Opravdu nikdy nebylo více jak 280 ppm CO2?
Uveřejněno dne 9 listopadu 2011 000 11:44
Co nám říkají průduchy rostlin o vývoji nejvíc sledovaného skleníkového plynu v preindustriální éře? Byly tehdejší atmosférické koncentrace oxidu uhličitého vždy nižší než 280 ppm?
Graf 1: Červená křivka CO2 a bílá křivka teplot v dobách ledových a meziledových
Jistě jste to slyšeli. Dnešní hladiny CO2 jsou prý o mnoho vyšší než kdykoli za poslední tisíce let. A jelikož tyto koncentrace jsou tak nepřirozené, musel je v převážné míře zavinit člověk.
Al Gore si ve svém sci-fi filmu „Nepohodlná pravda“ dokonce musel vzít jeřáb, aby mohl ukázat, jak vysoko ta křivka jde. Prý na tak vysoké hladiny CO2 není příroda zvyklá a tak rychlý nárůst nepřežije.
Je to ale skutečnost?
Dilcher
V březnu 2011 nás ScienceDaily informuje o studii,na které se podílel David Dilcher, emeritní profesor geologie z Indiana University. Na základě analýzy rostlinných zbytků z rašelinišť tvrdí, že kvůli asi 30% nárůstu CO2 za posledních 150 let rostliny přišly asi o 34 % průduchů.
Je to podobný efekt jako chování zorničky oka, která se ve tmě rozšíří a na světle zúží. Koncentrace CO2 je dnes vyšší, tudíž ke stejnému přísunu CO2 rostlinám stačí průduchů méně. Má-li rostlina méně průduchů, tak to ale také znamená, že se snižuje vypařování (transpirace). Čili rostlina potřebuje při vyšších hladinách CO2 k přežití méně vody. Zvýšené hladiny skleníkových plynů tedy činí rostliny více odolnými vůči vyšším teplotám.
Kouwenbergová
Dilcherova práce opětovně potvrzuje jinými studiemi odhalenou korelaci mezi atmosférickou hladinou CO2 a množstvím průduchů u rostlin. A to lze využít k rekonstrukci vývoje hladin CO2 v i dávnějších dobách. Pokud najdeme fosilizované listy vhodných, ze současnosti známých rostlin, s nimiž se musí historický záznam srovnávat. Právě to již před několika lety zvládla pod vedením Lenny Kouwenbergové čtveřice holandských vědců a v lednu 2005 publikovala v časopisu Geology výsledky své studie. Z nich vyplývá, že v minulosti se hladina CO2 měnila daleko více, než si myslíme.
Dosavadní představa byla taková, že v preindustriální éře se hladiny CO2 držely stále asi na 280 ppm. Nyní se však zdá, že i v preindustriální éře jsme zažili podobné výkyvy jako ve 20.století. Kolem roku 1990 byly hladiny 350 ppm a obdobné hladiny jsme zřejmě zažili i ve středověku.
Graf 2 Černě křivka vývoje CO2 dle průduchů rostlin (Kouwenbergová et al., 2005). Šedě je vyznačen rozsah nepřesnosti měření. Bílé čtverečky vytyčují křivku výsledků z ledovcových vrtů.
Průduchy fosilizovaných rostlin umožňují zkoumat i 400 milionů let dávná období. McElwain a kol. (1995) píše: „Pozorované změny v počtu průduchů potvrzují, že atmosférická koncentrace CO2 na počátku Devonu byla desetinásobkem až dvanáctinásobkem současné koncentrace…“
Studie Wagner et al (2004) se zabývá porovnáním údajů z oblasti Atlantiku a pacifického severozápadu USA. Závěr je stejný – fosilizované rostliny z těchto vzdálených regionů vypráví tentýž příběh: „To ukazuje, že pozorované změny stomatálního indexu nejsou omezeny jen na severoatlantický sektor, ale minimálně platí pro celou severní polokouli.“ (Pozn.: stomata = průduchy)
Co bylo dříve? Vejce nebo slepice?
