15 tisíc vědců „varuje“ lidstvo, ale jejich čísla nesedí

Referovala o tom i česká média:

• Lidstvo riskuje cestu do záhuby. 15 tisíc vědců varuje před zničením Země
• Lidstvo ničí a mrzačí Zemi, varuje 15 tisíc vědců v mrazivém dopise!
• Civilizace musí zásadně změnit své chování. Ničení planety zesiluje, burcují vědci
• Tisíce vědců po celém světě varují před temnou budoucností naší planety

A tak dále.

Jak je v tomto žánru už desítky let zvykem, petice končí zvoláním: „Brzy už bude pozdě změnit kurz z naší sestupné trajektorie a už nezbývá moc času.“ Naši novináři petici pouze přeložili do češtiny, ale nepodívali se na ni kritickým okem.

Za prvé, zapomněli dodat, že i zastánci opačného světonázoru mají obdobně rozsáhlou petici (tzv. Oregonská petice), která varuje před iracionálním vyvoláváním falešného poplachu.[2] Tu podepsalo přes 30 tisíc vysokoškolsky vzdělaných Američanů. K odpůrcům alarmismu patří i předseda Světové federace vědců, italský fyzik Antonio Zichichi. To jen pro pořádek, než se necháme ohromit počty vědců, kteří podepisují to či ono.

GRAF 1: Demografický přechod. Dříve lidé plodili hodně dětí, aby jim alespoň nějaké přežily. Byla totiž vysoká úmrtnost. Když moderní doba snížila úmrtnost, došlo k rozmachu populace. Než si lidé uvědomili, že plodit tolik dětí už nemusejí. (birth rate – porodnost, natural increase – přirozený přírůstek, death rate – úmrtnost, total population – celková populace)

Z druhé, jádrem varování je strašení přelidněním. To je dnes u vědeckého textu trochu zarážející. Vědci by přece měli vědět, že populační rozmach je projev tzv. „demografického přechodu“, ke kterému dochází při zvýšení životní úrovně. S dalším růstem životního standardu se boom populace sám od sebe zpomaluje a zastavuje. Což už se prokazatelně děje, i v muslimských zemích, z jejichž migrace má Evropa obavy. Například v Turecku a Iránu na jednu ženu připadají už jen dvě děti. V Indii je to 2,5 dítěte, v Maroku 2,3 dítěte.[3] To sotva stačí na udržení populace. Autoři si ale přisvojují zásluhy – místo demografickému přechodu přičítají zásluhu svému řečnění… totiž školením.

Za třetí, petice naříká nad úbytkem lesů, kvůli kácení v Amazonii či na Borneu. Ale už neříká, že k tomu kácení významně přispěly aktivity „zachránců planety“, konkrétně podpora biopaliv. A hlavně zapomínají dodat, že kácení tropických pralesů bylo vykompenzováno přírůstkem lesů jinde („greening“).[4] Ke kterému dochází díky oteplení – jak známo v teplejších letech mají stromy silnější letokruhy, větší přírůstek. A díky nárůstu oxidu uhličitého (lesy jsou „carbon sink“ – uhlík pohlcují).

Za čtvrté petice upozorňuje na vymírání živočišných druhů (Living Planet Index). Sice už neuvádějí počet druhů, které vyhynuly (protože se jich vždycky někdo zeptá, jak se ty druhy jmenovaly a oni neví). Zato přišli s tezí, že populace obratlovců se prý od roku 1970 zmenšily o 58 %. To mi připadá trochu nadhodnocené. Počet sledovaných populací zvířat, které se zmenšují, je prakticky stejný jako počet sledovaných populací, které se zvětšují (viz graf 2). Když je to takto vyrovnané, i drobná chybička v odhadu od boku může vést k drastickému zkreslení. A o nějaké přesnosti se vskutku hovořit nedá.[5, 6]

GRAF 2: Fialově jsou klesající populace, zeleně rostoucí, modře ty stabilní. Birds – ptáci, fishes – ryby, reptiles and amphibians – plazi a obojživelníci, mammals – savci. [7]

Nejvíce pesimistická čísla jsou totiž ze zemí, o nichž skoro nic nevíme a vědci jen hádají od boku (Asie, Afrika, Jižní Amerika: v tropech 1970 – 2012 pokles o 61 %). Zatímco v lokalitách, odkud máme nejvíce dat – Evropa a USA – máme čísla nejoptimističtější (nárůst populací 1970 – 2012 o 31 %).

Metodiku těchto počtů kritizovali i ekologové, Stephen Buckland, ředitel Národního střediska pro ekologickou statistiku USA. „Proč se některé populace sledují a jiné ne?… Z praktických důvodů se snáze monitorují ty populace, na které má člověk větší vliv.“ Nebo Stuart Pimm, ekolog z Duke University. „Nejsem příznivec tohoto planetárního indexu, protože směšuje řadu různých čísel v podstatě nahodile… Je to sčítání hrušek a jablek.“

GRAF 3: V roce 2012 zpráva Living Planet ještě uváděla zvlášť data pro mírný podnebný pás, odkud je hodně dat (populace živočichů stouply o 31%) a zvlášť pro tropické klima, kde je dat málo a jde jen o dohady (pokles o 61%). O dva roky později statistiku někdo obrátil u čísel znaménka… [8]

Petice burcuje, že musíme neprodleně přikročit k činům. Z toho bych měl docela obavu. Programy založené na polovičaté statistice by mohly být nebezpečné. Dosavadní aktivity zachránců světa – třeba podpora biopaliv – proto spíše uškodily, než že by něčemu pomohly. A demografický přechod… ten přichází sám.A na závěr odměna pro trpělivé čtenáře. Kouzelnický trik. Podle zprávy Living Planet 2012 populace živočichů v mírném klimatu od roku 1970 vzrostly o více než 30 %. O dva roky později v novém vydání téže zprávy se najednou tvrdí pravý opak – že od roku 1970 POKLESLY o více než 30 %. Obávám se, že takovéto statistické kotrmelce toho moc nevypovídají o přírodě. Zato vypovídají o potřebě některých lidí šířit „blbou náladu“ stůj co stůj.