Za rok začneme besedovat, jenže Volkswagen se hroutí teď a tady
Uveřejněno dne 31 října 2024 000 13:09
Volkswagen, ta vlajková loď Německa (a majitel Škody Auto), oznámil, že uzavře tři fabriky. Což se podle médií dotkne desítek tisíc pracovních míst. A já si tak v podvečer říkal – nemělo to fungovat naopak? Vždyť říkali – zelená transformace přinese desítky tisíc pracovních míst. A ona je jako na potvoru ničí. Ne, neničí, přenáší za hranice Evropské unie. Takhle až daleko jsme ten podnebíčkářský fanatismus nechali dojít.
Už za Merkelové vznikl plán na zrušení jaderných elektráren. Za Olafa Scholze se všechno elegantně domlasklo. V Německu už nepracuje žádná jaderná elektrárna, a tak došlo k jedinému možnému a dávno předvídanému. Přestává to všechno fungovat. Zdražilo se, lpí se na nesmyslech, které vedou k dalšímu zdražení a ve Volkswagenu už začínají vymetat zaměstnanecké skříňky. Konec. Jděte si hledat ty desetitisíce fiktivních zelených zaměstnání. Jak dlouho bude trvat, než se taková politika možného přelije do Škody Auto? Elektřinu máme podobně drahou jako Němci.
Dostatečnou ukázku nerozumu pak předvedl německý kancléř Olaf Scholz. Ten pravil, že chyby minulých vedení nesmí dopadnout na zaměstnance koncernu. Chyby vedení Volkswagenu. Ne, nestojí za tím politika, ale špatná manažerská rozhodnutí vedení automobilky. „Případná chybná rozhodnutí vedení z minulosti nesmí jít na úkor zaměstnanců. Jde o udržení a zajištění pracovních míst,“ řekl Scholz. Green Deal a tvrdá zelená politika Evropské unie i německé vlády najednou zmizely ve výparech Scholzova obviňování. Ale tak to končí vždycky. Když je velký, skutečně velký průšvih, začnou se krysy obviňovat navzájem. Co na tom, že už deset let posloucháme kolovrátek o tom, že sami se sebou musíme něco udělat a že to, co uděláme, je přesně to, co právě děláme. Pád Volkswagenu není žádné překvapení. Je to plánovaný scénář pro nulové emise. A Scholz musel o řítícím se pádu koncernu vědět. Pokud by o něm nevěděl a nebyl jeho součástí… nebyl by to kancléř. To, co se stalo, nebyl blesk z čistého nebe. Jakékoliv emotivní proslovy vrcholných politiků jsou teď jen prázdná slova při marketingovém dojení žáby.
Petr Fiala se před časem ve svém komentáři pro kdysi Babišův iDnes chlubil tím, že zařídil jaderné zdroje jako bezemisní, tedy přijatelné pro eurounijní byrokraty. Nedodal, že se svezl jen na francouzské lobby, která má přes sedmdesát jaderných elektráren a bez nich by prostě jako stát klekla definitivně. Bylo jistě velkým hrdinstvím a příznakem dravé diplomacie, kde se neberou rukojmí, když si na jednání vzal tlumočníka a v patřičnou chvíli přikyvoval, aby podpořil argumenty galských kohoutů.
S velkou hrdostí také mluvil o tom, že tendr na dostavbu Dukovan získala jihokorejská firma, která zapojí do prací na nových reaktorech české firmy (drze připomenu, že Dukovany i Temelín jsme si stavěli sami, jen s dohledem z Moskvy). Nedodal, že než se nové reaktory rozjedou, budeme už dobrých 13 let bez elektřiny z uhlí. Řešení nenaznačil. Stejně jako ho zatím nenaznačuje nikdo příčetný. Těch nepříčetných bychom přitom jako unie mohli vyvážet dost a dost. Ti nám nejspíš zůstanou jako jediná výhodná exportní komodita.
Ale ne, ono to tak nedopadne. Stanoví se cíle, které nejdou splnit. V tu chvíli, za asistence křiklavých titulků, se pustí do prostoru nějaká figurka z šachovnice PR solárních baronů (jako se při schvalování Green Dealu vypustila kupříkladu novobolševička Greta Thunbergová, hezky účelově, v tu správnou chvíli, kdy mají politici zvedat pacinky). Vše se pod tlakem hysterie a výkřiků how dare you schválí. Protože lidé to chtějí a lidi přece zastupuje právě Greta. A pak jako tele na nová vrata zíráme na padající vlajkovou loď Německa.
Zpráva o Volkswagenu proběhla médii a nic po sobě nezanechala. Jen další informace, kuriozita o našem úpadku. Volkswagen ale není nějaká firmička z vedlejší vesnice. To je evropský kolos, motor německé ekonomiky. Ten právě oznámil, že mu do soukolí Evropská komise nasypala písek a že se začíná setsakra zadrhávat. A že se brzy zadrhne kompletně. No ano, zadrhne. Protože zatímco Volkswagen se začal potácet v bolestech a neví kam dál a jak naplnit ty fantaskní představy Evropské komise, v Číně i v USA jedou automobilky i průmysl jako dobře promazaný stroj. Jedou, až to fiští. Každý den našich problémů je den náskoku pro čínský a americký průmysl. A plyne z logiky věci, že už takový náskok nebudeme schopní dohonit. Ne s politiky, kteří krmí mediální prostor svými velkohubými, ale dokonale prázdnými proklamacemi o tom, že se něco musí udělat a že to někdo musí udělat.
Jen italská premiérka Georgia Meloniová, jedna z těch, co možná něco tuší, vznesla požadavek vůči Evropské unii, aby se revize plánů na zákaz výroby aut se spalovacími motory posunula už na příští rok. Abychom mohli přehodnotit naše smělé plány a třeba je trochu poopravit. Zmírnit. Za rok začneme besedovat, když Volkswagen se začíná potácet teď a tady. Tomu říkám akceschopnost. Jen by mě zajímalo, jak moc se takový rok bezčasí, kdy automobilky neví a netuší, kam se dušičky politiků rozletí, propíše do konkurenceschopnosti evropského průmyslu.
Na to konto není od věci poukázat na italskou hru o přežití. Italský Fiat se totiž také točí v jistých obtížích. Jiného druhu než Volkswagen. Fiat totiž prodává příliš mnoho svých aut. A za to mu hrozí od Evropské komise pokuta. Moc aut se spalovacími motory. Je totiž určená kvóta na elektroauta. 20 % prodaných musí být elektro, nebo následuje pokuta. Princip kvót pak jednoduše vysvětluje server iDnes: „Je v principu jedno, kolik vaše fabrika vyrobí automobilů dohromady, ale platí, že každý pátý prodaný z nich musí být elektromobil. Výrobce, který prodá v poměru k elektromobilům víc automobilů s vnitřním spalováním, než kolik stanovuje kvóta, bude pokutován.“
No není to krásný princip – když do bahna, tak všichni. Takový teambuilding pro členské země EU. Všichni na tom v bahně budeme stejně. Žádné výhody pro nikoho. Tedy, jen pro okolní čínské a americké týmy. Ty na bahno hledí, a hledět budou, z výšky své dravé racionality.
Green Deal zabije Evropskou unii. Dřív nebo později ji zabije.
