Nelíbí se vám větrníky? Tak to jste ruský agent
Uveřejněno dne 11 března 2026 000 8:00
Nelíbí se vám větrné elektrárny? Máte nějaké pochybnosti o celkové efektivitě získávání energie tímto způsobem? Tak to asi budete ruský agent.
Tak by se dal intepretovat článek pana Daniela Nováka na konspiračním a dezinformačním médiu Seznam Zprávy pana Lukačoviče.
Článek je v podstatě o tom, že jsou mezi námi lidé, kteří mají nějaké výhrady či pochybnosti ohledně větrných elektráren, a u těch pan Daniel Novák shledal, že jsou hloupí, neinformovaní, a používají komické argumenty. Do kampaní proti tomuto způsobu výroby energie, který je tradičně řazen mezi energetické zdroje řízené náhodou, se prý zapojují aktivisté ze zahraničí.
K tomu poslednímu tvrzení nejsou předloženy žádné důkazy. Jako příklad je uváděna slovenská politička Ondrušová. Nemohu si pomoci, ale zcela regulérní vyjádření slovenské političky mi nepřipadá jako zrovna ukázkový příklad zahraničního vlivu.
Dále se v článku velkolepě odhaluje ruská stopa. Stopy samozřejmě vedou k zlocarovi Putinovi, a větrníky nepředstavují výjimku. Člověka skoro napadá, že libtardi toho Putina potřebují, aby byl někdo, kdo za všechno může. Ruským exponentem má být bývalý předseda ERÚ Ivan Noveský, kterému je v článku přičítáno, že horuje pro energetickou spolupráci s Ruskem. Opět, důkazy nepředloženy. Sám Noveský byl předvolán panem redaktorem k podání vysvětlení, při kterém se však ke spolupráci s cizí mocností nedoznal.
Dále ke odhalen Noveského spolušpion s krycím jménem Novák, který je údajně otevřeně proruský. Novák je dobré krycí jméno, rozhodně lepší než Pávek. Seznam a.s. ho vylustroval a zjistilo se, že publikoval proruský příspěvek na serveru Lidé.cz, který ovšem patří témuž válečnému sponzorovi Lukačovičovi. Vidíme na tom, že je velmi hloupé a nainvní na tento web ukládat nějaký obsah, protože je to něco jako honeypot. Nikdy nevíte, kde to kdo vyhrabe, opatří to odlišným kontextem a vytáhne proti vám.
Zvolený narativ, totiž že proti větrníkům vystupují pouze ruští agenti, se usilovně snaží zakrýt, že je naprosto legitimní s větrníky nesouhlasit. Je to stejně legitimní jako s nimi souhlasit. Problém je, že větrník je sakrální objekt zeleného socialismu a jakoukoli objektivní námitku berou neomarxisté velmi vážně a bývají velmi militantní, zejména pokud jim někdo připomene, že tu věc prakticky nelze recyklovat a lege artis metoda likvidace vrtulových listů z laminátu je jejich zakopání pod zem.
Na konci článku se ukáže, že když se někomu nelíbí větrníky, tak je to ruská vlivová operace. Není to nečekané. Myslel jsem, že tomuto typu demagogie odzvonilo s koncem Fialovy vlády. Ale nikoli. Takhle se prostě na Seznamu dělá novinařina.
Já nevím, ale být Putin, měl bych dětinskou radost z každého větrníku. Na Ukrajině je nutné ničit energetickou infrastrukturu nepřítele zbraněmi, což je drahé a namáhavé. Tady si nepřítel energetickou infrastrukturu ničí sám, bez nutnosti vypálit jediný výstřel, a stabilní předvídatelné zdroje nahrazuje nahodilými, které nejsou řízeny člověkem, ale přírodou. Co si lze přát víc. Kromě toho standardní elektrárna je obtížný cíl, protože nepřítel kolem ní může koncentrovat obranu, zvyšovat náklady na zničení a nakonec jejímu zničení dokonce zamezit. To u větrníků nehrozí, diverzifikace není jejich výhoda, ale slabina. Všechny současně nelze bránit, ale všechny současně lze napadnout. Trefit dvěstě metrů vysoký větrník zvládne i slepý. Musí být radost vést válku se zsemí, která postavila svoji energetiku na větrnících. Já tedy pořád čekám, kdy nás ten Putin napadne, když se jeho ekonomika hroutí a postupuje šnečím tempem, ale až přijde, z větrníků bude mít určitě radost.
