Pár otázek „klimatického kacíře“

Pokud mám věřit tomu, že climate change je skutečně problém způsobený člověkem – a zejména, že znamená skutečně katastrofální zhoubu pro život na naší drahé planetě Zemi, rád bych dostal odpovědi na následující otázky.

1.) pokud řešíme planetární otázky, měli bychom k tomu používat adekvátní časové měřítko – tedy adekvátní geologický čas. Proč se veškeré studie zabývají obdobími posledních několika desetiletí, maximálně zpětně do období druhé pol. 19. století, což z pohledu existence Země a vývoje života na něm, je příliš krátká hodnotící perioda? Nebyla by vhodnější perioda vývoje teplot od doby poslední doby ledové do současnosti?

2.) řešíme klimatickou změnu v podobě oteplení oproti nějakému časovému úseku (dejme tomu průměrné teplotě vypočtené z úseku let 1950 – 2000)…. opominu-li časově velmi krátkou výseč pro posouzení teplotních výkyvů, nabízí se i jiná otázka – co je vlastně žádoucí planetární teplotní optimum? Pokud někdo dospěje k závěru, že teplota na Zemi v tom a tom roce oproti nějakému průměru vzrostla o x stupňů, je to pouze popis nějakého trendu, který můžeme ohodnotit pouze tehdy, pokud nějaký stav ohodnotíme jako žádoucí a změnu z daného stavu znaménko „mínus“. Co nás vede k tomu, že teploty vůči nimž dochází k porovnávání, považujeme za „ideál“ (tedy dáváme jim nějaké hodnocení) a změnu stavu (oteplení) považujeme za špatnou? Bylo by stejně negativně hodnoceno i případné ochlazení? Nebo je špatně jakákoliv změna od průměru zjištěného z dané doby? A proč ten průměr zjištěný z daného časového intervalu je „optimum“, kdy odchylka od něj se považuje automaticky za negativní jev? V jedné facebookové diskuzi, která se rozjela na profilu mého dobrého kamaráda (který byl vyvolán „skandálními“ projevy našich politických představitelů, kteří jsou nedostatečně hysteričtí) napsal jeden spoludiskutující kolega v podstatě triviální, ale děsivě pravdivý komentář o tom, že naši meteorologové ani z nejpodrobnějších a nejdetailnějších dat nejsou schopni předpovědět spolehlivě vývoj počasí v horizontu týdne…. z mnohem méně podrobných informací a dat predikujeme vývoj v horizontu dekád? Lidstvo za 20. a 21. století nezažilo vliv sopečných erupcí skutečně masivního rozsahu (zkrátka proto, že žádná geologický významná sopka v těch stoletích nebouchla, zatím…. díky bohu za to), poslední sopečná exploze s krátkodobým globálním dopadem na počasí je z počátku 19. století (tzv. rok bez léta)…. stejně tak lze relativizovat potřebu cpát miliardy a biliony dolarů či eur do řešení problémů s CO2 v situaci, kdy si uvědomíme, že na sibiřských planinách jsou zásoby mnohem účinnějšího skleníkového plynu (metanu) v množství, které kdyby se uvolnilo do atmosféry, tak zde máme globální katastrofu nepředvídatelných rozměrů (ostatně – jedno z nejhorších masových vymírání na Zemi je právě s něčím podobným spojováno)….

3.) kde bereme tu drzost rozhodovat o tom, co je všeobecné „dobro“ a „zlo“? Tuhle otázku vysvětlím na jednoduchém příkladu – asteroid, který vyhubil dinosaury……. byl všeobecně dobrem, nebo zlem? Vždy to musíte vztáhnout k někomu – byl zlem pro dinosaury…. ale co znamenal pro savce? Co znamenal pro život na planetě? Dobro nebo zlo a proč?

Já naprosto nepopírám zcela zjevnou nezbytnost, chovat se mnohem zodpovědněji k přírodě, k životnímu prostředí, omezit spotřebu a konzum (například evropské nařízení o povinnosti opravitelnosti spotřebičů považuju za mnohem větší příspěvek do ochrany přírody než všelijaké zákazy), ale to si žádá trošku jiný přístup než byl dosud zvolen – dokud bude společnost hnána k tomu, že si člověk „musí“ koupit nový trendy smartphone, i když mu ten dosavadní telefon předchozí generace naprosto skvěle slouží (já mám svůj telefon čtvrtý rok a dokud neodejde do věčných digitálních lovišť, necítím potřebu jej měnit a vyhazovat za jiný peníze), tak se nic nezmění. Nevím jestli je zrovna dvakrát ekologické například nutit lidi „vyhodit a sešrotovat“ stará (ale stále dobře sloužící) auta jenom proto, že někomu se nelíbí, že o něco víc čoudí….. místo čoudu vznikne jiný odpad (autovrak samotný)- a příroda se zatíží výrobou zbytečného nového. Nejekologičtější je ten výrobek, který nikdy nevznikne, protože není potřeba, aby byl vyroben. Moje myšlenka tohoto blogu je jednoduchá – pro strom možná nevidíme les.