Není invaze jako invaze: Škodlivé rostliny ne, imigranty ano? Vetřelci podle Bruselu. Proč je imigrace proti přírodě? Poručíme větru dešti. Těšíte se na ohňové mravence? Evropané, vzhůru dolů, do litosféry!
Uveřejněno dne 4 června 2018 000 10:07Příroda si nedá poroučet. Přírodu musíme poslouchat. Tak pravil Francis Bacon a zhruba totéž konstatoval Pierre Bayle. O vztazích mezi přírodou a kulturou, případně mezi lidstvem a přírodou víme své, nejen díky obchodníkům se vzduchem, tedy s kvótami na kysličník uhličitý, se kterým celoplanetárně za nepředstavitelných nákladů kvůli oteplování bojujeme.
Vůbec se však Francisem Baconem ani Pierrem Baylem neřídíme, i když položili základy evropské vědy. Spíše je nám blízké heslo „Poručíme větru dešti“, které hlásali komunisté. Teď už totiž poroučíme s Alem Gorem rovnou složení zemské atmosféry. Al se málem stal díky této schopnosti prezidentem USA.
Vztahy mezi kulturou a přírodou jsou složitější, než jsme zvyklí slýchat z TV reklam a z toho, co říkají v pořadech, které vyplňují mezi reklamami vysílací čas.
Invazní živočichové
Zkusme se zamyslet, jaký je rozdíl mezi přírodou, moderně pojmenovanou jako ekosystém, a kulturním, společenským systémem. Pro naši dobu tak zásadní pojem, jako je multikulturní soužití, můžeme analogicky srovnat s tím, co by to znamenalo pro přírodu, ekosystém a jak to pojmenovat. Multinaturální soužití?
Na rozdíl od kulturního obohacení, které nám kyne z hromadné imigrace z kulturních okruhů, se kterými je ta naše v tisíciletém náboženském a často i válečném konfliktu, je označován příchod nové flóry a fauny za invazi do přírody starého kontinentu a za hrozbu pro přírodní starousedlíky, původní ekosystém.
Nejsme v tom v Evropě sami. I severoamerickou přírodu osidlují například brazilské včely a ohňoví mravenci, moře v okolí Floridy vyjídají Perutýni, což velmi zneklidňuje nejen ekology a ochránce přírody, ale i normální lidi. Dokonce se mluví o nejhorší ekologické katastrofě. Snad ještě horší než oteplování?
Nebudu však tuto úvahu zatěžovat vyčerpávajícím seznamem vetřelců, ten najdete na Wikipedii pod heslem „seznam invazních živočichů“ a „seznam invazních rostlin“. Nejsou to xenofobní texty, i když to tak na první pohled vypadá. Dvounohé savce tam nenajdete.
Nespravedlnost
V naší české kotlině máme prozatím prý jen 90 invazních druhů. Doufejme, že k protiinvazní kampani, kterou zahájili úředníci a komisaři EU, se připojí naši ochránci přírody před člověkem, organizovaní ve straně Zelených. Jistě nebudou těžit z xenofobie a navíc by dali najevo svou probruselskou a proevropskou orientaci.
Zdá se totiž, že úřady a komisaři EU berou hrozbu vážně a řeší ji. Vydali směrnici nařizující členským státům likvidaci těchto invazních rostlin a tvorů. Ekosystém Evropy je prý těmito subhumánními imigranty vážně ohrožen. Proto vydala Evropská komise Prováděcí nařízení 2014/1141.
Úředníci a komisaři EU přijali nařízení, které naše úřady budou jako všechna bruselská nařízení neprodleně a s nadšením implementovat do naší legislativy a pak i do přírody. Možná se už tak děje.
Žádná nezisková organizace, která by se věnovala integraci a ochraně invazních rostlin a živočichů prozatím nevznikla, přestože se hovoří o zvířátkách a květinkách nekorektně jako o vetřelcích, které je nutno likvidovat.
Pokud tomu nechcete věřit, tak třeba iDnes už 5. srpna 2016 zveřejnila fotogalerii vetřelců, kteří musí z vůle úředníků a komisařů EU zmizet i z naší české kotliny. A musí zmizet nemilosrdně bez kvót, které by nám EU nařizovalo. Podívejte se na fotografie a konejte, požehnání úřadu máte.
Třeba se však ti invazní vetřelci mohou hybridizovat, křížit s domácími a vytvořit tak nové lepší rostliny a živočichy v evropském ekosystému. Bohužel, tato možnost šlechtění nemá za sebou takové teoretiky a propagátory, jako byl hrabě Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi v případě lidské rasy. Člověk je přitom rovněž i přírodní, nejen kulturní bytost, jako ostatní druhy, vyloučené evropskou směrnicí z nároku žit a vzkvétat v EU.
Na boj s invazivními druhy a na škody jimi způsobené, vynaloží EU v přepočtu 300 miliard korun, což je zhruba pětkrát víc než naše republika vynaloží na obranu před vojenskými a hybridními hrozbami o kterých nám stále vypravuje generál Petr Pavel.
