Proti vyhynutí

Přednáška „proti vyhynutí“ se konala v městské knihovně v Roztokách. Na přednášce se sešli čtyři účastníci – jeden přednášející a tři (spíše) klimaskeptičtí, původně dosti bojovně naladění posluchači. Prostředí bylo naštěstí komorní, oponentem v diskusi nikdy nebyl dav ale jen jednotlivec, takže veškerá diskuse se odehrávala ve slušném a věcném duchu. Přednášející si dokonce dělal poznámky.

Prezentační obsah přednášky je určen k opakovanému užití, tutéž nebo téměř tutéž přednášku, jen s jiným přednášejícím, si můžete vyslechnout na stránkách Extinction Rebellion ČR.

Přednáška se skládá ze dvou částí:

Proč směřujeme k vyhynutí?

Nesmírně komplexní a složitý problém vývoje zemského klimatu objektivně nelze prezentovat v celé složitosti, protože pro to běžní posluchači nemají dost znalostí a zkušeností. Téma je třeba zjednodušit. Až sem v pořádku. Jestliže však problém zjednodušíme způsobem, který namísto objektivního informování si klade za cíl obracení na víru, je něco špatně.

Hned v úvodu přednášky se dozvídáme, že profesor Hans Joachim Schellnhuber (Postdam Institute for Climate Inpact Research) již v roce 2018 řekl: „Změna klimatu dospívá do konečné fáze hry… jde skutečně o přežití naší civilizace.“ Radikální názory má dnes kde kdo, obracení na víru ovšem vyžaduje citovat jen takové, které jsou s danou vírou kompatibilní. Kreacionisté citáty milují.

„Máme jen 12 let na zásadní změnu, na nápravu je minimum času.“ cituje přednáška z webu České televize, přičemž názor je opět podpořen vhodně zvolenými experty, kteří nápravu stavu spatřují (jak jinak) v obnovitelných zdrojích.

Pak se ukáže graf změny globální teploty cca od roku 1880 do roku 2016, v uvedeném období globální teplota vzrostla o 1,1 °C. Zde už dochází ke zcela zjevné manipulaci, protože graf začíná krátce po skončení tzv. malé doby ledové a zcela pomíjí období středověké teplé periody, která vrcholila kolem roku 1000 n.l. Ve středověku byly teploty vyšší než v roce 1880, z čehož plyne, že zvyšování či pokles teplot během posledního tisíciletí nemusí nijak souviset s produkcí CO2. Jinými slovy – příčinou současného oteplování nemusí být činnost člověka.

Ještě jeden příklad – součet biomasy savců. Dle prezentace činil před 10 tisíci lety podíl hmotnosti všech lidí na biomase všech savců pouhé procento a zbytek byla divoce žijící zvířata. Dnes je (dle prezentace) podíl lidí 36 % a podíl divoké zvěře klesl na 4 % (zbylých 60 % tvoří hospodářská zvířata). Počítejme, že dnes na Zemi žije 7 miliard lidí, kdežto před 10 tisíci lety (počátek neolitické revoluce) nás byly pouhé 4 miliony. Za předpokladu konstantní hmotnosti průměrného člověka lze tedy nárůst biomasy lidstva vyjádřit koeficientem 1750 krát. Jak se tedy změnila absolutní celková hmotnost divoké zvěře, jestliže dnes činí její podíl 4 %? Také vám vychází, že se hmotnost divoké zvěře v absolutním měřítku zvýšila? Copak tento „paradox“ nikdo z příznivců Rebelie proti vyhynutí nezaznamenal? Nebo se rebelové (podobně jako kreacionisté) rekrutují pouze z osob pasivně přijímajících předkládané „pravdy“?

Nemohu rozebírat každý argumentační poklesek, který prezentace obsahovala, umím si však představit, že při jejím shlédnutí nezkušeným mladým lidem vstávají vlasy na hlavě hrůzou z budoucnosti.

Co s tím chtějí dělat

Druhá část přednášky je snad ještě strašidelnější, než předchozí.

