovaných elektromobilů.

A když se teď začala Evropa probouzet, najednou zjišťuje, že v případě stoupající poptávky po hybridech jí zbyly jen oči pro pláč. Neboť o hybrid, který nepotřeboval dobíjet baterie a mohl tankovat palivo (i to syntetické, Evropskou komisí již schválené) pomalu na každém rohu, navíc jen za zlomek času, potřebného k dobíjení baterií elektrických aut, přičemž po městech mohl pojíždět i bez klimaalarmisty pranýřovaných emisí CO2, se Evropa hloupě připravila. V rámci ideologie vytýčené evropskými politiky totiž dala přednost čínské lithiové koncepci na úkor nejen evropských automobilek, ale i chudnoucích evropských řidičů, co na drahé elektromobily nedosáhnou a na ježdění po městech poptávají lacinější auta s co možná nejnižší spotřebou pohonných hmot.

Technologie Hybrid Air koncernu PSA:

https://www.youtube.com/watch?v=4pbHRmRQJrI

Uzavřený okruh s dusíkem, představený na Paris Motor Show 2014:

https://www.youtube.com/watch?v=91RS6xvw4CQ

Jak se vývoj systému Hybrid Air zastavil:

https://www.youtube.com/watch?v=s6Z2E0N_nNg

Automobiloví giganti Ford, GM a Stellantis v epicentru vášnivé debaty o budoucnosti elektrických vozidel:

https://www.youtube.com/watch?v=dmh-zD9PyFU

Prodej hybridů vzrostl o 33 procent :

https://forbes.cz/prodej-hybridu-mezirocne-vzrostl-o-33-procent-stale-vede-toyota/

Zdroj: https://blog.idnes.cz/karelwagner/elektricka-auta-s-ocima-pro-plac.Bg24080002