Vítací paradox
S vetřelci jsou problémy, o tom není pochyb. Co dokážou například americké veverky v našich lesích, američtí raci v našich potocích nebo australské žížaly v naší půdě, nám mohou přírodovědci a pamětníci staré přírody, vypravovat. S bolševníkem máme také letitou zkušenost.
Dost nehezky o vetřelcích mluví a píší mnozí, aniž je napadne, že tato boží stvoření jen vyplňují mezery v naší přírodě. Zřejmě zde mají prostor, jinak by se sem nehrnuli. Sem tam nějakou novou mezeru sice rychle vytvoří, ale musíme být tolerantní, příroda už je prostě taková. Měli bychom k nim přistupovat s pochopením a integrovat je do evropského ekosystému.
Sociální a kulturní systém evropských států je přece imigraci, respektive invazi obohacován, protože jak všichni z médií víme, Francii, Německu a dalším vyspělým demokraciím, pokročilejších než ta naše posttotalitní, to prospívá. Proč se tedy toho má obávat nás evropský ekosystém?
Abychom se vyhnuli střetu civilizací na jejich hranicích, před kterým varoval Samuel Huntington, importujeme hromadně příslušníky jiných civilizací, se kterými jsme v tisíciletém konfliktu, nábožensky fanatickém i krvavě válečném. Budeme s nimi nyní už v míru a toleranci žít uvnitř multikulturní EU, třeba hned v sousedním domě. Minulost je přece za námi.
Abychom se vyhnuli střetu evropské a invazivní přírody však přijímáme brutální likvidační zákony pro záchranu evropského ekosystému. Budoucnost je už zde.
Imigranti u nás zaplní mezery, které scházejí v některých oborech, jako je medicína, inženýrství apod., právě tak, jako se nevyhýbají práci v továrnách, v nichž nám scházejí pracující. Navíc budou novoevropané inovovat aktivity neziskovek, protože integrovat budou např. muslimové evropské nevěřící – a ne naopak.
Když vítáme obohacení naší kultury jinou kulturou, proč nevítáme obohacení přírody jinými přírodními druhy? Lze přece říct, že veškerý život, ať už pochází z prokaryot nebo si myslíme, že je mimozemského původu, je všude na Zemi plným právem doma. Ostatně mnozí pozemšťané chtějí cestovat do jiných světů a dle loňského pokynu amerického presidenta se tak brzo stane. Další se rovnou připravují k jejich osídlování, tedy invazi, což považoval i nebohý Stephen W. Hawking za jediný způsob přežití lidstva.
Pryč z biosféry
Měli jsme kdysi mediálně i politicky známého sociálního ekologa, který se v TV zviditelnil přehnaným požíváním lihovin, takže teď jsme bez jeho hlubokomyslných úvah na sociálně ekologické téma v intelektuální bryndě. Ale neztrácejme naději a spolehněme se na tuto vědu, určitě se ji zabývá nejedna katedra sociálně ekologických studií na všech našich státních i soukromých univerzitách.
Vysvětlení, jak je možné, že co je pro jeden systém škodlivé, tedy přírodu, je přínosem pro druhý systém, kulturní a sociální, se nám však nedostává dostatečně.
Vždyť je to přece jeden a tentýž systém života? Určitě nám na to odpoví v blízké budoucnosti nejedna diplomová nebo i doktorská práce z těchto kateder a výzkumných ústavů. Jistě se doktoři, docenti a profesoři sociální ekologie ozvou a budou protestovat proti nekorektní EU směrnici o nelítostném hubení zvířátek a květinek.
Snad by bylo vhodné vytvořit na Přírodovědecké fakultě UK katedru obdobnou multikulturním studiím sociálně vědních kateder FF UK, která by je vhodně doplňovala.
V přírodních vědách scházejí žijící duchovní velikáni jako profesor Tomáš Halík, který je navíc knězem a umí problémy lidem srozumitelné zpřístupnit nejen z univerzitní katedry, ale i z kazatelny. Už založil nový vědní obor, kairologii. Zaslouží se jistě rád jako kněz a teolog o nový obor, který nám objasní harmonické soužití všech božích tvorů, v kultuře i v přírodě. Templetonovu cenu už dostal, Nobelova na něj teprve čeká.
OSN se snaží řídit planetární počasí a EU komisaři i úředníci plní její direktivy. OSN chce organizovat globální migraci lidstva. EU bude její direktivy plnit a populační explozi v jiných kontinentech na malém výběžku toho euroasijského zvládne. EU zvládne i přírodu, pokud jde o invazní rostlinné a živočišné druhy.
Život na zemi už prošel pětkrát hromadným vymíráním všech svých forem, která proběhla z různých příčin, jak odhalili paleontologové. Život na Zemi nesporně přetrvá i všechna rozhodnutí OSN a nařízení EU. S dopadem asteroidů nemohou ani politicko-úřednické aktivity soupeřit.
Položíme si jen otázku, kdo bude jednou vzpomínat na všechny ty dobroděje přírody a lidstva, jako jsou např. Al Gore nebo George Soros, o těch evropských současných pidilídrech nemluvě. Snad nějací mimozemští paleontologové.
Až se lidstvo pod vedením svých milovaných globálních elit odebere z biosféry do litosféry.