Vražedný boj

Boj proti atomovým elektrárnám zaviní smrt sto milionů lidí Atomové elektrárny způsobily smrt nejméně 62 lidí a nejvýše zhruba 15 tisíc lidí

Po havárii jaderné elektrárny ve Fukušimě se vyslanectví států, v nichž je silná propaganda proti jaderným elektrárnám, evakuovala. V souladu s propagandou ocenila nebezpečí jako příliš vysoké, než aby tam mohli lidé zůstat bez ohrožení života.

Za více než rok v Japonsku na důsledky jaderné havárie nezemřel jediný člověk. Za rok však ve světě zemřelo při dopravních nehodách hodně přes milion lidí. Žádný ze států, který evakuoval své vyslanectví ze strachu z jaderné havárie (nula úmrtí), neevakuoval jakékoliv své vyslanectví ze strachu z dopravních nehod (přes milion úmrtí ročně). Tyto státy tedy mnohotisíckrát přeceňují škodlivost jaderné havárie.

Evakuovat se před radioaktivitou, na kterou nikdo nezemřel, a nebát se příčin úmrtí, na které zemřel milion lidí, to ukazuje, že lživá propaganda z lidí vyrábí blázny.

Evropská unie se nestyděla takto strašit Japonce. Přispěla tak k jejich utrpení. Jako by nestačilo, že přes dvacet tisíc Japonců zemřelo v důsledku zemětřesení a tsunami. Ještě bylo giganticky zveličováno nebezpečí jaderné havárie. V tom se EU skutečně vyznamenala. Radioaktivitu sice zveličit nedokázala, a proto na ni nikdo nezemřel, ale dokázala zveličit strach z radioaktivity. Kvůli tomuto strachu v oblasti Fukušimy zemřeli lidé, kteří nedostali včas pomoc po vlně tsunami.

Představte si, kdyby se podařilo zblbnout Japonce tak, jako jsou zblblé orgány států EU. 130 milionů Japonců by se evakuovalo. To by byla katastrofa.

Elektřina z obnovitelných zdrojů

Jaké důsledky má lživé zveličování škodlivosti radiace?

Ve lhaním postižených státech věří v nebezpečí spojené s přibýváním CO2. Proto by chtěly produkovat energii jmenovitě elektřinu takovým způsobem, aby přitom neprodukovaly CO2, aby nespalovaly fosilní paliva. To velmi levně zajišťují jaderné elektrárny a velice draze to zajišťuje elektřina z obnovitelných zdrojů. Protože tyto státy abnormálně přeceňují nebezpečí jaderných havárií, vyrábějí elektřinu draze z obnovitelných zdrojů. Obyvatelstvo těchto států je tím výrazně ochuzováno, protože peníze (zdroje), které jsou vynaloženy na dotování nákladného způsobu výroby elektřiny, nemohou být použity na běžné potřeby obyvatelstva.

Srovnání elektřiny ze Slunce a z jádra

Vezměme si jako příklad ČR, kde změny proběhly v krátké době. Užijeme zaokrouhlená čísla pro rok 2011. HDP ČR byl 3800 miliard Kč. Počet obyvatel 10 milionů. Střed mezi roční produkcí a spotřebou elektřiny byl 80 miliard kWh. Elektřina z jaderných elektráren se běžně odkupovala za 1 Kč/kWh. Byl ale přijat zákon, že solární elektřina se bude odkupovat za 12 Kč/kWh.

Kdyby se veškerá elektřina vyrobila z obnovitelného zdroje sluneční záření místo z jaderných elektráren, tak by se náklady na výrobu elektřiny zvýšily o 80 miliard x (12 – 1) = 880 miliard Kč. Produkce hmotného bohatství ČR (to je HDP ČR, do něhož se ovšem elektřina vyrobená a zakoupená za dvanáctinásobnou cenu započítá, jako by byla vyrobená a zakoupená za normální cenu) by se snížila o 23 %. Budeme tuto veličinu nadále nazývat skutečný HDP. Část elektřiny se odedávna ekonomicky efektivně vyrábí v hydroelektrárnách. Ty nikdo nahrazovat nechce, takže škoda by byla o něco menší než 880 miliard, zaokrouhleme škodu dolů na 800 miliard. Skutečný HDP ČR by se snížil o 21 %. Platy a důchody by se snížily o více než 20 %. Taková změna se v současnosti nikde neobejde bez katastrofálního poklesu takzvané „životní úrovně“ = ekonomické úrovně, bez nepokojů, bez hrozby rozkladu státu.

