První země světa zakázala auta se spalovacími motory. Co se stalo potom?
Uveřejněno dne 6 března 2026 000 8:00
Etiopie v roce 2024 jako první země na světě zakázala dovoz vozidel poháněných fosilními palivy a zároveň snížila cla na jejich elektrické ekvivalenty. Tato politika nebyla motivována ani tak klimatickými ambicemi země, jako spíše finančními tlaky. Dovážení paliv a dotování benzínu pro spotřebitele znamenalo po léta velkou zátěž pro etiopský rozpočet a stát za poslední desetiletí stálo miliardy dolarů, píše agentura Bloomberg.
Za dva roky od zákazu vozidel se spalovacím motorem vzrostlo využívání elektromobilů z méně než 1 % na téměř 6 % všech vozidel na silnicích v zemi – podle vlastních údajů vlády – což je o něco více než celosvětový průměr, který činí cca 4 %.
Po celá desetiletí měla Etiopie vysoká dovozní cla na automobily, čímž je činila nedostupnými pro většinu obyvatel země. Etiopie tak i podle standardů zemí s nízkými příjmy má jednu z nejnižších měr vlastnictví automobilů s 13 vozidly na 1 000 obyvatel. Vzhledem k tomu, že se v zemi vyrábí jen málo automobilů, drtivá většina se dováží a většina se kupuje ojetá.
„Cílem našeho přechodu na elektromobily je zajistit naši energetickou suverenitu,“ řekl Bloombergu Bareo Hassen Bareo, etiopský ministr dopravy a logistiky. „Jako čistý dovozce paliv jsme ovlivněni globálními dodávkami a cenovými výkyvy. Naproti tomu elektromobily využívají elektřinu, kterou vyrábíme lokálně a jejíž cenu si můžeme sami stanovit.“
Nově byla cla na elektromobily snížena na 15 % pro hotové vozy, 5 % pro díly a polomontovaná vozidla a na nulu pro „plně rozebraná“ vozidla. Díky tomu se elektromobily v zemi staly cenově konkurenceschopnými.
Přestože je jejich cena stále relativně vysoká na zemi s nízkými příjmy, spotřebitelé ze střední třídy snáze získávají úvěr na nákup nových elektromobilů než na ojeté benzínové vozy, na které banky často nepůjčují.
„Banky se zdráhají poskytovat spotřebitelské úvěry na nákup vozidel, která mají nejistý osud,“ uvedl podle Bloombergu Abdulmenan Mohammed, finanční analytik se sídlem v Londýně, který se zabývá etiopskými bankami.
Pro vládu je růst prodeje elektromobilů ospravedlněním její dovozní politiky, která je zase umožněna investicemi do elektrické infrastruktury. Přehrada Grand Ethiopian Renaissance za 5 miliard dolarů, která byla dokončena v roce 2025, vyrábí 5 150 megawattů energie. V kombinaci s dalšími výrobními aktivy, včetně větrných elektráren a solárních elektráren, má země nadbytečnou výrobní kapacitu, kterou prodává sousední Keni, Tanzanii a Džibutsku.
Většina financování přehrady pocházela od etiopských bank, ačkoli Čína poskytla v letech 2013 a 2019 dvě tranše úvěrů v celkové hodnotě 3 miliard dolarů na elektrická zařízení a přenosová vedení, která přenášejí energii z přehrady do velkých měst. Čínské společnosti jsou také silně zapojeny do nově vznikajícího etiopského průmyslu s výrobou elektromobilů, o kterém vláda doufá, že poroste díky dovozním clům a dalším podpůrným mechanismům.
I když se nabíjecí síť rozrůstá, je daleko od toho, co je potřeba. Vláda nařídila, aby všechny čerpací stanice a autosalony musely mít nabíječky pro elektromobily, což podle Barea vedlo k instalaci 500 nabíječek, většinou v Addis Abebě, kde se také prodala většina elektromobilů. Nicméně samotné hlavní město potřebuje podle Barea až 1 000 nabíječek a proto vláda vydala nové požadavky na instalaci nabíječek i v nových bytových developerských projektech, parcích a hotelech.
Navzdory úspěchu Etiopie v budování výrobních kapacit je přístup k elektřině mimo hlavní město nepravidelný. Údaje Světové banky ukazují, že pouze 55 % populace má přístup k elektřině, ačkoli lidé ve velkých městech k ní mají téměř univerzální přístup. To znamená, že by mohlo být obtížné udržet širší přechod na elektromobily, uvádí zpráva organizace Energy for Growth Hub z roku 2025.
