Dukovany nestačí. Bez Temelína se za elektřinu nedoplatíme

Vůle postavit jeden blok v Dukovanech se spuštěním po roce 2035 totiž zcela nenaplňuje předpoklady platné energetické koncepce. Státní energetická koncepce počítá s tím, že podíl jaderné energetiky na výrobě elektřiny po roce 2040 bude vyšší než 50 procent. Jeden nový blok ale nahradí pouze polovinu výkonu nynějších čtyř bloků elektrárny Dukovany, které budou i při optimistickém předpokladu prodloužení životnosti na 60 let odstavovány po roce 2045.

Při předpokladu neklesající spotřeby ČR (na úrovni 70 TWh) by výroba elektřiny z jádra měla činit alespoň 35 TWh (koncepce počítá až s 46 TWh). V současnosti výroba z jádra představuje necelých 30 TWh. Při uvážení faktu, že jeden GW blok vyrobí cca 7 TWh za rok, bude zajištění výroby na úrovni schválené v koncepci vyžadovat výstavbu dalších jaderných bloků. V ČR totiž bude výhledově ukončen provoz uhelných elektráren a bude nutné nahradit současných cca 40TWh jinými zdroji. I při optimistických výhledech ekologů by výroba z obnovitelných zdrojů energie mohla celkově činit 20 TWh. Stále nám tedy nezbývá nic jiného, než další rozvoj jádra.

Jádro patří mezi nejbezpečnější a nejčistší zdroje, navíc v našich přírodních podmínkách je ideální jako základ energetického mixu. Elektřina z jádra je o 50 procent levnější než z uhlí. Jde o šetrnou energii, která chrání klima. Dostavba jaderných elektráren v Česku je zárukou toho, že se cena elektrické energie v naší zemi nebude rapidně zvyšovat. A pokud do stavby elektráren zapojíme české firmy jako subdodavatele, přínos pro zemi bude obrovský i z hlediska ekonomiky.

Abychom podpořili urychlení rozhodnutí o dostavbě jaderné elektrárny Temelín, iniciovala jsem vznik spolku Pro dostavbu JETE. Zapsán byl letos v červnu a v současnosti má kolem padesáti členů. Jeho cílem je vedle podpory dostavby elektrárny také prosazování podílu jihočeských firem na rozšíření JETE.

K ENERGETICKÉ PROBLEMATICE:

PROČ NEJSOU ŘEŠENÍM OBNOVITELNÉ ZDROJE?

Řada států upřednostňuje energii z obnovitelných zdrojů. Na rozdíl od cen jaderné energie totiž náklady na solární a větrnou energii klesají. Její velkou nevýhodou je ale závislost na vnějších faktorech, proto nezajišťuje stálou a vyrovnanou výrobu. Spolehnout se pouze na OZE proto znamená extrémní nárůst závislosti na jejím dovozu ze zahraničí. V současném nestabilním světě se proto vyplatí spíše investovat do jádra, než se spoléhat na nejistý nebo cenově negarantovaný dovoz.

POKUD JÁDRO ANO, PROČ NE MALÉ REAKTORY?

Stále více se mluví o tom, že budoucnost jaderné energetiky bude patřit malým reaktorům. Zejména proto, že velké jaderné bloky jsou drahé a časově náročné. To ale není úplně pravda, protože pokud pomineme investice na začátku, je větší blok efektivnější a cena vyrobené jednotky elektřiny nižší. Malé reaktory jsou navíc v současnosti většinou pouze ve fázi projektové přípravy, takže nelze vycházet z reálné zkušenosti.

VÝSTAVBA VELKÝCH REAKTORŮ SE PRODRAŽUJE A PROTAHUJE. CHCEME TO I V ČR?

Problematické projekty jaderných elektráren jsou v USA a EU, ale například v Asii nikoliv. Proto je na místě otázka, zda jde skutečně o problém jaderné energetiky, nebo spíše o pochybení konkrétních států?

JADERNÁ ENERGIE JE STÁLE DRAŽŠÍ

Ceny v jaderné energetice rostou například kvůli výrazně přísnějším požadavkům na bezpečnost než u jakéhokoliv jiného typu zdroje. S rostoucí velikostí nových projektů roste cena jejich pojištění. Odměnou je vyšší míra bezpečnosti, výrazně méně mrtvých na jednotku vyrobené elektřiny (a to i se započítáním všech jaderných katastrof). Jakýkoliv jiný druh zdroje má více obětí na jednotku výroby.