Neobhajujte lední medvědy, nebo budeme zlí
Uveřejněno dne 7 února 2019 000 9:33
Susan Crockfordová studuje evoluci druhů v polární oblasti. Svou kritikou profesní organizace medvědářů si ale vysloužila jejich hněv. Napsali o ní celý článek, který si za rámeček určitě nedá.
V oxfordském vědeckém magazínu Bioscience se koncem roku 2017 objevil článek „Blogy na Internetu, polární medvědi a popírání klimatu“ (Internet Blogs, Polar Bears, and Climate-Change Denial by Proxy).
Mělo jít o sociologickou analýzu sociálních sítí a jejich přístupu k tématu ohrožení ledního medvěda. Nicméně nikdo ze 14 spoluautorů není sociolog, pouze pan Lewandovsky je experimentální psycholog. Michael Mann je klimatolog proslulý kontroverzním hokejkovým grafem. Vedoucí autor Jeff Harvey se zabývá výzkumem hmyzích parazitů. Je ironie, že smyslem této studie (od lidí, kteří si „jako“ hrají na sociology) je kritizovat jistou dámu, že prý mluví do něčeho, co prý není její obor.
Susan Crockfordová tyto lidi pohněvala tím, že systematicky kritizuje PBGS (Polar Bear Specialist Group). Podle ní jde o lobbistickou skupinu, která nafukuje ohrožení polárních medvědů, aby zdůvodnila svou další existenci. Výstižný je například její článek Healthy Polar Bears – Less Than Healthy Science (2014, pdf).
Její kritická slova si navíc našla široké publikum. Asi 80 % klimaskeptických blogů argumentuje údaji z jejího úspěšného webu Polar Bear Science. Není tedy divu, že vědci, které kritizuje (Stirling, Armstrup a další), se nyní pokoušejí ji diskreditovat. Impérium vrací úder.
Crockfordová podle nich prý nemá žádnou kvalifikaci mluvit o evoluci a přežití druhů v polární oblasti. Prý je to podvodník, který se za experta na polární medvědy jen vydává. Ve skutečnosti však Crockfordová má doktorát (2005) a učí na katedře antropologie University of Victoria v Kanadě. Vyučuje věci jako archeozoologii, evoluci polárních medvědů, domestikaci psa atd. Publikovala řadu vědeckých impaktovaných studií o evoluci živočišných druhů v polární oblasti.
Sice si opravdu nefotí polární medvědy v terénu, ale je odborníkem v otázce evoluce a přežití druhů v polární oblasti.
Podivná byla už sama metodika článku. Autoři zkoumali rozdílné postoje blogů k otázce, zda se medvědi dokáží adaptovat na tání ledu. Nedělí ale blogy na optimistické a pesimistické, nýbrž na blogy „založené na vědě“ (science-based) a na blogy „popíračů vědy“ (science-denier). Jak k tomu dělení dospěli, je záhadou. Protože mezi „vědecké“ weby zařadili i stránky pro děti (Gizmondo) nebo weby eko-extremistů (David Suzuki Foundation) nebo web o fotografování pro turisty (NaturalExposures.com).
Autoři používají sociologické termíny jako „rámování“ (Erving Goffman) a „diskurs“ či „kódování“. Například: „Primárním přístupem Crockfordové a jiných popíračských blogů je rámovat nejistotu tím, že se soustředíme na současnost a že budeme zpochybňovat přesnost předpovědí budoucnosti.“
To je od Crockfordové opravdu záludné, poukazovat na naměřená data ze současnosti. Protože v současnosti medvědů neubývá. Proto byl také v Kanadě zamítnut návrh překlasifikovat medvědy ze „special concern“ (chráněné) na „threatened“ (ohrožené). O čemž se studie pochopitelně nezmiňuje. Ačkoli to je nejdůležitější skutečnost celé debaty.
Celá studie je jakýsi výkřik zoufalství nad tím, že žijeme v informačním věku. A že díky internetu tato výlučná skupinka lidí ztratila monopol na informace. V závěru bezradní autoři vyzývají kolegy, aby začali aktivně útočit proti klimaskeptikům po vzoru Mannova webu RealClimate. Také varují, aby vědci nepřiznávali, když něco nevědí. Protože to je prý „voda na mlýn“ popíračů.
Autoři by si měli znovu přečíst studii Matthewa C. Nisbetha, o kterou se prý, jak tvrdí, opírají. Nisbeth píše: „Pokud se vědci dopustí hyperboly a bagatelizují nejistotu, jaká je s každou technickou otázkou spojená, riskují ztrátu veřejné důvěry. A pokud použijí rámování pro něco, co se jeví politicky účelové, veřejnost tuto vědu rychle přehodnotí a bude se na ni dívat stranickými brýlemi. A polarizace se tím jen zhorší.“