Pět akceleračních zón, tisíce podpisů. Politikům na stole přistála petice proti oblastem se zjednodušenou výstavbou větrníků a solárů
Uveřejněno dne 17 října 2026 000 8:00
Zástupci několika obcí z Olomouckého a Zlínského kraje přijeli ve středu z Moravy do Strakovy akademie a Poslanecké sněmovny, aby politikům předali petici proti pěti akceleračním zónám. Tu podepsalo více než 13 tisíc lidí. Iniciátoři poukazují na možný negativní vliv na krajinný ráz, zdraví, zemědělskou půdu, národní kulturní památku a další problémy. Podle vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (za Motoristy) se zóny zredukovaly na absolutní minimum.
Koncem července schválila vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu (ÚRP), který stanovuje akcelerační oblasti. Z původních 110 oblastí je po zvážení připomínek jednotlivých obcí zredukovala na 61, přičemž patnáct z nich ještě zmenšila. Výsledný návrh akceleračních oblastí zabírá co do rozsahu ploch podle tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí 11 % původně uvažované plochy.
Některé oblasti zůstaly i po redukcích nadále vymezené, a to navzdory připomínkám.
Proti akceleračním oblastem z východní Moravy – AOV29 Býškovice, AOV30 Kunovice, AOV31 Kelč, AOS1 Kleštěnec a AOS2 Bezuchov – podali místní spolky, občané, samosprávy i Olomoucký kraj tisíce připomínek, a přesto zůstaly zóny vymezené i po redukci.
Spolky Za naše Záhoří a MY A BUDOUCNOST proto vládě sestavily petici, kterou skupina lidí z dotčených oblastí ve středu politikům doručila. Po politických představitelích podle textu požadují zrušení oblastí.
Předávání petice proti akceleračním zónám u Strakovy akademie.
Foto: Epoch Times
Hlavní připomínky
„Asi největší problém u nás je, že jsme v nejhustěji zalidněném prostoru střední Moravy a ty vesnice jsou od sebe zhruba jeden a půl kilometru, tak kdyby se ctil desetinásobek výšky stožáru tak, jako v Německu, tak by se nic takového nenaplánovalo,“ uvedl pro redakci Epoch Times předseda občanského spolku Za naše Záhoří a jeden z iniciátorů petice Miroslav Maťa. Tři zóny jsou podle petice stanovené tak, že při možné realizaci elektráren ztratí obce kontakt s volnou krajinou. Obyvatelé podle petice budou žít v „průmyslové kleci“, jelikož budou podle dokumentu vizuálně a akusticky uzavřeni větrnými parky ze všech světových stran.
Jako další argument zmínili iniciátoři bariéru pro zvěř. Podle nich i samotné odůvodnění územního opatření přiznává střet se zásahovou zónou migrace. Jako druhy uvádí například losa evropského, vlka obecného, rysa ostrovida či medvěda hnědého. Podle plánu by bylo možné umístit větrné elektrárny v blízkosti cenného mokřadního biotopu, kde údajně hnízdí vzácní ptáci.
„Vědecké studie opakovaně prokázaly, že vrubozobí ptáci (kachny, husy, labutě), bahňáci a jeřábi si od větrných elektráren dlouhodobě udržují odstup až 800 metrů a na turbíny si nezvykají,“ stojí v petici. Pět kilometrů od jedné z navrhovaných zón se podle petice navíc nachází niva řeky Bečvy a evropsky významná lokalita Bečva – Žebračka, zahrnující lužní lesy a říční biotopy.
Podle petice by elektrárny mohly vést ke znehodnocení poutního místa Svatý Hostýn a sakrální baziliky na Svatém Hostýně. Poutní areál Svatý Hostýn patří mezi národní kulturní památky.
„Další věc – úrodná Haná, máte drtivou většinu půdy v bonitě jedna a dva. Podle směrnice RED III se to mělo stavět na brownfieldech nebo na nějakým způsobem zdevastovaných krajinách. A máme dvě lokality, které by mohly být zasaženy fotovoltaickými elektrárnami a nikdo nectil to, že půda může sloužit k jiným účelům, jako je pěstování,“ dodal Maťa.
Iniciátoři také upozorňují, že podle návrhu by nejmenší vzdálenost větrné elektrárny od obydlí měla činit 500 metrů. „Tato vzdálenost je z lékařského a hygienického hlediska zcela nepřijatelná,“ uvádí dokument. V petici zmínili také to, že z vládních dokumentů není jasné, zda bylo zpracováno posouzení vlivů na veřejné zdraví. „Absence takového posouzení představuje závažné procesní pochybení, které zakládá nezákonnost vydaného opatření obecné povahy,“ stojí v textu.
Podle petice také větrné elektrárny moderní generace využívají při výrobě lopatek rotoru a jejich povrchových úpravách materiály obsahující per- a polyfluoroalkylové látky, známé také jako věčné chemikálie (PFAS). Ty jsou podle nich perzistentní a toxické, přičemž environmentální účinky podle nich nejsou dosud plně známé. Kromě možného chemického znečištění poukázali také na možná technická a bezpečnostní rizika, jako jsou odlet ledu z rotorů v zimě, pád částí konstrukce, únik provozních kapalin, kontaminace půdy a vody, požáry zařízení a jejich možné šíření do krajiny a podobně.
