Tak tohle bude eurokomisař pro energetiku …
Uveřejněno dne 25 září 2024 000 8:00
Jak už asi víte, tak z „prestižního portfolia” pro eurokomisaře Síkelu nebude nic. Komisařství pro obchod mu vyfoukl zástupce Slovenska, Maroš Šefčovič, a energetiku Dán Dan Jørgensen. Dalo se to čekat. Ale než mávneme rukou nad dalšími, nesplněnými těšínskými jablíčky premiéra Fialy a přejdeme k zajímavějším věcem, podívejme se pozorně na člověka, který tu energetiku dostal. Dost to napoví o budoucím směřování EU. Tak nějak eurovolbám navzdory.
Co je to za ptáčka, tenhle Dan Jørgensen? Vystudoval, co myslíte? No jasně, politologii. A to, jako z udělání, na Washingtonské univerzitě v USA. Poté se věnoval aktivismu a politice. V letech 2019–2022 působil jako ministr pro klima a energetiku a veřejné služby dánské vlády. Poté, od roku 2022, jako ministr pro rozvojovou spolupráci a globální klimatickou politiku ve vládě premiérky Mette Frederiksen. Kromě téhle vládní dřiny se, ve volnějších chvílích angažoval i ve vzdělávání. Jako externista přednášel na Univerzitě v Seattlu a Sciences Po v Paříži. Co jiného, než „kurzy o politice životního prostředí a klimatu”.
Ursula von der Leyenová řekla novinářům u příležitosti jmenování Dana Jørgensena do funkce: “Jeho práce pomůže snížit ceny energií, investovat do čisté energie a zajistí, že snížíme naši závislost.” Překládat to do běžné, hovorové češtiny, asi není nutné: „Měli jste málo Green dealu? Dostanete nášup!” Pojďme se teď, jen tak ve stručnosti, podívat, čím se až doposud Dan Jørgensen proslavil. Abychom věděli, do čeho jdeme.
V roce 2019 se stal dánským ministrem klimatu a energetiky a veřejných služeb. Jeho nejslavnějším činem z té doby je přijetí dohody o tak zvané reformě zelené daně. Ona reforma, jak jistě tušíte, spočívala ve zvýšení a rozšíření daňové povinnosti, související s emisí toho strašlivého, sodovkového plynu, CO2. Dan Jørgensen úpravy daně charakterizoval takto: „V rámci vysoké a jednotnější daně z CO2 budou stávající energetické daně z fosilních paliv od roku 2025 převedeny na celkovou daň z CO2 až do výše 750 DKK za tun CO2.” A tahle daň se bude platit nejen z paliv pro průmyslová zpracování (procesní daně), ale také z kolektivního a individuálního vytápění (daň z vytápění prostor) a také z benzínu a nafty (palivové daně).
Od roku 2022 je Ministrem pro rozvojovou spolupráci a globální klimatickou politiku v další dánské vládě. Ve funkci se vyznamenal například letos v červnu, kdy vyjednal dohodu mezi vládou a tzv. „zelenými tripartitními stranami”. Podle ní se Dánsko, jako první země na světě, rozhodlo zavést daň z CO2 na zemědělství… A právě díky podobným, zeleným nápadům, obsazuje Dánsko, prakticky setrvale, první příčku v tak zvaném “Climate Change Performance Indexu“. Kde se zohledňuje jak emise CO2, tak i „zelenost” praktické politiky státu. Pro zajímavost – Česká republika tu sedí na příčce 52, hned za Čínou.
Velice se, v průběhu obou ministerských mandátů, také angažoval ve všemožných klimatických summitech. A vždy, s vehemencí sobě vlastní, prokazoval opravdový zápal pro „správnou věc.” Loni v prosinci například, na COP 28 v Dubaji, plamenně burcoval: „„Nemůžeme vyjednávat s přírodou. Klima nemůže dělat kompromisy. Žádná dobře míněná slova nezmění jedinou věc, pokud nebudeme jednat. Tento týden může být naší poslední příležitostí, jak udržet (politiku zvanou) 1,5 C při životě.”
No a když už byl tím dánským ministrem pro spolupráci, tak loni taky mezinárodně vyjednával. Pomohl založit Pobřežní větrnou alianci ‘Global Offshore Wind Alliance’ (GOWA), jejímž cílem je zajistit celosvětově minimálně 380 gigawattů větrné energie na moři do roku 2030 a 2000 gigawattů v roce 2050… Ano, ano, bude-li foukat, budeme topit, svítit a pracovat. A když nebude, tak budeme odpočívat a slavit. Třeba rozmanitost. Protože tak je to evropsky správné a tak to má být.
Posledním dokreslením, jakou persónu nám, v jeho osobě, Ursula von der Leyenová podstrkuje, je nejvyšší ukrajinské vyznamenání. V květnu letošního roku mu prezident Volodymyr Zelenskyj udělil ukrajinský Řád za zásluhy prvního stupně. Za podporu Ukrajiny. Za podporu takovou, jaká se teď v Evropě, mezi těmi správnými politiky, praktikuje – na úkor vlastní země, občanů, zkrátka čehokoli…
Takže si to shrňme: politolog s nulovým technickým či přírodovědným zázemím, zapálený bojovník za „záchranu Planety”, zelený aktivista, fanoušek obnovitelných zdrojů energie, ale politicky správně ukotvený. Tak tohle má být budoucí komisař pro energetiku! Tohle má formulovat energetickou politiku Evropy v dalších letech! Kdyby tam Layenová nominovala nějakého technika, silnoproudaře, nebo alespoň zkušeného člena managementu veliké průmyslové, nebo energetické firmy… To by se dalo uvažovat, že to „elita” EU myslí s nějakými změnami dosavadní zelené politiky, která vede Evropu ke krachu, vážně. Ale tohle…
Jo, jo, tak tu v EU žijeme. Chtěli jste méně Green dealu a volili jste proti „zelenému pokroku”? Tůůdle! Ještě mnohem víc té zeleně dostanete!
