Geologové jsou k alarmismu skeptičtí

28.října 2011 obdržel od presidenta republiky „Medaili za zásluhy“ geolog Jiří Kukla. Proč je právě mezi geology tolik klimaskeptiků jako Kukla? Je to náhoda nebo je to tím, že vědí něco, co klimatologové neznají?

Kukla po roce 1968 emigroval do Spojených států. Světově známým se stal v 70.letech, kdy americký Kongres varoval, co by se stalo, kdyby přišla nová doba ledová. Doby meziledové totiž bývají dosti krátké a ta naše je už nyní delší než řada těch předchozích.

Osobnosti, které dostaly vyznamenání od prezidenta. IDnes.cz 28.října 2011

Klimatologové, kteří svůj diplom získali před desítkami let, bohužel leckdy nedrží krok s novým výzkumem v geologii. Můžete proto narazit na výroky jako:“Rychlost těchto změn (klimatu) je dnes několikanásobně vyšší, než máme jakkoliv doloženo kdykoliv v minulosti. V době, kdy Země zažívala vyšší teploty se na jejím povrchu člověk nevyskytoval.“ (R. Tolasz „Klimatologové opět jednají“ 13.11. 2007).

Ledovcové vrty v Grónsku geologům však počátkem 90. let ukázaly, během doby ledové v nepravidelném cyklu cca 1500 let docházelo k tzv. Dansgaard-Oeschgerovým oscilacím. Při nich během pár desítek let v Grónsku teploty stouply třeba o 5°C. Geologové tedy vědí, že tempo současné klimatické změny je nicotné a nezajímavé. Nemluvě o tom, že minulá doba meziledová (Eem) byla o několik stupňů Celsia teplejší.

Očíslované DO oscilace. Epizodám oteplení se říká interstadiál. Docházelo k oteplení třeba o 5°C během pár desítek let. Mohli za to jeskynní lidé se svými motocykly? Nebo jsou klimatické změny přirozená věc?

Tento postoj potvrdila v roce 2011 i konference geologů GAC-MAC 2011. Jde o každoroční společnou konferenci Geological Association of Canada a Mineralogical Association of Canada. O ní ve svém článku „Climate isn’t up for debate“ ve Financial Post (7.června 2011) píše Tom Harris, president International Climate Science Coalition.

Jedno z hlavních sympózií konference bylo na téma: „Pozemské klima: jeho minulost, přítomnost a budoucnost„. Předsedal jí profesor geologie z University of Toronto, Andrew Miall. V pozvánce stojí: „Vědecká debata o změnách klimatu rozhodně zdaleka není u konce. Některé projekce klimatických změn a jejích dopadů z Čtvrté zprávy klimatického panelu OSN 2007 byly zpochybněny.“

Vystoupili zde přední geologové z celého světa, kteří jsou skeptičtí vůči klimatickému alarmismu OSN. Zejména:

* Ján Veizer, profesor geologie (University of Ottawa, původem z Bratislavy, emigroval po 1968)

* Bob Carter, profesor geologie (James Cook University)

* Ian Plimer, profesor geologie (School of Civil, Environmental and Mining Engineering, University of Adelaide).

* Tim Patterson, profesor geologie (Carleton University, Ottawa), ředitel Ottawa-Carleton Geoscience Centre (Ottawa)

Web konference: http://www.gacmacottawa2011.ca/

Důvodů ke skepticismu mají geologové celou řadu. Kanadský profesor geologie Tim Patterson už v článku „The Geological Record and Climate Change“ (2005) upozornil, že ledovcových vrtech jasně pozorujeme zpoždění CO2. Nejprve dochází k růstu teplot a až POTOM k růstu CO2. Oxid uhličitý tedy nemohl být příčinou těchto oteplení. Zpoždění někdy činí celá staletí. Patterson: „Svým studentům říkám, že pokud věří, že klima je řízeno oxidem uhličitým, tak jim jistě také nebude dělat problém uvěřit, že Winston Churchill je zodpovědný za porážku v bitvě u Hastinxu tisíc let před svým narozením.“

