Nemáte správný názor na oteplování? Máte padáka
Uveřejněno dne 22 ledna 2012 000 11:36Herec přišel o 300 tisíc za roli v reklamě. Je totiž žid a věří, že klima řídí bůh, ne člověk.
Někdo si myslí, že klimatický alarmismus je dobrá věc bez ohledu na to, zda mluví pravdu. I kdyby fámy byly přehnané, alespoň budeme mít čistší energie. Ale kdo odškodní oběti diskriminace?
Podívejme se na modelový příklad. Japonská firma Kyocera uzavřela smlouvu s hercem Benem Steinem, aby účinkoval v její reklamě na počítačové tiskárny. Jenže Stein je žid a věří, že klima řídí bůh, ne člověk. Když se firma dozvěděla, že Stein nevěří na lidmi zaviněný konec světa, zakázku zrušila. Přestože už byla podepsána smlouva.
Ben Stein celou záležitost dal k soudu. Domnívá se, že jde o protiústavní diskriminaci kvůli názorům a přesvědčení.
Případ: Stein v. Kyocera Mita America, BC476821, Superior Court of California (Los Angeles County).
Text žaloby: http://www.scribd.com/fullscreen/78058543?access_key=key-6d7q58k2z99chfpf320
Pár týdnů po podepsání smlouvy, v únoru 2011 hercově agentce volala zástupkyně agentury “Seiter & Miller“, která pro Kyocera vyrábí tuto reklamu a začala se vyptávat, jaké jsou Benovy názory na globální oteplování. Hercova agentka odpověla, že takový dotaz nechápe, “jelikož pokud je jí známo, smlouva byla už přece podepsána a politické či vědecké názory BENA STEINA nebyly součástí smluvních závazků a BEN STEIN měl v reklamě hovořit pouze o přednostech počítačových tiskáren.”
Není to samozřejmě poprvé, co jsou židé diskriminováni kvůli své víře. Právě z důvodu této diskriminace spousta židů přestoupila (někdy jen na oko) ke křesťanství. Známým příkladem je rodina Karla Marxe. Jeho děd byl rabín, jeho otec ale přestoupil na luteránství, jinak by nemohl pracovat jako právník.
Kdo je Ben Stein? Češi ho asi neznají, ale v USA je proslulý točením reklam. Je to vzděláním ekonom, kdysi dokonce psal projevy Nixonovi. Dal se pak ale k filmu a proslul rolí profesora ekonomie ve filmu “Ferris Bueller’s Day Off“.
http://www.csfd.cz/film/4575-volny-den-ferrise-buellera/
(Vlevo politicky neuvědomělý Stein. Vpravo politicky spolehlivý ekonom Peter Morici, který ho v reklamě nahradil. Čirou náhodou zde obsadili někoho, kdo je Steinovi podobný. Čirou náhodou má na nose Steinovy brýle. Není to tak trochu plagiát? Jako „značkové“ džíny z vietnamské tržnice?)
http://www.youtube.com/watch?v=zL6x2Cp2Vqg
Jde samozřejmě jen o vrcholek ledovce. Lidé, kteří spáchali thoughtcrime (zločin nesprávného myšlení) jsou zpravidla vyloučeni z výběru záhy, aniž by se dozvěděli proč, takže nemají možnost se bránit. Jenže tentokrát myšlenková police zaspala a zasáhla až po podepsání smlouvy. Díky tomu se postižený může bránit soudní cestou.
A to je Stein jenom herec. Představte si, že jste klimatolog a máte pochybnosti o spolehlivosti klimatologických modelů. V tom případě můžete na kariéru ve vedoucích funkcích zapomenout, i kdyby jste byli největší odborník pod sluncem. Dovedete si představit, že by třeba v čele IPCC usedl někdo, kdo nemá zelený mozek? Na odbornosti tolik nezáleží, důležité je abyste byli kádrově spolehliví.
Druhořadý nedostudovaný patlal Michael Mann s pochybným hokejkovým grafem, jehož podklady nikdo neviděl, přes noc udělá raketovou kariéru v IPCC, protože se politicky hodí. (Headline Story: Did a Secret Climate Deal Launch the Hockey Stick Fakery? by John O’Sullivan, guest post at Climate Realists). I
Naproti tomu nejznámější světový odborník na hurikány, William Gray, je kvůli svým skeptickým názorům umlčován vlastní universitou (Hurricane expert: School silencing me over global warming views. FoxNews 29.April 2008).
Známým případem je Hendrik Tennekes, autor dnes už klasické učebnice „A First Course in Turbulence“, který býval ředitelem výzkumu Nizozemské meteorologické služby KNMI. V roce 1990 ho vyhodili proto, že veřejně vyjadřoval pochybnosti o klimatickém alarmismu. (viz článek o Tennekesovi z De Telegraaf).
Nevěřící také dostávají méně pozvánek na konference. Dva příklady. Expert na polární medvědy Mitchell Taylor byl informován, ať nejezdí na konferenci PBSG, protože by kazil iluzi konsensu svými klimaskeptickými názory (viz).
Nebo Climategate e-mail, kde Michael Mann píše 25.října 2005, že na konferenci by neměl být pozván dr. Zorita, protože drze kritizoval Hokejkový graf (viz). „Vzhledem k tomu si nemyslím, že on by se mohl zapojit do konstruktivního dialogu toho typu, o jaký na tomto workshopu stojíme.“
(Co říká zakladatel „Weather Channel“ John Coleman http://youtu.be/pMtqyKy_siU)
Většina vědců či novinářů, kteří mají nepohodlné názory, ale vyhozena není. Protože provádějí autocenzuru a mlčí. Jsou to jacísi novodobí Maranos – jako židé, kteří naoko předstírali konverzi ke křesťanství, ale potají dál vyznávali judaismus.
Nejednou mi psal pracovník nějaké instituce či vědec s dovětkem, že sice s alarmismem nesouhlasí, ale prý jeho jméno nemám nikde uvádět. Šéf ho varoval, aby veřejně své názory neříkal, jinak by firma/instituce mohla přijít do problémů. „Řici co si myslím? Co to po mě chcete? Mám ženu a děti.“
Ani panu Metelkovi se jistě nelíbí nekorektní jednání IPCC, ale veřejně se je pranýřovat neodváží. Když byl jmenován českým zástupcem klima-panelu OSN, založil si blog a napsal: (zde) „Chtěl bych tedy i prostřednictvím tohoto blogu zprostředkovat víc informací o práci IPCC, o postupu prací na 5.zprávě, a to všechno tak nějak více „zevnitř“ a „on-line“. Nebudu se ale vyhýbat ani dalším klimatologickým nebo s klimatem souvisejícím tématům.“ Když však začalo zemětřesení afér kolem IPCC, mlčel jako zařezaný. Spočítejte na jeho blogu (zde) kolik článků napsal o aférách Glaciergate, Amazongate, Climategate, soudním odsouzení chyb Al Gorova filmu, Majkově triku, Africagate, Pachaurigate, CitizenAudit, obcházení zákonů FOIA, střetech zájmů v IPCC atd? Nula. Jen si občas rýpne do klimaskeptiků, na ty si troufne, protože ti nemají moc ho vyhodit.
Podle mě je za tím obyčejný lidský strach o živobytí. Měli bychom my na jeho místě větší odvahu? Nevím.
Dobrá zpráva je, že zatímco Američané se teprve učí, jak před cenzurou kličkovat, Češi mají náskok. Jsou už zvyklí z doby Normalizace. Co se v mládí naučíš, k stáru jako když najdeš.
„Desítkám tisíc občanů je znemožněno pracovat v jejich oboru jen proto, že zastávají názory odlišné od názorů oficiálních. Jsou přitom často objektem nejrozmanitější diskriminace a šikanování ze strany úřadů i společenských organizací: Zbaveni jakékoliv možností bránit se, stávají se prakticky obětmi apartheidu.“ (Charta 77)
Jako dříve vědci do svých článků přidávali Melsovy citáty (MELS – Marx, Engels, Lenin, Stalin), aby text prošel cenzurou, dnes ze stejného důvodu přidávají úlitby alarmismu. Pokud výzkum přináší argumenty pro klimaskeptiky, ale autor nechce skončit na černé listině a posléze na dlažbě, co udělá? Vsune na konec článku větičku, kterou svůj výzkum popírá. Něco jako „…navzdory tomu stále věříme, že za změnu klimatu může především člověk a nelze vyloučit, že jde o vážný problém.“
Chcete-li získat peníze na svůj výzkum, bez oteplovacích grantů, kterých je všude spousta, se neobejdete. A tak vznikají studie typu „vliv uhlíkové stopy rajské omáčky ze školní jídelny na intenzitu hurikánů“ a podobně. Autor pak nemůže veřejně přiznat: „Jsou to kraviny, ale napsali jsme to, protože naše laboratoř potřebuje peníze na provoz.“ To by pak už příští grant nedostal.
Počítat za této situace, kolik vědců se veřejně hlásí k alarmismu a kolik ke skepticismu, je čirý výsměch. Je to jako bychom za Protektorátu dělali výzkum, kolik lidí se veřejně hlásí k partyzánům. Tento život ve lži, vnucená přetvářka, připomíná, co V.Havel píše v eseji „Moc bezmocných“ (1978).
Vedoucí obchodu se zeleninou umístil do výkladu mezi cibuli a mrkev heslo „Proletáři všech zemí, spojte se!“. Proč to udělal? Co tím chtěl sdělit světu? Je skutečně osobně zapálen pro myšlenku spojení proletářů všech zemí?… To heslo přivezli našemu zelináři z podniku spolu s cibulí a mrkví a on je dal do výkladu prostě proto, že se to tak už léta dělá, že to dělají všichni, že to tak musí být. Kdyby to neudělal, mohl by mít potíže; mohli by mu vyčíst, že nemá „výzdobu“; někdo by ho mohl dokonce nařknout z toho, že není loajální. Udělal to proto, že to patří k věci, chce-li člověk v životě obstát; že je to jedna z tisíce „maličkostí“, které mu zajišťují relativně klidný život „v souladu se společností“.