S Grétou na cestě do otroctví

Globální hysterie kolem boje s klimatickou změnou (už se takticky neříká „globální oteplování“) a masové demonstrace dětí a mládeže organizované po celém světě ukazují obří sílu dnešní mediální manipulace.  Jde skutečně o velmi bizarní událost – děti a mladí lidé požadují po vládách svých zemí, aby zastavily změny klimatu a zajistily, že klima na planetě zůstane stále stejné. Cíl je to nedosažitelný a nesmyslný – klima na Zemi se mění neustále po miliardy let a bude se měnit dále. Demonstranti však tvrdí, že mají hluboký existenční strach a od politiků požadují okamžitou, blíže nespecifikovanou, ale radikální akci, která je ho má zbavit.

Tento pocit však nezískali na základě vlastní zkušenosti nebo v důsledku nějakých zjevných skutečných a zažitých hrozeb, ale výlučně z informací zprostředkovávaných jim sdělovacími prostředky. Absolutně věří vědecké teorii, která v současnosti probíhající změny klimatu na naší planetě zredukovala na důsledek jediné příčiny – údajně člověkem způsobeného zvyšování koncentrace skleníkového plynu CO2 v atmosféře. Zredukovat celý obří a nesmírně komplexní systém vlivů na vývoj klimatických poměrů na planetě na jedinou příčinu a postavit do jejího centra člověka je sám o sobě z vědeckého hlediska přinejmenším pochybný přístup a je také stále předmětem vědeckých sporů. Drtivá většina veřejnosti o nich nic neví a není schopna je posoudit. Je však permanentně bičována hrůzu vzbuzujícími informacemi mediálního a politického mainstreamu, že se blíží katastrofa, která nás zničí, pokud nezačneme pykat za hříchy svého dosavadního rozmařilého konzumního života v západní společnosti a nepodřídíme se omezením a změnám, které nám moudří aktivisté, vědci a politici nadiktují.

Věda se v této situaci stala jediným, avšak velmi nespolehlivým arbitrem. V sekulární západní společnosti byla postavena na místo náboženství jako zdroj nezpochybnitelné pravdy, přestože vědecké poznání je vždy omezené, vyvíjí se a historie přináší nepřeberné množství příkladů vědeckých omylů a tragických důsledků zneužití zvulgarizovaných dílčích vědeckých poznatků (nacismus, komunismus aj.). Donedávna okrajová přírodní věda klimatologie se rázem dostala do centra globální pozornosti. Jejím představitelům se dostává pozice jakýchsi novodobých velekněží, kteří pozemšťanům přinášejí varovná poselství bohů, s nimiž jen oni umějí komunikovat. Klimatologové  se tak dostávají do těžkého konfliktu zájmů. Svou dnešní prestiž, neomezené prostředky a globální pozornost si udrží pouze tehdy, budou-li naplňovat poptávku po varovných výzvách a katastrofických proroctvích. Důkaz, že klimatické změny nejsou způsobeny člověkem a nejsou jím zastavitelné, by měl za následek sestup z piedestalu a návrat do ústraní skromně placených vědeckých pracovišť. A tak 9 z 10 klimatologů správně ví, že příčinou všeho klimatického zla je pravděpodobně člověk, a mají zajištěn život v centru pozornosti, tučné granty a letenky zdarma na konference a summity kolem celé planety.

Lidé se bojí a mají potřebu se bát. Je příznačné, že nejvíce se bojí ti na blahobytném Západě a hlavně tam, kde by údajné oteplování planety přineslo pravděpodobně největší benefity. A tak se za klima nedemonstruje v pouštní Káhiře nebo ve vyprahlém Dillí či na vysychajícím brazilském severovýchodě, ale hlavní problém se změnou klimatu mají mladí lidé a děti ve Skandinávii, jejíž velká část je dnes kvůli chladnému podnebí liduprázdná.

Je rovněž pozoruhodné, že se právě dnes lidé bojí hlavně změn klimatu a že od svých vlád nebo mezinárodního společenství nepožadují rychlé a radikální řešení těch problémů, které jejich životy ohrožují skutečně, bezprostředně a každodenně, jako jsou nemoci, hlad, nedostatek pitné vody atd. Nikdo nedemonstruje ani proti nečinnosti vlád vůči takovým potenciálním fatálním globálním hrozbám, jako je například riziko pádu kosmického tělesa, což již v minulosti prokazatelně způsobilo gigantickou planetární katastrofu.  

Je zjevné, že o klima v celé kampani ve skutečnosti ani tak nejde. Klimatická změna má oproti pádu asteroidu pro manipulátory tu výhodu, že lze lidem namlouvat, že ji lze odvrátit dlouhodobou změnou chování lidí. To je ovšem zjevná a lživá manipulace. I kdybychom přistoupili na tezi, že klimatické změny nemají přírodní příčiny, ale působí je člověk, dosáhnout viditelných změn představuje obří a velmi nesnadno kontrolovatelný úkol na několik minimálně staletí. Klima má na rozdíl od počasí dlouhodobý charakter, takže viditelných změn se generace dnešních demonstrantů ani jejich dětí a vnuků nepochybně nedočkají, i kdyby byly jejich požadavky dnes okamžitě vyslyšeny.

Klima je v dnešní manipulativní kampani pouze nástrojem, jakýmsi beranidlem, jímž má být  změněna společnost. Začínají nám tvrdit, že bez radikální společenské změny nelze  změnit chování člověka a zlikvidovat tak emise, které zamořují atmosféru. Ty prý způsobila průmyslová civilizace a její nekontrolovatelný rozmach v posledních staletích, který má na svědomí kapitalismus. Znamená to tedy zlikvidovat kapitalismus a svobodnou společnost, které umožňují nezodpovědné chování k planetě. Lidská svoboda přestala být základní hodnotou, stala se hrozbou.

