SVĚT PODLE GRETY THUNBERG: TRAGÉDIE KATASTROFÁLNÍCH ROZMĚRŮ
Uveřejněno dne 3 března 2020 000 10:28
Pokud vás inspiroval emotivní projev Grety Thunbergovej v OSN a záleží vám na naší planetě, možná si neuvědomujete, jak moc by se váš každodenní život změnil, kdyby se svět měl řídit radami klimatických aktivistů.
Ekonomové se vyjádřili, jak by navrhované změny mohly ovlivnit světovou ekonomiku a každodenní život lidí ve světě.
FOSILNÍ PALIVA
První věc, která člověka napadne, když se řekne zastavení údajného globálního oteplování, je zavedení uhlíkové daně a zrušení ropného průmyslu, neboť tento sektor je jedním z hlavních producentů emisí skleníkových plynů.
“Uhlíková daň, popřípadě nucené zrušení fosilních paliv by způsobilo, že levná, různorodá a efektivní doprava, na kterou jsou lidé po celém světě zvyklí, by extrémně zdražila a omezila by se,” varuje Peter C. Earle, ekonom na Americkém institutu ekonomického výzkumu .
Kromě veřejné dopravy by se pro většinu lidí staly méně dostupnými i auta. Takže pokud ježdění do práce považujete za samozřejmost, uhlíková daň by náhle mohla zdvojnásobit nebo ztrojnásobit vaše výdaje na každodenní cestování, což by desítky milionů lidí odřízlo od svého živobytí, tvrdí analytik.
Snižování emisí skleníkových plynů může mít mnohem vážnější ekonomické následky, říká Dr. Pierre Noel, profesor ekonomické a energetické bezpečnosti z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS).
“Předpokladem je přeorientování spotřeby a investičních možností na něco, co lidé a podniky spontánně nedělají.” Zatímco přechod na obnovitelné zdroje energie by se dal považovat za vítanou změnu, konečné snížení emisí může trvat roky a vést k velkým ekonomickým výzvám.
“Snížení emisí na nulu si vyžádá téměř úplné přebudování základního kapitálu v ekonomice,” napsal Noel. “Naslouchání vědě, jak radí slečna Thunbergová, by znamenalo udělat to rychle, nanejvýš za pár desetiletí. Bude to velmi nákladné. “
ZEMĚDĚLSTVÍ
Sektor energetiky je pro ekologů jasným cílem, ale další kritický sektor se obvykle nezmiňuje. Zemědělství se považuje za dalšího velkého znečišťovatele, odpovědného za asi 15 procent všech antropogenních emisí skleníkových plynů, jak tvrdí Organizace pro výživu a zemědělství.
Kromě oxidu uhličitého (CO2), který hned napadne, když se mluví o skleníkových plynech, produkují hospodářská zvířata metan (CH4), který je pro ozonovou vrstvu ještě horší, a oxid dusný (N2O). Podle americké Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA), relativní vliv CH4 je v průběhu 100-ročního období více než 25-krát větší než u CO2, přičemž 0,5kg N2O má na oteplování atmosféry téměř 300krát větší vliv než stejné množství oxidu uhličitého.
Jenže celosvětová populace rychle roste a je třeba zvyšovat úrodu, aby bylo možné každého nakrmit. O to těžší se snižují emise vytvořené zemědělstvím.
ROZVOJOVÉ ZEMĚ
Většina diskusí o rušení odvětví pochází a zaměřuje se na rozvinutý svět, ale rozvojové země by první pocítili vliv ekologického protekcionismu, poznamenal Earle.
“V mnoha kdysi chudých oblastech to byly právě průmyslové aktivity s velkou uhlíkovou stopou, co během posledních pár desetiletí přispělo ke zvýšení životního standardu, prodloužení délky života, snížení úmrtnosti novorozenců, lepší zdravotní péče, gramotnosti a lepších možností spotřebitele,” napsal. “Vezměte jim to a způsobíte lidskou tragédii katastrofálních rozměrů.”
Rozvinuté země se také nemusejí hrnout do zavádění nějakých opatření na vyrovnání se se změnami klimatu, poukazuje Noel.
“Nedávno se ve Francii konaly nejnásilnější masové protesty za padesát let a spustilo jejich zvýšení uhlíkové daně, od čehož se nakonec upustilo. Před pár lety, také ve Francii, museli krátce před jeho zavedením zrušit program zpoplatnění silnic pro kamiony, protože se bouřili malé podniky. “
Takže zatímco významný počet bohatých zemí legislativně zavádí úplnou eliminaci svých emisí do roku 2050, neznamená to, že to jejich rozhodnutí nebudou mít politické důsledky, věří Noel. Vlády budou muset přizpůsobit daňový systém, “aby zmírnily individuální následky a vyhnuly se nepřiměřenému vlivu na rodiny s nižšími příjmy,” a také zabránit tomu, “aby se zbytek jejich průmyslu” přesunul do zahraničí.
“Všechno toto bude náročné, chaotické, nedokonalé a součástí toho budou nepříjemné konfrontace mezi zeměmi a v rámci zemí,” řekl Noel. “Tyto konfrontace mohou dopadnout tak, že úroveň snížení emisí bude nižší, než jsme si původně představovali.”