Podporou MHD za ucpání města
Uveřejněno dne 15 října 2012 000 13:13
Současná „netrendovost“ osobní automobilové dopravy je nejspíš všeobecně známá. Kdo je ekologicky uvědomělý, jezdí městskou hromadou dopravou, kdo je k tomu ještě „cool“, šlape do práce na bicyklu.
Pražská dopravní situace, zejména z hlediska řidičů osobních aut, je dosti špatná a navíc je nadále komplikovaná tu nesmyslným omezením rychlosti kvůli údajnému hluku (což v oblastech bez rezidentů typu Strakonická nebo ulice 5. května působí přinejmenším rozpačitě), tu snížením počtu pruhů, jako se to stalo nedávno na Magistrále. Oficiální zdůvodnění si nepamatuji, ale nejspíš bylo natolik nelogické, že mi prostě neutkvělo v paměti.
Současný trend je prostě takový, že auta nemají v Praze co dělat a že je třeba, aby lidé po městě jezdili „sockou“. Známá karlínská „třicítka“, nesmyslně zauzlované jednosměrky tamtéž nebo na Vinohradech, zužování dvou pruhů ve prospěch cyklostezky (Rohanské nábřeží) a další kulišárny by nejspíš vydaly na knihu. Jen marně dumám nad publikovatelným názvem…
Zhruba před měsícem došlo k optimalizace pražské MHD. Nějaký zodpovědný činitel, tuším, že jím byl radní pro dopravu pan Nosek, tehdy tvrdil, že je to motivováno lepším využitím vozidel a snažší dostupností různých destinací ve městě. V žádném případě však prý nešlo o snahu uspořit, prý pokud se něco ušetří, bude to milé překvapení. O samotné optimalizaci bylo napsáno již mnoho, osobně si teď užívám cestu domů z Anděla, kdy vystupuji na Kavalírce a pak se mačkám v lince 123, která neustále pendluje mezi Kavalírkou a Šmukýřkou. Ale člověk si zvykne.
Nyní obě informace spojme s mými nedávnými zážitky. Během týdne jsem musel jet do práce autem dva dny po sobě; jezdím z Košíř do Vysočan. Když jedu „emhádéčkem“, zabere mi cesta 55 – 65 minut a čtyřikrát přestupuji. Navíc jsem oblažován uječenými školáky, aromatickými bezdomovci, občas někdo hraje v tramvaji na harmoniku a loudí drobné. Autem jsem cestu zvládl do práce za 32, respektive za 25 minut (jednou po deváté, jednou před sedmou ranní), cestu zpět za 45, respektive za 35 minut (ve dvě odpoledne a po třetí odpolední), a to v obou případech přes centrum, tedy přes tu „zasekanou“ Prahu. Případné rejpaly chci upozornit, že na červenou zastavuji, nejezdím po chodníku, ani nemám na autě modrý maják, prostě popojíždím kolonou jako ostatní. Navíc se na mě nikdo nelepí, nemusím poslouchat něčí telefonát, kdy řve do mobilu, že „je v tramvaji“, nikdo vedle mě nesmrdí, můžu kouřit dle libosti, ani na mě nevybíravě nekřičí nějaký penzista, že má dřevěnou nohu a ať ho pustím sednout.
Asi se shodneme, že nikdo nejezdí po Praze jen tak z nudy. Pokud někdo jede po Praze autem, nejspíš k tomu má důvod. A optimalizovaná MHD mu k tomu jeden přidala, protože se z místa A do místa B dostane autem ve větším pohodlí a za kratší dobu než onou „strašně fajn“ hromadnou dopravou. A dokud si tento fakt zodpovědní úředníci neuvědomí, tak bude celá Praha stát, zatímco vyhrazenými pruhy budou jezdit poloprázdné autobusy, kterými se dostanete leda tak odnikud nikam.
Martin Blümel