Boj proti změně klimatu dávno není nevinnou aktivitou altruistů, kterým jde o ochranu přírody a životních podmínek na zemi. Je to bohužel velmi nebezpečná ideologie, v níž o přírodu a vědeckou pravdu jde až na posledním místě. Klimatický alarmismus je jednou z hlavních součástí moderního levicového progresivismu a jeho hlavní zbraní v útoku na tradiční západní kapitalistickou společnost, o jejíž radikální přeměnu usiluje. Pod záminkou boje s klimatickou změnou jsou salámovou metodou prostřednictvím mezinárodních organizací, globální sítě neziskovek, médií a kolaborujících politiků lidem na celém světě vnucovány příkazy a zákazy, jež je mají podřídit státní kontrole a globálnímu vládnutí.

Hlavním nástrojem je mediální manipulace, jež se v dnešní kampani symbolizované Gretou Thunbergovou odhaluje v celé své odpudivosti. Je příznačné, že předmětem zneužití jsou v ní právě děti a mladí lidé, na které je zacílena. Ti jsou skupinou nejbezbrannější, bez životních i profesních zkušeností, naivní, idealistickou a důvěřivou. Všechny totality moderní doby ustanovovaly svou nadvládu nad společností s pomocí zneužité, chytlavou ideologií poblázněné a zfanatizované mládeže (jen vzpomeňme na komsomolce, hitlerjugend, či na Rudé gardy v Maově Číně, jejichž rukama uskutečnil Velký kormidelník svou tragickou Velkou kulturní revoluci). Chiliastický charakter dnešní hysterie dotváří i postava švédské dívky Gréty,  jejíž dětská nevinnost má připomínat mesianismus středověkých náboženských hnutí (Jana z Arku, křížová výprava dětí apod.). Především v severských zemích s jejich tradicí protestantské morálky je to působivý faktor, stejně jako znovu rozehrávané náboženské téma o vině, trestu a pokání, dnes pouze v nových kulisách. Thunbergová ve svém poselství neapeluje na rozum, znalost a vědění. Vyzývá k opuštění školních lavic a zastavení práce, neapeluje na své příznivce, aby dobrovolně pracovali a žili v souladu s klimatickou vírou. Chce vše po státu, chce, aby zakazoval, reguloval a určoval život jiným.  Velmi zvláštní poselství.  

Skutečnost, že dnešní pokrokáři neváhají a nestydí se ve své propagandě oživovat ty nejzavrženíhodnější vzory a postupy známé z tragické totalitní minulosti je důkazem jejich absolutního pohrdání veřejností a její schopnosti kriticky myslet. 

Příznačné je, že západní politici, ti zkušení staří cynici, kteří nepodléhají citům a o planetě a možnostech její záchrany vědí své, tuto chiliastickou hysterii podporují. Celá kampaň má prominentní místo ve sdělovacích prostředcích, ze švédské dívky se za její páteční záškoláctví stala světová celebrita a vzor hodný následování. Státní školské systémy jsou zneužity k šíření této hysterie a propagandy. Ideologická indoktrinace dětí a jejich zneužívání politickou propagandou, ještě nedávno důkaz pokleslosti totalitních režimů, je znovu vynášeno jako příklad odpovědnosti a uvědomělosti.  Vše slouží jednomu účelu, nic není spontánní, Gréta a její demonstrace jsou pouhý nástroj pro dosažení dalekosáhlých cílů pokrokářů.

Přijde new-yorský summit, přijdou další klimatické konference a mezinárodní pakty, EU si vše bere za své. Budou mít společný cíl – ovládnout nikoliv klima, ale nás, tentokrát pod záminkou záchrany planety. Zakážou svobodu pohybu, automobilismus a letectví – produkují emise CO2, zakážou svobodu slova  – klimatická pravda je jen jedna, ostatní jsou fake news, zruší volný trh a svobodu podnikání, zakážou soukromé vlastnictví, budou detailně určovat, co smíme a nesmíme. Po drobných krůčcích se to dnes a denně kolem nás děje. Cíle jsou staré, změnila se pouze argumentace. Dnes nejde o proletariát, ale o planetu. Informační technologie umožní neomezenou kontrolu lidského chování i myšlení. Orwellovský svět se blíží rychlostí, kterou by ještě před nedávnem nikdo nečekal.

Většinová veřejnost je stále bohorovně klidná. Výstřelky alarmistů sleduje pouze zpovzdálí a nezúčastněně. Představa, že by nám někdo zakázal odjet zase v pátek autem na chalupu, nepřijde nikomu na mysl. Insideři v byznysu dávno vědí, že na klimatické hysterii mohou pěkně vydělat, nemilosrdného trhu se bát nemusejí. Stačí mít přístup k dotacím a zařídit ty správné regulace. Zaplatí to veřejnost. Velký byznys je dnes spojencem progresivistů.   V kruzích mladších elit se vytváří pocit, že podporovat progresivistickou levici je in a navíc se vyplatí. Někomu. Je to atmosféra připomínající předválečné období a nástup další totality po válce. Velmi tomu napomáhá výměna generací a odchod těch, kteří s komunistickou totalitou měli vlastní zkušenost.  Hrozba, že se historie bude znovu opakovat, je velká.

Jiří Weigl, 23. září 2019

Zdroj