Jenže při dosavadním výpočtu jsme nevzali v úvahu, že elektřinu nepotřebujeme jen ve chvíli, kdy zrovna běží sluneční nebo větrné elektrárny, potřebujeme ji mít k dispozici pořád. Náklady na „skladování“ elektřiny by její cenu zvýšily nejméně o třetinu, možná na dvojnásobek.

Spalování fosilních paliv kromě výroby elektřiny zajišťuje i pohyb vozidel (dopravu), regulaci teploty v budovách (vytápění, když je zima, a klimatizaci, když je horko) a další potřeby (čtvrtá kategorie). Kdyby se všechny tyto čtyři potřeby zajišťovaly pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů, tak by na to možná ani všechny zdroje nestačily (třeba by na to nestačil ani celý HDP ČR) a v lepším případě by na to padla většina našich příjmů. Byli bychom tak chudí, jak si ani nedovedeme představit.

Solární elektřiny se naštěstí zatím produkuje v ČR ročně „jen“zhruba necelé dvě miliardy kWh. To je jen o málo více než 2 % celkové výroby elektřiny v ČR. Ztráta, která tím ČR vzniká, byla a je v ČR od roku 2011 cca 20 miliard Kč každý rok. To je cca 0,5 % HDP ČR. Předpokládejme, že tento poměr by zůstal trvale (každoročně).

Tomu v dlouhodobém průběhu odpovídá zkrácení průměrné délky života v ČR o jeden měsíc (viz hmotná úroveň a délka života dále). To představuje 10 milionů měsíců života.

Podle Energetického regulačního úřadu se v roce 2012 v dotacích vydávalo (čili zbytečně vyplýtvalo) na elektřinu z obnovitelných zdrojů v ČR 38 miliard Kč. To je přesně 1 % HDP ČR. Předpokládejme, že tento poměr by zůstal trvale.

Tomu v dlouhodobém průběhu odpovídá zkrácení průměrné délky života v ČR o dva měsíce (viz hmotná úroveň a délka života dále).

Hmotná úroveň a délka života

Podívejme se na to v měřítku celého světa. Již řekněme od roku 1700 nebo 1750 nebo 1820 probíhá průmyslová revoluce, vědeckotechnický rozvoj a růst HDP na obyvatele. Začala v Nizozemsku, Anglii, západní Evropě a pak se šířila do celého světa. Před tímto růstem produktivity práce, příjmů a hmotného bohatství byla všude na světě průměrná délka života nižší než 30 let. V sedmnáctém století zjistily v prvém systematickém výzkumu v Londýně, že jen desetina narozených se dožije věku 46 let a věku šedesáti let jen tři lidé ze sta.

Dnes je celosvětový průměr dožití 67 let a v nejbohatších, nejvyspělejších státech je to zhruba 80 let.

Sledujeme-li růst bohatství, růst skutečného HDP v přepočtu na obyvatele celého světa i v každém jednotlivém státu v průběhu času nebo srovnáváme-li všechny státy v jediném okamžiku, zjistíme, že v průměru platí vztah, že souběžně s růstem skutečného HDP na obyvatele o 1 % vzrůstá průměrná délka života o 2 měsíce. Není to přesný vztah, záleží na mnoha dalších faktorech, ale používejme jej pro jednoduchost v této prosté formě. Toto je zjednodušený geometrický model vztahu mezi výši skutečného HDP na obyvatele a průměrnou délkou života.

Tento vztah si můžete ověřovat u všech států. Vezmete si poslední rok, pro který jsou známy údaje o průměrné délce života a výše HDP na obyvatele, a v historii první rok, pro který jsou tyto údaje známy. Údaje o HDP pochopitelně musíte přepočítat tak, aby ukazovaly, o kolik byla vyšší „kupní síla“ průměrného občana v posledním roce oproti prvnímu roku.

Tyto výpočty ukážou, že s růstem hmotného bohatství, s růstem skutečného HDP v přepočtu na obyvatele se prodlužuje průměrná délka života, jak jsme uvedli.

Historie ukázala, že s růstem skutečného HDP na osobu o 1 % se v průměru průměrná délka života zvýšila o 2 měsíce. To není model aritmetický, ale geometrický. To odpovídá tomu, že růst skutečného HDP na osobu na dvojnásobek v průměru vedl k prodloužení průměrné délky života o cca 140 měsíců.

Zvýšení skutečného HDP na osobu osmkrát v průměru vedlo k prodloužení průměrné délky života o cca 420 měsíců, což je cca 35 let.

Zvýšení skutečného HDP na osobu dvanáctkrát v průměru vedlo k prodloužení průměrné délky života o cca 500 měsíců, což je 41 až 42 let.

