Rozdává z vašich daní, mluvit o tom odmítá. Výrobna mládežníků „na hraně zákona“

Kritizování kapitalismu, výchova mladých lidí do 30 let, aby zaváděli do praxe „nerůstové myšlenky“, a snaha, aby se účastníci setkání z mládežnických odnoží politických stran či z neziskovek pokoušeli o „změnu systému“ – to je další z projektů, na jehož realizaci spolek NaZemi získal statisíce z veřejných prostředků. Jaké jsou přínosy a výstupy projektu vyzývajícího k „systémové změně“? Právě na toto téma se úřady s redakcí ParlamentníchListů.cz odmítají bavit. „Nebudeme na vaše dotazy odpovídat,“ přišlo redakci v reakci na žádost o vyjádření z Domu zahraniční spolupráce (DZS, příspěvková organizace ministerstva školství), který peníze pro spolek přiklepl. „Minimálně na hraně zákona,“ zaznělo od právního experta pro ParlamentníListy.cz.Spolek.

NaZemi, který propaguje „teorii nerůstu“, kritiku kapitalismu a systému, a v těchto tématech se snaží proškolovat mladou generaci, již obdržel 57 dotací v celkové hodnotě 46 852 777 korun. ParlamentníListy.cz již upozornily, že spolek cílí na mladé lidi mezi 17 a 23 lety a hovoří s nimi o „hluboké společenské změně“ například prostřednictvím projektu Generace symbiocén. Jde však zdaleka ne o jediný z podobně laděných projektů. 

Na mladé lidi ve věku od 17 do 30 let se zaměřuje též Letní škola nerůstu, na niž odklepl pro letošní rok 7594 eur (téměř 191 tisíc korun) Dům zahraniční spolupráce, příspěvková organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Česká národní agentura pro mezinárodní vzdělávání a výzkum.

„Ocitáme se ve světě krizí: klimatická změna, nedostupné bydlení, narůstající nerovnosti, krize péče či pořád častější deprese a vyhoření. I když se mohou tyto krize zdát oddělené, jejich společným jmenovatelem je ekonomický systém, který upřednostňuje růst a zisk pro hrstku vyvolených na úkor naplnění potřeb většiny lidí a přírody,“ uvádí web projektu Nerůst.cz, provozovaný spolkem NaZemi.

Právě samotný „nerůst“ je spojen především s osobou Tadeáše Žďárského, jenž ve spolku pracuje od roku 2020 a od minulého roku je také v jeho předsednictvu. Teorie požaduje zastavit ekonomický růst, okupovat podniky, rozdělit prostředky mezi pracující, stanovit maximální výdělek či omezovat bohaté.

„Tlak na efektivitu, který je spojený s maximalizací zisku, vede k menší kvalitě péče jako takové a často také k vykořisťování pečujících, kterými jsou stále častěji migrantky z chudších zemí pracující za nedůstojnou mzdu. K tomu, aby mohl ekonomický růst pokračovat, komodifikujeme pořád větší část našich životů – např. vodu, energie, bydlení, soukromá data atd.,“ píše web.

Na samotnou Letní školu nerůstu pak mladé lákal přímo s výzvou, že jim toto letní školení pomůže prosazovat změnu systému: „Kritizovat kapitalismus v hospodě tě už nebaví a často si kladeš otázku: ‚Co můžu dělat, abych přispěl/a k systémové změně?‘ Právě o tom bude první Letní škola nerůstu,“ láká spolek lidi do 30 let.

Fotogalerie: – Stávka za klima po pěti letech

Letní škola, která proběhla v Předklášteří u Tišnova během prvního červencového týdne, je určena dle organizátorů pro mladé, „kteří vnímají současné eko-sociální krize a chtějí přispívat ke společenské transformaci“. „Štve tě kapitalismus, ale nemáš kolem sebe dostatek lidí, se kterými bys svoje názory mohl/a v bezpečném prostředí diskutovat?“ tázal se web mimo jiné.

Organizace se netají, že jde nejen o setkání podobě smýšlejících lidí, ale o prosazování systémových změn. „Naším cílem je vytvořit skupinu 20 lidí s různorodým vhledem a znalostí současných krizí či jejich řešení. Hledáme mladé lidi ze sociálních hnutí, mládežnických odnoží politických stran, neziskového sektoru či influencerky, ale i lidi, které současné krize trápí, ale ještě nejsou součástí žádných skupin usilujících o změnu,“ píše web. A že to, jak se získané poznatky daří aplikovat, se účastníci již proběhlé letní školy chystají prodebatovat na navazujícím setkáním na podzim v sobotu 12. října.

„Věříme, že transformativní vzdělávání potřebujeme jako sůl, protože instituce formálního vzdělávání na dnešní výzvy často vůbec nestíhají reagovat. I proto je důležité tvořit prostory, kde můžeme kriticky reflektovat současné nastavení společnosti, rozvíjet návyky systémového myšlení, zpochybňovat předpoklady, na kterých stojí současné nefunkční nastavení naší společnosti a hlavně zažívat, jak je možné být spolu jinak, demokraticky, s ohledem na potřeby všech,“ komentuje hlavní část akce zmíněný spolek zaměřující se na „nerůst“ na sociální síti Instagram. Přičemž doplňuje, že do tří let chce mít zaškoleno „alespoň 60 nerůstových lídrů a lídryň, kteří budou nerůstové myšlenky zavádět do praxe v oblastech, ve kterých působí“.

V průběhu sedmi dnů se účastníci věnovali kritice kapitalismu, nerůstovým vizím a politikám či strategiím systémové změny. „Během letní školy jsem si zažila nerůstovou užtopii (!). Způsob, kterým program probíhal, odpovídal nerůstovým hodnotám a i díky tomu jsem si uvědomila hlubší kritiku současného systému. Dodalo mi to naději,“ zhodnotila jedna z účastnic.

