Britská akademie couvá od alarmismu
Uveřejněno dne 5 října 2010 000 10:02Část členů se vzbouřila a donutila vedení akademie změnit oficiální stanovisko ke změnám klimatu.
Vědecká metoda je věčná, bohužel ne všichni, kdo mají akademický titul, se jí řídí. Vědecké akademie nejsou složené ze světců, ale jen z lidí. A ti někdy podléhají dobovým výstřelkům. Vedení britské akademie léta podléhalo klimatickému apokalyptismu.
Není to žádný unikát. Bývaly doby, kdy na západních universitách byl módní freudismus či marxismus a to jsou prosím doktríny, které Karl Popper už v roce 1919 kvalifikoval jako pseudovědy.
Zapletení současného presidenta Lorda Reese do podivného vyšetřování Climategate, je kapitola sama pro sebe (více v článku Jones půjde sedět… zpátky do křesla ředitele CRU).
Jinou ostudnou kapitolou je rok 2006, kdy mluvčí akademie Bob Ward se snažil umlčet nepohodlné vědce tím, že je připraví o sponzory (dopis firmě Exxon).
Předchozí president britské akademie věd Lord May je znám svým výrokem „Debata o změnách klimatu skončila.“ A jindy řekl zase: „Na jedné straně stojí celá vědecká komunita, zatímco na druhé straně je jen hrstka individuí, polovina z nich jsou blázni (crackpots).“
Vědci by ovšem měli, přinejmenším ve svých profesních výrocích, zachovávat úsilí o vědeckou nestrannost a objektivitu – sine ira et studio. Kritikové přirovnávají alarmistickou vlnu v Royal Society k éře 17. století, kdy akademie byla poplatná názorům své doby a uznávala astrologii.
V roce 2007 akademie vydala alarmistický pamflet Climate Change Controversies. Jak bylo v uplynulých letech zvykem, toto stanovisko si vydali manažeři společnosti z vlastní vůle – a cca 1300 členů akademie se na názor nikdo neptal.
Příručka porovnávala tvrzení kritiků IPCC („zavádějící tvrzení“) s výroky apokalyptických alarmistů („co říká věda“).
Šlo o křečovitou obhajobu Pachauriho týmu proti kritikům. Pamflet tedy vyvracel to, co dnes i audit InterAcademy Council uznal, že je pravda. Oops. To je jako když se pistolník střelí při vytahování kvéru do vlastní nohy.
Příklad:
„Zavádějící argument č. 1: IPCC se příliš zpolitizovala a neodráží celé spektrum názorů panující ve vědecké komunitě. Shrnutí pro politiky prý neodráží dostatečně míru vědecké nejistoty.“
Odpověď: … Zpráva americké akademie věd (NAS) říká, že První pracovní skupiny z Třetí zprávy IPCC představuje “obdivuhodné shrnutí výzkumu v klimatologii a cleá zpráva je adekvátně shrnuta v Technickém souhrnu…”
Pamflet mj. říká. „Účelem tohoto textu není poskytnout vyčerpávající odpovědi na každý rádobyargument, kterým se ohánějí lidé, jejichž pravým cílem je zkreslit a podkopat vědu klimatických změn.“
To kritiky pobouřilo. „To vypadá, jako by každý, kdo zpochybňuje výroky klimatologů, byl zlomyslný. Ale ve vědě přece o všem musíte pochybovat a žádat důkazy – to je přece náplní práce vědecké akademie.“
Nyní se část akademiků proto postavila na odpor. Jedním z lídrů rebelie je sir Alan Rudge. 43 členů akademie předalo v květnu vedení Akademie petici, kde požadují přehodnocení oficiálního stanoviska. „Vím, že to vypadá jako pouhý zlomek z celkového počtu členů akademie. Ale nezapomínejte, že jsme mailovali jen svým přátelům – nedávali jsme kolovat obecnou petici… Vedení nebylo moc rádo. Nic takového se zřejmě v dějinách akademie dosud nestalo.“
sir Alan Rudge, člen britské akademie věd
Sir Alan je už v důchodu: „Jedním z důvodů, proč se lidé jako my odváží vybočit z řady, je, že naši kariéru už nemohou zničit tím, že nás onálepkují jako popírače či plochozemce… Takové zastrašování a umlčování vědců bylo bohužel doposud účinné.“
Akademie petici zdráhavě vyhověla a založila komisi (v čele John Pethica), aby vypracovala nové, objektivnější stanovisko ke změnám klimatu.
Koncem září 2010 příručka konečně vyšla. Odvrací se od alarmistického nepodloženého přehánění toho, co prý přinese klimatická apokalypsa. Naopak zdůrazňuje, co věda stále ještě neví, tudíž nemůže prognózovat. A opouští mýtus o konsensu.
(50) „Schopnost současné generace klimatologických modelů simulovat některé aspekty regionálních klimatických změn jsou omezené…“
(54) „Některé nejistoty patrně nikdy výrazněji nesnížíme, například proto, že nám chybí pozorování některých aspektů klimatických změn a forcingů z minulosti.“
(58) „Není možné přesně určit, o kolik se Země oteplí nebo jak přesně se klima v budoucnosti změní… Vědci na zúžení této míry nejistoty stále pracují.“
(59) „Tak jako u řady důležitých věcí, politická rozhodnutí se musejí často přijímat, ačkoliv nemáme všechny potřebné informace. I když se však podaří výrazně omezit míru nejistoty, přesto široké spektrum zájmů, kultur a přesvědčení ve společnosti znamená, že konsensus o těchto politických rozhodnutí bude stejně obtížné dosáhnout.“
Reakce
Významný klimaskeptik Benny Peiser z nadace GWPF (Global Warming Policy Foundation) nové stanovisko Royal Society přivítal:
„Starý text vytvářel zavádějící dojem, jako by věda měla ve všem jasno (science is settled). Nová příručka uznává, že řada důležitých otázek zůstává otevřená a míra nejistoty dosud není vyřešena. Akademie také konečně souhlasí s názorem GWPF, že oteplování, které tu bylo v 80. až 90. letech se v posledních 10 letech zastavilo.“
„Ve svém starém průvodci Akademie naléhala, aby vlády přijaly ´neodkladné kroky´ ke snížení emisí CO2 ´co nejrychleji´. Tento politický aktivismus byl nyní nahrazen více střízlivým hodnocením vědeckých důkazů a probíhajících vědeckých debat.”
Úkoly do budoucna
I nový průvodce se stále ještě ze setrvačnosti drží některých alarmistických mýtů. Například tvrdí, že existují „silné důkazy“, že za oteplení posledních 50 let může hlavně člověk. Odkud to mají? Je to citace ze zdiskreditované IPCC. Tam ale – jak víme z auditu IAC – nefungovaly mechanismy kontroly kvality.
Citovat takovýto pofidérní zdroj informací je tedy na pováženou. Co když tyto výroky stojí stejně na hliněných nohou jako výroky o Himalájích? Nejsou to také jen drby z novin? Žádný vyšetřovací panel za poslední rok tuto otázku nezkoumal. Dokud nějaký audit tuto vědu nezkontroluje, měla by se RS zdržet komentářů k otázce „Kdo může za dosavadní oteplování“.
Nemůžeme ale chtít nápravu všeho za den. Nová příručka je rozhodně zlepšením a my tento pokrok vítáme.