ETS2: Záchrana klimatu, nebo past na domácnosti?

O ETS2 tj. emisnímu obchodování v sektoru budov, silniční dopravy a dalších odvětví bylo napsáno spousta různých textů. Některé jeho vliv bagatelizují, jiné předpovídají ekonomickou katastrofu. Zkusme se na základě veřejně dostupných dat dopátrat pravdy.

Nejspolehlivější základní informace ETS2 přináší web Ministerstva životního prostředí. Asi nejdůležitějším je datum zavedení ETS2 tj. Od 1.1.2025 nastoupilo monitorování a od roku 2028 začíná zpoplatnění a obchodování z povolenkami.

1. 1. 1. Pravidla hry

Zpoplatnění dodavatelů paliv: Do systému jsou zahrnuti dodavatelé paliv (benzín, nafta, plyn, uhlí), kteří jsou povinni kupovat povolenky podle množství uhlíku uvolněného při spotřebě jejich produktů.

• Emisní povolenky: Princip je založen na systému povolenek. Jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO₂.
• Promítnutí do cen: Dodavatelé paliv a energií promítnou náklady na povolenky do konečných cen pohonných hmot a energií pro koncové spotřebitele.
• Omezení počtu povolenek: Množství vydaných povolenek se každoročně snižuje. Tím se logicky zvyšuje jejich cena.

1. 1. Kolik CO₂ produkuješ, tolikrát jsi znečišťovatelem

Zkusil jsem aplikovat vzorec výpočtu pro mou domácnost. Podle kalkulačky Českého rozhlasu je současná hodnota uhlíkové stopy mé domácnosti 4 369 kg/rok. Můj rodinný dům je zateplený, vybavený fotovoltaikou a tepelným čerpadlem. Do práce jezdím elektromobilem. Zkoušel jsem zpřísnit současný režim a došel jsem k hodnotě 3 139 kg/rok. Ale tototo snížení už také znamená vyhýbat se hovězímu a masu vůbec a topit pod 21ºC. Mnoho prostoru pro další úspory už v mé domácnosti nezbývá. Průměrná uhlíková stopa vychází v ČR podle téhož algoritmu 4,5 tuny za rok.

1. 1. Emisní povolenko, kolik nás stojíš?

Přestože se často hovoří o stropu 45 eur za tunu apod. Mechanismus ETS2 s ničím takovým nepočítá. Cena povolenek se odvíjí od poptávky po nich na komoditních burzách a ta se zase řídí počtem vydaných povolenek. Zjednodušeně vyjádřeno, strop (cap) na počet vydaných povolenek navrhuje Evropská komise a je schvalován Evropským parlamentem a Radou EU. To vše je podřízeno stanoveným cílům. Nejbližším z nich je Fit for 55 tj. plán Evropské unie snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 %.

Známe-li cíle, je možné vypočítat cenu emisní povolenky. O to se pokusili ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer v Bulletinu OeNB. Průměrná cena povolenky pro eurozónu v roce 2030 jim vyšla 668 eur za rok, Slovensko získalo hodnotu 750 eur za rok.

Pokud bychom stejnou cenu vztáhli na ČR, můžeme odhadnout zvýšení nákladů kvůli ETS2 pro průměrnou domácnost v roce 2030. Při průměrné uhlíkové stopě 4,5 t/rok a ceně 750 eur za tunu vychází roční náklad na 3 375 eur. Po přepočtu současným kurzem 24,14 Kč/EUR odpovídá toto navýšení životních nákladů částce přibližně 81 472 Kč ročně. To už představuje výraznou zátěž. A bude ještě hůř – klimatický cíl, který byl čerstvě schválen, počítá se snížením emisí o 90 % do roku 2040 oproti stavu v roce 1990, což tlak na ceny povolenek ještě zvýší.

Lze namítnout, že systém počítá s vložením části výnosů povolenek do Social Climate Fund, který má pomáhat zranitelným domácnostem zvládnout růst cen energií. Tento fond však není určen pro všechny – jeho cílem je pouze zmírnit dopad na nejchudší a nejzranitelnější skupiny obyvatel. Střední třída, která tvoří většinu spotřeby, si bude muset poradit sama. Navíc celkový objem fondu je omezený, takže jen malou část rostoucích nákladů dokáže skutečně pokrýt.

1. 1. Kec na konec

Systém emisních povolenek u obyvatelstva počítá s tzv. salámovou metodou. Povolenky se pravděpodobně začnou obchodovat na hodnotě kolem 45 eur za tunu, což většina bohatého západoevropského obyvatelstva příliš nepocítí. Postupně však začne snižování jejich počtu. Pokud poptávka převýší nabídku, cena povolenek poroste. Tento mechanismus nelze obejít, pokud je cílem dosažení stanovených emisních limitů. Cena povolenky se tedy bude postupně zvyšovat a zdražení musí být natolik výrazné, aby motivovalo ke snižování spotřeby a k úpravě neekologického chování.

Z mého výpočtu vyplývá, že nestačí jen zateplení domu, fotovoltaika, tepelné čerpadlo či elektromobil. Nadlimitní obytná plocha vytápěná na komfortní teplotu, časté cestování jinak než pěšky, maso zejména hovězí, to vše bude nutné výrazně omezit. Ti, kdo tak neučiní, ponesou odpovídající nárůst životních nákladů. Vybrané prostředky budou následně investovány do nízkoemisních technologií. Právě kombinace snížení spotřeby obyvatelstva a investice do těchto technologií mají zajistit dosažení stanovených emisních cílů. Na závěr si kladu otázku, zda v takové Evropě skutečně chceme žít.

Zdroj: