Motivace jihočeských vědců v boji za suchou Šumavu
Uveřejněno dne 15 března 2012 000 11:01
Jsme svědky nebývalého rozmachu přírodních věd. Evropská unie financuje svou přírodovědnou armádu, aby ve střední a východní Evropě zakonzervovala hospodářkou úroveň z konce 20. století. Děje se tak prostřednictvím ochranářských opatření Natury 2000 na územích, která by jinak mohla ekonomicky prosperovat – například z cestovního ruchu. Příkladem budiž právě Šumava. Projekt divočiny na jejím území je nereálný a nesmyslný. Kůrovec je chráněn více než samy přírodní a civilizační výdobytky.
Současná věda je velmi výnosným byznysem
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, jako hlavní příjemce, čerpala na výzkum v letech 2003-2011 z národních zdrojů 1,3 miliardy Kč. Biologické centrum založené v roce 2005 v Českých Budějovicích získalo ze státních zdrojů za dobu své existence jako hlavní příjemce granty ve výši téměř dvě miliardy Kč. Naproti tomu Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity získala v letech 2003-2011 od státu na dotacích jen 30 milionů. Že by si tohoto propastného rozdílu dosud nikdo nepovšimnul? A má nám to být jedno?
Přírodovědecká lobby
Ekologičtí extrémisté včetně jihočeských přírodovědců rádi hovoří o dřevařské lobby a o tom, že vše, co se děje na Šumavě, děje se převážně v zájmu těžařů. Samy ekologické neziskovky a vědci však zapomínají národu sdělit, že jejich profit z destrukce Šumavy je mnohem větší nežli zisky dřevařů. A to nejen finanční. V posledních letech bylo právě na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity jmenováno velké množství docentů a profesorů. Pomohl jim i šumavský výzkum. A vědecké hodnosti jsou zárukou zajištěné existence.
Vědci rádi cestují
Profesorka Šantrůčková si oblíbila arktickou Rus a středoamerickou Belizu. Docent Elster Špicberky. Jan Riegert pzkoumá úlohu strdimilů v afromontánních systémech jihozápadního Kamerunu. Uznávaný profesor Novotný tráví čas v deštných lesích Nové Guineje. Stát mu na výzkumy v této oblasti uvolnil částku 24 milionů Kč.
Hlavní řešitelé a jejich dotace – období 2003-2011
Co se týče vědců hájících „divočinu“ na Šumavě a výše získaných grantů za období 2003-2011, pak se na prvním místě jednoznačně ocitá profesorka Šantrůčková s 225 miliony korun. Profesor Kindlmann silně zaostává s granty ve výši 89 milionů Kč. Sledován je docentem Vrškou (62 milionů Kč) , profesorem Lepšem (34 milionů) a Jakubem Hruškou (16 milionů)
Na dalších pozicích se v dresech obhájců bezzásahovosti ocitají: Jaroslav Vrba s 15 miliony Kč, František Krahulec se 14 miliony, profesor Prach s necelými 9 miliony a další. Tato čísla odrážejí pouze finance z národních zdrojů, přírodovědné projekty však mají zelenou i v oblasti grantů poskytovaných z evropských fondů. V případě jihočeské přírodovědné lobby se jedná o sumu více než půl miliardy Kč.
Ministr financí by měl v tuto chvíli vysvětlit, proč stát poskytuje tak obrovské sumy na základní výzkum přírodovědců a proč štědře financuje i ekologické neziskovky. Podle oficiální zprávy Ministerstva životního prostředí – počínaje rokem 2011 – uvolnil Státní fond životního prostředí na práci s turisty v Národním parku Šumava pro Hnutí Duha 1,6 milionů Kč. K čemu byly použity, jsme viděli při prázdninové blokádě Na Ztraceném. Stát v tomto případě neplatil jen nezákonné aktivity ekologistů, ale i policejní zásahy a následná soudní jednání. Pokud ministr Kalousek hledá v době ekonomické recese penězovody, jimž lze uzavřít kohout, pak má právě v případě přírodovědné lobby nebo ekologických neziskových organizací řadu možností. Prospělo by to nejen Šumavě, ale i celému národu.
Poznámka: zdroj grafů: www.isvav.cz