První požadavek, vznesených hnutím Rebelie proti vyhynutí, shrnuje heslo: „Říkejte nám pravdu.“ Jak si rebelové tuto pravdu představují, jsme snad trochu pochopili z první části. Díky několikaletým diskusím s kreacionisty jsem na slovo pravda (někdy psáno s velkým P) již poněkud alergický, zkuste si proto sami do vyhledávače zadat například heslo „bůh je pravda“.

Druhým požadavkem rebelů je „Okamžitě začněte jednat“, přičemž cílem je do roku 2025 dosáhnout tzv. uhlíkové neutrality. Požadavek by se dal lidově interpretovat jako „Okamžitě začněte blbnout“, protože deklarovaný cíl je v uvedeném termínu zjevně nedosažitelný. Podobné výkřiky do tmy mají potenciál vyvolat chaos, ale pozitivní změnu nepřinesou.

Je všeobecně známo, že k zeleným ideologiím se v posledních letech přidružují různá ultralevičácká a anarchistická sdružení, jejichž cílem není nic menšího než demontáž současného kapitalistického světa, který nerozděluje bohatství podle jejich představ. Třetím požadavkem je proto nadstranická politika, když zavedené demokratické instituce dle rebelů selhávají nebo jsou příliš pomalé.

Aby rebelové dosáhli svých nesplnitelných požadavků, chtějí rebelovat. Na vážnost situace chtějí upozornit i za cenu nerespektování zákonů. Budiž. Má to však jeden háček. Jestliže zákony nebudou respektovat oni, neměli by očekávat, že zákony bude ctít jejich okolí. Jaké následky by mohla mít nezákonná blokáda ulic v čase, kdy lidé jedou do práce? Aktivisté by také mohli schytat pár facek.

Co dělat

Rád bych věřil, že mnozí mladí lidé, kteří se dnes účastní zelených protestů, na tom nejsou tak bídně jako mnozí kreacionisté, pro které již racionální argumenty ztratily veškerou váhu. Velmi si vážím toho, že přednáška (či vzhledem k počtů zúčastněných spíš beseda) přes řadu výhrad proběhla ve věcném a slušném prostředí. Dává mi to naději, rozum snad ještě dostane šanci.

S přednášejícím jsme se shodli, že koncentrace CO2 v atmosféře opravdu roste a že by bylo dobré produkci CO2 omezit. Také jsme společně konstatovali, že v posledních letech pravděpodobně roste globální teplota.

Životní prostředí na Zemi však neohrožuje jen růst koncentrace oxidu uhličitého, ale celá řada dalších faktorů, z nichž lze jmenovat především zelenými aktivisty jen zřídkakdy zdůrazňovaný překotný růst světové populace (více lidí bude přirozeně zatěžovat Zemi větší ekologickou stopou), zamoření životního prostředí odpadky nebo negativní dopady chemizace zemědělství.

Co tedy dělat?

Především přestat blbnout. Šíření paniky a strachu sotva přispěje k racionální diskusi, z níž jedině mohou vzejít racionální činy. Nereálné cíle ve spojení s rebelií nařizující druhým, aby „okamžitě začali něco dělat“ racionální diskusi nepřispívá.

Cílem může být energetika bez spalování fosilních paliv. Proč ne, souhlasím. Když se ale řekne A, musí být vysloveno i B – nepůjde to bez intenzivního využití jaderné energie. Vzhledem ke kolapsu civilizace, kterým nás aktivisté straší, obnáší využití jaderné energie snad přijatelná rizika. Odmítání energie z jádra usvědčuje zelené fundamentalisty ze lži, nemyslí to s námi dobře.

Potřebujeme uživit rostoucí lidstvo a přitom omezit chemizaci zemědělství? I tady nabízí současná věda a technologie řešení – například geneticky upravené plodiny odolné proti škůdcům.

Řadu problémů máme i v České republice, nemusíme velikášsky řešit jen problémy celého vesmíru. Je třeba osázet holiny po kůrovcové kalamitě a chránit zbylé lesy. Je třeba vrátit krajině schopnost zadržet vodu. A především – je třeba se postavit fanatikům všeho druhu. Počínaje zelenými fundamentalisty, přes snílky snažící se poroučet větru dešti, přes popírače demokracie, konspirační teoretiky až po mé milované kreacionisty.

A děti by měly chodit do školy i v pátek, aby se naučily vše potřebné pro složitý život v naší technické civilizaci.