Nicméně tento článek jsem nepsal proto, abych se strefoval do konspiračního a dezinformačního média pana Lukačoviče. To by bylo zbytečné. Doporučuji každému se od Růžového práva odpojit, nečíst ho ani nepoužívat, a to včetně populárních mapových a mailových služeb. Zaujalo mě něco jiného.
Komora obnovitelných zdrojů energie
Svaz moderní energetiky
Redwood Capital
Národní referenční laboratoř pro komunální hluk.
Vypsal jsem několik institucí, které jsou v článku zmíněny. Nehodlám zkoumat, zda tyto instituce vůbec existují a nakolik jsou významné a jejich odborníci jsou erudovaní, jsou-li tam vůbec nějací.
Podstatné budiž, že jsou tam vůbec zmíněny.
Běžný konzument Růžového práva je na tohle vnímavý. Není to tak, že něco tvrdí nějaký Novák, Kotrč nebo Topinka, protože tady to říká Svaz! A taky to říká Komora! A samozřejmě Laboratoř, tam budou samí vědci a vědci mají vždy pravdu, vědci přece musí vědět, co občany obtěžuje a co je neobtěžuje! Nikoho nenapadne, že ty instituce třeba nemusejí hmotně ani existovat, nebo je to nějaký kancl, kde sedí jeden znuděný úředník, který ovládá kohoutek od penězovodu mezi státem a investory.
Instituce jsou prostě důležité. Je to další stupeň. Minulá verze propagandy vsázela na fejkové experty a vědce. To už se přežilo, protože během covidu se tento model spotřeboval a experti se odvařili. Kdo si dnes vzpomene na různé ty Flegry. Smejkaly a Hořejší. Instituce je nahradily. Mají výhody. Možná vyjdou levněji a lze je snadno rozpustit, když splní svůj úkol, což je v případě fejkových expertů spojeno s velkým papírováním. Hlavně jsou multifunkční. Kromě propagandy jsou to současně nástroje, kterým lze prosazovat zájmy stakeholderů ve společnosti a ekonomice. Dost často proti zájmům občanů, kteří jim hloupě důvěřují, místo aby se zamysleli, proč tyto instituce vlastně vznikly a jaké zájmy sledují.
Libtardí propaganda je vždy institucionální. Nelitují úsilí k tomu, aby generovali různé právnické osoby se zajímavými názvy, protože přišli na to, že se jim to vyplatí. Prostě se to více počítá.
Seznamte se například zde s vlivovou sítí kolem agenta Gumy 107. Samé skoro fiktivní, neuchopitelné, ale instituce.
Zelení zmrdi spolu s cykloaktivisty s piráty vyhráli v minulosti válku o Prahu a nyní se pokoušejí z ní vypráskat původní obyvatelstvo, aby z Prahy udělali zelený komunistický patnáctiminutový skanzen. Všechny ty AutoMaty, Oživení, Arniky, Pražské matky a další tuhle pakáž tvořili ti stejní lidé.
Konzervativní hráči jsou oproti tomu vždy individuální. Žádné instituce negenerují. Plyne to z podstaty věci a pravicového smýšlení, které směřuje k individualitě. To je sice prima, ale vytváří to inherentní nevýhodu při získávání podpory veřejnosti.
Bohužel pro svobodnou společnost a tržní ekonomiku, uvedená situace je vrozená a těžko překonatelná. Jsme bohužel na samém počátku jejího vyřešení, tedy uvědomit si, že máme problém.