Když křivku CO2 odvozenou z průduchů rostlin porovnáme s teplotními rekonstrukcemi (Moberg 2005), vidíme v posledním tisíciletí to samé, co známe z dob ledových a meziledových. Oxid uhličitý teploty neřídí. Naopak uhlík reaguje na měnící se teplotu. Nebyl tedy „driverem“, nebyl řídícím faktorem klimatu. Viz graf 2.
Graf 3: Modře teploty. Červeně zahlazená křivka CO2 dle průduchů rostlin. CO2 reaguje se zpožděním na teploty
·Kolem roku 1100 n.l. vrcholí teploty středověkého optima. O cca 250 let později vrcholí hladiny CO2.
·V 17.století je dno malé doby ledové a začíná růst teplot. O cca 250 let později v půli 19. století teprve začíná růst hladin CO2.
Graf 4 Srovnání zahlazené křivky CO2 dle průduchů rostlin červeně. Světle modře je křivka CO2 podle ledovcového vrtu D47 v Antarktidě. Fialově je křivka CO2 podle vrtu Law Dome.
Van Hoof (2005) píše na str. 354: „Výrazná změna hladin CO2 ve 13.století n.l. je evidentní jak z přímého měření CO2 uzavřeného v ledu v antarktickém ledovci, vrt D47, tak z analýzy počtu průduchů u fosilizovaných listů dubu. Tato změna hladin CO2 byla detekována různými metodami, jejichž výsledky se shodují, což potvrzuje, že tato událost je skutečná.“
Spor rostliny vs. ledovce
Proč ledovcové vrty v Arktidě ukazují daleko menší variabilitu CO2 v minulosti než fosilizované rostliny?
Van Hoof píše: „Je dobře známo, že difúzní procesy ve vrstvě firnu a postupné ukládání (enclosure) vzduchu v uzavírající (lock-in) se vrstvě ledu má za následek zeslabení signálu o původní atmosférické variabilitě a může zakrýt vysoko frekvenční variace. (viz např. Trudinger et al., 2003).“
Laicky řečeno, než ledu přibude natolik, že se zhutní a stane se „vzduchotěsným“, dochází k částečným únikům a mísení plynů z různých období. Tím se záznam vyhladí, jako kdyby z nádoby s teplou vodou unikala voda do nádoby se studenou vodou a naopak. Po určitém čase se teplota v obou nádobách vyrovná a v obou bude v podstatě stejně vlažná. Podobně se do jisté míry vzájemné ovlivní chladné a teplé období v záznamu ledovcových plynů a výkyvy na křivkách se vyhladí (viz Kouwenbergová 2005, str. 34).
Neznamená to, že ledovcové grafy jsou špatně. Jsou jen zahlazené.
Graf 5: Schematické znázornění a) nezahlazený graf ukazující každý výkyv, b) tentýž graf zahlazený, c) co se stane když zkombinuji starší zahlazené období s novým nezahlazeným obdobím – objeví se hokejka
Nedostatkem fosilizovaných rostlin je, že v dané lokalitě vždy poskytují údaje vždy jen o pár staletích a nikoli souvislý tisíce let dlouhý záznam jako ledovce.
Pokud jsou však data z fosilizovaných průduchů rostlin správná, znamená to, že klimaskeptici budou muset opravit své názory. Většina z nich totiž až doteď pokládala tvrzení o stabilní preindustriální hladině 280 ppm CO2 za jednu mála solidních částí alarmistické věrouky.
Graf 6: Tento graf jsme pokládali za solidní. Ukazuje se, že to může být stejná fikce jako slavný Hokejkový graf Michaela Manna.
Graf 7: Nevěřte každému grafu, který vám kdo nakreslí. Na záběru z Al Gorova filmu vidíme cosi zvláštního. Což opravdu může CO2 cestovat zpět v čase? Viz Youtube video zde („Al Gore Warming in 10 minutes“, tajemný graf je v 7:30