„Nerůstovou užtopii“ si přítomní užívali za veřejné peníze. Všechny náklady totiž – včetně ubytování a stravy – byly financovány skrze unijní program Evropský sbor solidarity. Dané peníze formou grantu za Dům zahraniční spolupráce přiklepl spolku přímo ředitel DZS Michal Uhl.

Redakce ParlamentníchListů.cz v této souvislosti Dům zahraniční spolupráce kontaktovala a tázala se, zda myšlenky – zahrnující, že jmenovatelem současných krizí je „ekonomický systém, který upřednostňuje růst a zisk pro hrstku vyvolených na úkor naplnění potřeb většiny lidí a přírody“ a volání po „systémové změně“ – byly při rozhodnutí poskytnout spolku podporu zohledněny, a nakolik se udělování grantů takovýmto projektům shoduje s cíli DZS. Vedle těchto dotazů se redakce PL tázala též na vyhodnocení výstupů z daného projektu.

Martina Nevolná z oddělení komunikace a regionální spolupráce Domu zahraniční spolupráce na tyto dotazy naší redakce sdělila, že je DZS odmítá zodpovědět. „Vzhledem k charakteru webu ParlamentníListy.cz, který nenaplňuje základní žurnalistické standardy, nebudeme na vaše dotazy odpovídat,“ přišlo v odpovědi pro naši redakci bez jakýchkoli dalších informací.

Ohledně podrobností o dotovaných projektech se snažila redakce PL kontaktovat též spolek NaZemi, a to zejména kvůli milionům korun na projekt Generace symbiocén – avšak spolek NaZemi zanechal dotazy ParlamentníchListů.cz bez odpovědi.

Právě projekt Generace symbiocén – věnující se obdobným tématům, ale rovněž například i neokolonialismu – obdržel 2,7 milionu na základě rozhodnutí exministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

Fotogalerie: – Příjezd eurohonorace

„Takových akcí a programů byly stovky. Muselo to mít souvislost s environmentálním vzděláváním. Jakmile taková organizace splní parametry, komise to doporučuje a ministr to už jen dostává k podpisu. Takových žádostí je obrovský počet. Tento konkrétní příklad si vůbec nevybavuji. Stoprocentně to procesovali ve Státním fondu životního prostředí. Na ministerstvu jsou týmy, které řeší zaměření těchto programů a následně státní fond, který řeší kontrolu dodržování podmínek daného programu a důsledně to kontroluje,“ sdělil exministr životního prostředí pro ParlamentníListy.cz.

Otázku ohledně výstupů projektu jsme tedy též adresovali Státnímu fondu životního prostředí České republiky – a dotaz redakce (zaslaný před více než týdnem) zůstal opět bez jakékoli odpovědi.

Dům zahraniční spolupráce (DZS), který ParlamentnímListům.cz sdělil, že „nebude na naše dotazy odpovídat“, již v posledním měsíci čelí kauze kvůli financování jiných projektů. Některá česká média upozornila na údajný možný střet zájmů DZS a Strany zelených.

Například server Novinky.cz dříve upozorňoval na možný údajný střet zájmů, jelikož šéf DZS Uhl, coby bývalý zastupitel v Praze 2 a člen Strany zelených, poslal od roku 2021 granty ve výši 445 tisíc eur (přes 11 milionů korun) spolku Konsent vedeným letošní lídryní zelených do evropských voleb Johannou Nejedlovou. Mluvčí DZS Martina Nevolná tehdy spekulace o údajném střetu zájmů odmítla s tvrzením, že je „každý grant kontrolován“ a že rozhodnutí o udělení grantů padlo před oznámením kandidatury Nejedlové.

„Minimálně na hraně zákona“

Advokát a expert na právov oblasti IT, internetu, financí telekomunikací a médií Tomáš Nielsen ParlamentnímListům.cz sdělil, že jej vyhýbání se odpovědi ze strany DZS nikterak nepřekvapuje. „Nedivím se, že Dům zahraniční spolupráce odmítá k tomuto tématu poskytnout více informací. Osobně jsem přesvědčen, že veřejné dotace, zejména některým neziskovým organizacím, jsou minimálně na hraně zákona,“ řekl s tím, že bychom neměli zapomínat, „že podle čl. 2 odst. 3 ústavy lze státní moc uplatňovat jen tak, jak stanoví zákon“.

„Pevně věřím, že účelností veřejných prostředků, plynoucích do neziskové sféry, se bude podrobněji zabývat Nejvyšší kontrolní úřad. Copak si takhle dnes představuje vláda financování vzdělávání a vědy?“ táže se Nielsen.

Jinou otázkou pak dle právního experta je, zda si příspěvková organizace MŠMT může dovolit odmítnout odpovědět na dotazy média. „Zákon to sice přímo neukládá, ale podle mě by reagovat měla. Už jen pro zachování transparentnosti a veřejné kontroly, na kterou mají občané právo. Včetně čtenářů Parlamentních listů. Vzpomínám si, jak bylo prezidentovi Miloši Zemanovi vyčítáno, že se nebaví s některými novináři. Zdá se, že zde opět máme jakýsi dvojí metr, když dnes veřejné organizace dělají to samé. Navíc v situaci, kdy se jim zřejmě nechce do vysvětlování, jak je možné, že vynakládají veřejné prostředky ve prospěch skutečně protisystémových skupin. A lze očekávat, že provládní média podobné otázky klást nebudou,“ shrnul advokát Tomáš Nielsen pro ParlamentníListy.cz.

Zdroj