Pozváni byli též alarmisté a obhájci názorů IPCC. Ale odmítli přijít nebo pozváni ignorovali. Miall vysvětluje: „Lidé, kteří stojí na straně IPCC, debatovat odmítají. Kdykoli řeknete cosi, s čím oni nesouhlasí, mávnou jenom rukou, že tato věc je dávno vyřízená, otřepaná a má jen nedůležitý malý vliv.“

Miall varuje, že takové uzavírání se novým myšlenkám do vědy nepatří: „Sama představa, že vědecký výzkum „skončil“, je porušením principů vědeckého procesu, který ze samé podstaty musí být stále otevřen novým údajům a novým myšlenkám. Dějiny vědy jsou plné případů, kdy nové důkazy ukázaly, že tzv. mainstreamová věda se mýlila. A o to se snažíme na konferenci GAC – udržet si otevřenou mysl.“

Geologů realistů je ve světě samozřejmě více a ne všichni se mohli konference zúčastnit. V Evropě je znám francouzský geochemik Claude Allegre z pařížského Geofyzikálního ústavu (IPGP), který byl v letech 1997-2000 francouzským ministrem školství a v roce 2010 proslul knihou L’imposure climatique (Klimatický podvod). Allegre je držitelem řady vědeckých vyznamenání, například Crafoord Prize za svůj příspěvek k izotopové geologii.

Vývoj teplot v Antarktidě, stanice Vostok. Zjištěno z ledovcových vrtů v 90. letech. Čárkovaná čára je průměrná teplota cca 1960-1990. Od té doby se v Antarktidě mírně ochlazuje. Minulé doby ledové byly teplejší a často též kratší. Obdélník na konci grafu je současná doba meziledová. Miniaturní červená tečka na konci je známý hokejkový graf ukazující „bezprecedentní“ alarmující globální oteplení (Zdroj)

Skeptický postoj vůči klimatickému alarmismu OSN je rozšířený i mezi geology u nás. Jako příklad lze uvést například blog českého geologa Karla Drábka, který působil v Geologickém ústavu AV ČR a je autorem knihy „Naučné stezky a trasy: Praha a středočeský kraj.“

Ke klimatickým realistům by se dal zařadit i Václav Cílek, ředitel Geologického ústavu AV ČR. Cílek říká, že ochlazující vliv přírodních oceánských cyklů jako PDO může na příští desítky let přebít vliv CO2. Což je věc, se kterou IPCC nepočítala. Ke geologii má blízko i jiný obor, pedologie, rovněž věda o zemi. Vloni státní vyznamenán obdržel jeden z průkopníků české pedologie Miroslav Kutílek, autor knihy „Racionálně o globálním oteplování“. Přirozenými příčinami klimatických změn se zabývá i Ivanka Charvátová nebo Václav Bucha v českém Geofyzikálním ústavu. To jsou jen někteří z těch nejznámějších, kteří se odváží své názory říkat nahlas.

Klimatologové někdy říkají, že jen oni jsou kvalifikovaní odborníci na klima. Protože slovo klima mají v názvu. Ale nebýt geologů, klimatologové by nevěděli, jak se klima vyvíjelo v minulosti. Koneckonců i periodizaci dějin holocénu, kterou koncem 19.století odvodili dánští badatelé Axel Blytt a Rutger Sernander, známe ze studia půdních vrstev. Z analýzy vrstev v rašeliništích.

Klimatický panel OSN zajímá, zda je současná změna klimatu něčím mimořádná. Ptá se na to klimatologů, kteří mají přístrojová měření asi za sto padesát let. Proč se raději neptá geologů, kteří mají záznamy za miliony let? Tuto otázku snad objasní až další sociologický výzkum.

Zdroj