Zelený kanibalismus: cyklisti proti bobrofilům
Uveřejněno dne 24 dubna 2015 000 8:24
Statisícové škody způsobili na Přerovsku bobři, kteří se před několika lety usídlili na řece Bečvě. Při stavbě svých nor poškodili také podloží teprve tři roky staré cyklostezky poblíž Lipníku nad Bečvou.
„Poddolovaná“ cyklostezka slouží od roku 2012. Její poškození zároveň není první problém, která stále se rozrůstající populace bobrů na Přerovsku způsobila.
Konkrétně je nyní v ohrožení úsek na levém břehu řeky mezi mostem v Lipníku nad Bečvou a splavem v Oseku nad Bečvou. Na cyklostezce je v délce okolo sto metrů porušená konstrukce komunikace, popraskaný povrch, vyvrácené obrubníky a sesunutá půda.
„Bobři si v břehu v části nad oseckým splavem postavili nory. Tím vznikla rozsáhlá kaverna a zemina se začala sesouvat. Při větší vodě hrozí odtržení celého břehu i s částí nové cyklostezky,“ vysvětlila vedoucí odboru životního prostředí lipenské radnice Xenie Pospíšilová. Vodní hlodavci tak způsobili škodu za statisíce korun.
Bobr je chráněný, zahájení opravy proto není snadné vyřídit
„Protože je bobr zvláště chráněný živočich, nemůže město Lipník nad Bečvou zahájit opravu poničeného úseku bez potřebných povolení a návrhu opatření,“ doplnila Pospíšilová.
Město proto hledá vhodné řešení společně s Povodím Moravy a Agenturou ochrany přírody a krajiny, která by měla doporučit termín i způsob sanace poškozeného úseku cyklostezky a břehů, aby zásah do biotopu chráněného živočicha byl co nejšetrnější.
Na Přerovsku se bobr evropský vyskytuje již od přelomu 20. a 21. století. Původně byl vysazen v letech 1991 a 1992 v Litovelském Pomoraví, odkud se postupně šířil dále. V okolí Lipníku nad Bečvou jeho činnost zaznamenali před pěti lety.
„Bobři patří mezi zvláště chráněné živočichy a vztahuje se na ně i zákon o náhradě škod. Ten byl většinou uplatňován na pokácených stromech, jsou zaznamenány případy, kdy bobři navrtali a vypustili hráz rybníka,“ nastínil Miroslav Dvorský z Českého svazu ochránců přírody.
Doposud byla v Lipníku nad Bečvou činnost bobrů poznat zejména na pokácených stromech, které využívají ke stavbě svých sídel. „Většinou kácejí náletové dřeviny, které nemají větší ekologický význam. Horší je to ale v případě vzrostlých stromů,“ doplnil Dvorský.
Problémy s bobry řešili na Přerovsku v uplynulých letech zejména rybáři. V okolí Hustopečí nad Bečvou měli například vážné obavy z toho, že jim zvířata naruší hráze a vypustí rybníky.
Na zvýšenou populaci vodního hlodavce si stěžují i rybáři z Hranicka. Loni zase Agentura ochrany přírody a krajina řešila případ, kdy bobří hráz znamenala možné ohrožení dálnice D47 u Velké na Hranicku.