KŘIVOKLÁTSKO: Nechtěný park
Uveřejněno dne 2 listopadu 2024 000 8:00
V současné době bude vláda projednávat návrh na zřízení Národního parku Křivoklátsko. Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že zdejší lesy jsou ve vynikající kondici, a proto je potřeba vyhlásit nejvyšší ochranu přírody ve formě národního parku. Ministerští úředníci budou prý o zdejší krajinu pečovat lépe, než dosavadní správci lesů a místní občané. Nedivme se, že při znalosti reálií z ostatních národních parků jsou obce na Křivoklátsku proti vyhlášení tohoto parku.
Pro příklady špatné praxe nemusíme chodit daleko. Záměrné ponechávání tisíců hektarů šumavských lesů žíru kůrovce a suché vrcholky Šumavy jsou skutečností, která dlouhodobě rozděluje šumavskou společnost. Vedení Národního parku Šumava nedávno představilo výsledek dvacet let trvajícího vědeckého výzkumu: les se po kůrovcové kalamitě sám obnovuje. Připomeňme si fakt, že lesy se samy obnovují po tisíce let, protože kdyby tomu tak nebylo, žádné lesy bychom neměli.
Připomeňme si, že vědci rozstřikovali na Pramenech Vltavy houbu Beauveria bassiana, která měla podle nich zabránit kůrovcové kalamitě. Pak nám vědci tvrdili, že kůrovec nepřeletí dvě stě metrů a vymýšleli, jak okolo bezzásahových zón vykácejí dvě stě metrové pruhy, tzv. pufrační zóny, kterými budou okolní lesy uchráněny před žírem kůrovců. Když bylo kanadskými vědci prokázáno, že vítr přenese kůrovce ve větru i desítky, stovky kilometrů, tvrdili někteří „vědci“, že kůrovec létá do Národního parku Šumava z okolních lesů.
Správci národních parků a na vědecké výzkumy v těchto parcích navázaní vědci dokážou veřejnosti tvrdit, že například požár v Českém Švýcarsku je to nejlepší, co mohlo národní park potkat. Ekologie požáru! Turisté jsou zváni na požářiště, protože je to pohled, který jinde neuvidí. Obecně lze říci, že se aktivističtí vědci a zelení aktivisté zmocní území národního parku a cokoli tam jejich činností vznikne, spáleniště, suchý les po kůrovcové kalamitě či na některých místech nový obnovený les, je vydáváno jako výsledek vědeckého výzkumu.
Zelené spolky dnes demonstrují před sídlem Lesů České republiky proti kácení staletých stromů, protože „staleté stromy jsou v přírodě potřeba“. Ve stejnou dobu správa parku Národního parku Šumava kácí a prodává dřevo také staletých stromů každoročně za stovky milionů korun a zelení aktivisté proti tomu neprotestují. Nedivme se „Křivoklátským“, že národní park nechtějí.
