Vyplatilo se Němcům opustit jádro? Studie odhaluje překvapivé zjištění

Profesor Jan Emblemsvåg z Norges teknisk-naturvitenskapelige universitet v Ålesundu si ve studii publikované vědeckým časopisem International Journal of Sustainable Energy položil zajímavé otázky: Co kdyby se Německo nevydalo cestou energetiky založené na obnovitelných zdrojích? Co kdyby místo toho investovalo do jaderných elektráren? Jak by na tom bylo dnes s emisemi skleníkových plynů? A kolik peněz by utratilo ve srovnání se stávající energetickou politikou? V případě příklonu Německa k „jádru“ zvažuje Emblemsvåg dvě varianty. Tou první je ponechání stávajících elektráren v provozu. Druhá počítá i s investicemi do nových jaderných elektráren.

31 fotografií

Najít odpovědi na otázky spojené s vývojem německé energetiky nebylo pro norského profesora jednoduché. Data potřebná k hodnocení výdajů a přínosů stávající energetické politiky jsou jen obtížně dostupná a jejich zdroje jsou nepřehledné. Jde však o reálná data. Pro „jadernou alternativu“ v dnešním Německu žádná data z pochopitelných důvodů neexistují. Emblemsvåg proto vycházel z údajů o jaderné energetice jiných zemí, jako je Finsko, Spojené arabské emiráty, Francie, Švýcarsko, Spojené státy nebo Švédsko.

Ledacos ovšem prozrazují i zprávy přicházející ze samotného Německa. Emblemsvåg už v úvodu upozorňuje na hodnocení „Die Energiewende“ ze strany německého Spolkového kontrolního úřadu (Bundesrechnungshof), ve kterém se konstatuje: „Federální kontrolní úřad upozorňuje, že transformace energetiky v současné podobě (na základě Energiewende) představuje hrozbu pro německou ekonomiku a nadměrně finančně zatěžuje odběratele elektřiny ve firmách i domácnostech.“