Ekologičnost elektromobilů z pohledu energetika.

Vše souvisí se snahou o snížení emisí oxidu uhličitého (CO2), které vznikají – mimo jiné – při spalování fosilních paliv a biomasy. Použití elektromobilů je součástí této snahy, přičemž velmi často to vypadá, že jsou všemocným a jediným řešením této problematiky. To je samozřejmě myšlenka zcela mylná. Pokud pominu vhodnost nebo nevhodnost elektromobilu z hlediska finálního uživatele, tak aby elektromobily byly ekologickým řešení, musely by být z energetického hlediska vyřešeny tři základní problémy:

1 – bez-uhlíková výroba elektrické energie.

Tento problém se může zdát na první pohled vyřešen, ale prakticky tomu tak není. Máme sice k dispozici technologie a zařízení umožňující získávat energii tzv. bez-uhlíkově, navíc z obnovitelných zdrojů (slunce, vítr, vlny, geotermální energie, …), ovšem výroba, montáž, provoz a údržba těchto zařízení již bez uhlíkové nejsou. Takže pokud (hypoteticky) vyrobíme solární panel v Číně, která svůj průmysl energeticky zásobuje především spalováním uhlí, a pak pro přepravu do Evropy použijeme tanker poháněný diesel motorem, rozhodně o bez-uhlíkovém systému hovořit nelze.

2 – oddělení elektřiny produkované bez-uhlíkově.

V současné době je celosvětově většina elektrické energie získávána pomocí spalovacích procesů (uhlí, plyn, biomasa, benzín, nafta, …), pouze menší část tzv. ekologicky bez-uhlíkově z obnovitelných zdrojů. Jak ale poznat, zda uživatelsky odebíraná elektrická energie je ta ekologická? Tento problém není dosud uspokojivě vyřešen ani na úrovni lokálních zdrojů, tím méně na úrovni větších územních celků (třeba naší republiky). Jakmile je jakkoliv vyrobená elektrická energie zavedena do sítě, nikdo již nepozná, z jakého zdroje pochází. Nelze tedy prohlásit, že elektromobily jsou ekologické, protože jezdí na ekologicky bez-uhlíkově vyrobenou elektřinu. Možná, že dobití probíhalo právě v době, kdy výrobu elektrické energie zajišťovala spalovna hnědého uhlí. Představme si např. bezvětrný, chladný lednový den (těch je bohužel spousta a nejen v lednu). Teplota pod bodem mrazu, krátký zamračený den, většina lidí se snaží zůstat v teple interiéru budov. Spotřeba elektrické energie je v takové dny v principu enormní i v současnosti. A nyní si představme, že např. ve středočeském kraji se po páté hodině odpoledne vrátí z práce v Praze cca 10 000 lidí, všichni použijí elektromobily a po příjezdu je zapojí do nabíječek. Vzhledem k faktu reálné nedostupnosti bez-uhlíkových zdrojů z důvodu klimatických podmínek, by nárůst spotřeby musel být pokryt produkcí spaloven ….. To není fikce daleké budoucnosti, podobný blackout již v letošním roce zažili občané v severní Americe.

3 – skladování elektrické energie.

Současně dostupné systémy pro ukládání elektrické energie (od baterií po přečerpávací elektrárny) jsou poměrně složité, ekonomicky náročné a ztrátové. Principem moderní energetiky a základní podmínkou využití bez-uhlíkových zdrojů je koordinovat produkci a spotřebu tak, aby se v daný okamžik co nejvíce blížily. Bohužel bez-uhlíkové zdroje jsou primárně většinou vázány na klimatické podmínky (solární panel např. na denní světlo) a jejich produkci tedy nelze ani v čase, ani v objemu seriózně předvídat. Jejich provoz musí být jištěn spalovacími zdroji, které jsou na klimatických podmínkách nezávislé a lze je v čase i v objemu regulovat. Při plošném nasazení elektromobilů by to znamenalo, vznik špiček odběru navíc v době již současných špiček. Energeticky nejlepší provozovatel elektromobilu by tedy jezdil v noci a dobíjel přes den, a to jen pokud by ten byl slunečný, teplý a větrný ..

Výše uvedenými fakty jsem se pokusil dokumentovat, že elektromobily nejsou (a ani nemůžou být) jediným a vše spásným řešením. Snížení emisí CO2 je komplexní problém, pro jehož řešení musí být použito mnohem více cest, přičemž elektromobily mohou být pouze jednou z těchto cest. Problém lze přirovnat k tlouštíkově touze zhubnout. Pokud zvolí na první pohled jednoduché, snadno pochopitelné, radikální řešení, tedy přestane jíst, pak zemře nebo si nevratně poškodí zdraví (jako vedlejší produkt může i zhubnout, ale to mu již k ničemu nebude). Z vlastní zkušenosti vím, že ke kýženému úbytku váhy vede pouze a jedině komplexní řešení úpravy životosprávy, jídelníčku, pohybových aktivit, stresu, a tak dále a dále.

Současná snaha o donucení obyvatel k používání elektromobilů je tedy z energetického (i ekologického) hlediska více než diskutabilní.