Zástupci několika obcí z Olomouckého a Zlínského kraje přijeli ve středu z Moravy do Strakovy akademie a Poslanecké sněmovny, aby politikům předali petici proti pěti akceleračním zónám. Tu podepsalo více než 13 tisíc lidí. Iniciátoři poukazují na možný negativní vliv na krajinný ráz, zdraví, zemědělskou půdu, národní kulturní památku a další problémy. Podle vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (za Motoristy) se zóny zredukovaly na absolutní minimum.
Koncem července schválila vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu (ÚRP), který stanovuje akcelerační oblasti. Z původních 110 oblastí je po zvážení připomínek jednotlivých obcí zredukovala na 61, přičemž patnáct z nich ještě zmenšila. Výsledný návrh akceleračních oblastí zabírá co do rozsahu ploch podle tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí 11 % původně uvažované plochy.
Některé oblasti zůstaly i po redukcích nadále vymezené, a to navzdory připomínkám.
Proti akceleračním oblastem z východní Moravy – AOV29 Býškovice, AOV30 Kunovice, AOV31 Kelč, AOS1 Kleštěnec a AOS2 Bezuchov – podali místní spolky, občané, samosprávy i Olomoucký kraj tisíce připomínek, a přesto zůstaly zóny vymezené i po redukci.
Spolky Za naše Záhoří a MY A BUDOUCNOST proto vládě sestavily petici, kterou skupina lidí z dotčených oblastí ve středu politikům doručila. Po politických představitelích podle textu požadují zrušení oblastí.
Předávání petice proti akceleračním zónám u Strakovy akademie.
Foto: Epoch Times
Hlavní připomínky
„Asi největší problém u nás je, že jsme v nejhustěji zalidněném prostoru střední Moravy a ty vesnice jsou od sebe zhruba jeden a půl kilometru, tak kdyby se ctil desetinásobek výšky stožáru tak, jako v Německu, tak by se nic takového nenaplánovalo,“ uvedl pro redakci Epoch Times předseda občanského spolku Za naše Záhoří a jeden z iniciátorů petice Miroslav Maťa. Tři zóny jsou podle petice stanovené tak, že při možné realizaci elektráren ztratí obce kontakt s volnou krajinou. Obyvatelé podle petice budou žít v „průmyslové kleci“, jelikož budou podle dokumentu vizuálně a akusticky uzavřeni větrnými parky ze všech světových stran.
Jako další argument zmínili iniciátoři bariéru pro zvěř. Podle nich i samotné odůvodnění územního opatření přiznává střet se zásahovou zónou migrace. Jako druhy uvádí například losa evropského, vlka obecného, rysa ostrovida či medvěda hnědého. Podle plánu by bylo možné umístit větrné elektrárny v blízkosti cenného mokřadního biotopu, kde údajně hnízdí vzácní ptáci.
„Vědecké studie opakovaně prokázaly, že vrubozobí ptáci (kachny, husy, labutě), bahňáci a jeřábi si od větrných elektráren dlouhodobě udržují odstup až 800 metrů a na turbíny si nezvykají,“ stojí v petici. Pět kilometrů od jedné z navrhovaných zón se podle petice navíc nachází niva řeky Bečvy a evropsky významná lokalita Bečva – Žebračka, zahrnující lužní lesy a říční biotopy.
Podle petice by elektrárny mohly vést ke znehodnocení poutního místa Svatý Hostýn a sakrální baziliky na Svatém Hostýně. Poutní areál Svatý Hostýn patří mezi národní kulturní památky.
„Další věc – úrodná Haná, máte drtivou většinu půdy v bonitě jedna a dva. Podle směrnice RED III se to mělo stavět na brownfieldech nebo na nějakým způsobem zdevastovaných krajinách. A máme dvě lokality, které by mohly být zasaženy fotovoltaickými elektrárnami a nikdo nectil to, že půda může sloužit k jiným účelům, jako je pěstování,“ dodal Maťa.
Iniciátoři také upozorňují, že podle návrhu by nejmenší vzdálenost větrné elektrárny od obydlí měla činit 500 metrů. „Tato vzdálenost je z lékařského a hygienického hlediska zcela nepřijatelná,“ uvádí dokument. V petici zmínili také to, že z vládních dokumentů není jasné, zda bylo zpracováno posouzení vlivů na veřejné zdraví. „Absence takového posouzení představuje závažné procesní pochybení, které zakládá nezákonnost vydaného opatření obecné povahy,“ stojí v textu.
Podle petice také větrné elektrárny moderní generace využívají při výrobě lopatek rotoru a jejich povrchových úpravách materiály obsahující per- a polyfluoroalkylové látky, známé také jako věčné chemikálie (PFAS). Ty jsou podle nich perzistentní a toxické, přičemž environmentální účinky podle nich nejsou dosud plně známé. Kromě možného chemického znečištění poukázali také na možná technická a bezpečnostní rizika, jako jsou odlet ledu z rotorů v zimě, pád částí konstrukce, únik provozních kapalin, kontaminace půdy a vody, požáry zařízení a jejich možné šíření do krajiny a podobně.
