Přehřívají se údaje NASA v důsledku chyby?

Tento článek bude krátký, protože odpověď je poměrně jednoduchá. Stačí se podívat na nepřímé ukazatele teplot. Jiné ukazatele, které nejsou v ohnisku všeobecné pozornosti. Takovým opomíjeným ukazatelem je tempo růstu CO₂ v atmosféře. Použijeme ho jako rozhodčího v našem sporu.

O tomto indikátoru se moc nemluví. Protože podle politicky korektních dogmat CO₂ řídí teplotu a nikdy naopak. Jenže ve skutečnosti meziroční tempo růstu CO₂ v atmosféře závisí na teplotě oceánu. Podle toho se mění rozpustnost CO₂ ve vodě. Takže po horkém roce následuje velký přírůstek CO₂ v atmosféře.

Podíváte-li se na graf 2, vidíte, že v roce 2015 v atmosféře přibylo 3,05 ppm oxidu uhličitého, což je jen nepatrně více než v horkém roce 1998, kdy přibylo 2,93 ppm. Vzhledem k nepřesnostem měření je to prakticky identické. Ponechme stranou, že 30 let nákladných klimatických konferencí a dotací tempo růstu CO₂ zjevně nijak nesnížilo. Pro nás je důležité, že to odpovídá teplotním údajům ze satelitů. Ty říkají totéž. Rok 2015 byl nepatrně, ale jen nepatrně teplejší než rekordní rok 1998.

Závěr? Satelitní měření teplot je zřejmě správné. Pozemní měření NASA (graf GISSTEMP) se přehřívá v důsledku chyby. Doufejme, že nová americká vláda tuto věc bude s vedením této své agentury řešit. Jinak vědecká pověst NASA může být vážně poškozená.

Jak by mohlo dojít k omylu? Co se týče pozemního měření, na Zeměkouli je spousta bílých míst, odkud nejsou data. Nebo tam měřící stanice jsou, ale z nějakého důvodu do výpočtu nejsou zařazené. Hic sunt leones – zde jsou lvi, to se psávalo ve starověku na mapy v místech, kam se kartograf neodvážil. V těchto nezmapovaných lokalitách klimatologové teplotu jen odhadují.