Takhle to ve světě probíhalo.

Aby to bylo snadno představitelné a srovnatelné, budeme celkovou změnu délky života přepočítávat na počet lidí, kterým by se život zkrátil o 10 let, aby to odpovídalo vypočtené změně délky života. Snížení průměrné délky života o 2 měsíce v dnešním světě se 7 miliardami obyvatel odpovídá tomu, jako by došlo k 120 milionům úmrtí a každé z těchto úmrtí by v průměru zkrátilo život o 10 let. (Všechna čísla jsou zaokrouhlená. Jinak by místo 10 let muselo být 9 let a 8 měsíců a 20 dnů.)

Atomové elektrárny zachraňují lidské životy

Kdyby na celém světě věnovaly na dotace elektřiny z obnovitelných zdrojů trvale 1 % HDP, tak produkce by se o 1 % snížila a to by dlouhodobě v průměru mělo vést k tomu, že průměrná délka života by byla o 2 měsíce nižší, než kdyby se produkce o 1 % nesnížila. To snížení průměrné délky života na světě o 2 měsíce zhruba odpovídá tomu, jako by ze současných 7 miliard obyvatel cca 120 milionů lidí zbytečně zemřelo. To znamená, že kdyby se místo drahé elektřiny z obnovitelných zdrojů vyráběla levná elektřina z atomu, nedošlo by ke „zchudnutí“ a tím by se zabránilo úmrtí více než sto milionů lidí. To je zde orientačně vypočteno a čtenář si to může spočíst sám.

Shrnutí

Politici v EU chtějí produkovat elektřinu takovým způsobem, aby přitom nevznikal CO2. To zajišťují buď levně atomové elektrárny, nebo velmi draze solární, větrné elektrárny apod.

Politici v EU zavrhli atomové elektrárny a dotují solární a větrné elektrárny, které stejné množství elektřiny vyrobí za mnohem vyšší cenu. Tím snižují produktivitu práce, snižují produkci.

Pro začátek by politikům EU stačilo, kdyby se na tyto dotace věnovalo (vyplýtvalo) 1 % produkce (HDP) světa, takže by to způsobilo „JEN“ pokles celkové produkce o 1 %. Politici EU si ale neuvědomují, že pokles světové produkce o 1 % by měl dlouhodobě způsobit úmrtí zhruba 120 milionů lidí.

Pokud by se měla skutečně podstatně omezit produkce CO2, tak by se na to musel věnovat podstatně větší podíl produkce (HDP) světa a počet tím způsobených úmrtí by byl mnoho stamilionů.

Sdělovací prostředky a politici v EU strašlivě zveličili a nadále zveličují důsledky havárie jaderné elektrárny ve Fukušimě. Zatajují lidem, že v důsledku Fukušimy dodnes na celém světě nezemřel ani jediný člověk. Zatajují ale hlavně to, že lidstvo dostane během života zcela neporovnatelně (30 000 x) větší dávku radioaktivity z přírodních zdrojů, než je dávka, kterou dostane v důsledku havárie ve Fukušimě. Z hlediska celého lidstva jsou tedy zdravotní důsledky Fukušimy zanedbatelné.

Lživá propaganda však zveličila „nebezpečí“ Fukušimy a politici proto rozhodli, že místo levné elektřiny z atomových elektráren se musí odebírat mnohem dražší elektřina ze solárních a větrných elektráren. Pokud to bude pokračovat, tak by to mělo způsobit úmrtí sto milionů nebo spíše stamilionů lidí.

Viděli jste, že by orgány EU čísla tohoto typu někdy vypočetly a zveřejnily? Ne. To je spolek lidí, které ani nenapadne, že by si to měli spočítat. Ti si nenechají předložit výpočty od fyziků, matematiků a lékařů z oboru radiační medicíny. Politici a sdělovací prostředky místo toho se řídí tím, co prosazují aktivisté Greenpeace a zelení. Ti nevědí nic o atomové fyzice, nic o radiační medicíně, nevědí, že pomocí radiace se bojuje s rakovinou, nic si nedokážou spočítat. Jsou ale dost zaslepení, aby v těchto otázkách chtěli řídit (zachraňovat) lidstvo.

BOJ PROTI ATOMOVÝM ELEKTRÁRNÁM ZPŮSOBUJE MNOHOTISÍCKRÁT A MOŽNÁ MILIONKRÁT VÍCE ÚMRTÍ NEŽ HAVÁRIE ATOMOVÝCH ELEKTRÁREN.