Jsou elektromobily skutečně ekologické, nebo je to jen zelená „Potěmkinova vesnice“?

Přiznám se, že ke snaze dopátrat se pravdy o „bezemisních“ ekologických elektromobilech přispělo i nekritické nadšení některých celebrit v médiích, naposledy jsem zaslechl v rádiu pana Tomáše Kluse, který se téměř zajíkal nadšením, že si koupil elektromobil a jak tedy přispívá k záchraně planety. Vůbec mu to nezazlívám, protože lidí, kteří jsou velmi vzdáleni od základních technických znalostí a tedy nemají schopnost posoudit (ne)ekologičnost elektromobilů v širších souvislostech je většina. Bohužel jsou snadněji manipulovatelní a podléhající současné eurounijní propagandě.

Následující informace vychází z německého televizního motoristickém magazínu „Auto Moto Sport“, kde byla představena propracovaná bilance porovnávající ekologičnost, nebo neekologičnost výroby a provozu elektromobilů ve srovnání s auty se spalovacími motory z pohledu produkce emisí CO2. U analýzy zpracované v Německu, kde mají velmi silnou posici „Zelení“ se nelze obávat, že by byla zkreslena ve prospěch „smradlavých“ klasických automobilů, bude tedy k elektromobilům určitě více než objektivní.

Tato bilance škodlivosti zahrnula celkovou ekologickou zátěž produkce CO2 za celý cyklus životnosti automobilu, tzn. nejen to co vychází z výfuku, což je méně než polovina pravdy.

Produkce CO2 byla sledována a definována již od těžby surovin, jejich zpracování, dopravy, výroby podskupin a jejich dopravy až po celkovou montáž automobilů. Také do bilance produkovaného CO2 při vlastním provozu automobilů byla započtena i těžba paliv, rafinace a doprava pro klasický automobil. U elektromobilů byla samozřejmě zahrnuta také produkce CO2 při výrobě elektřiny, tj. podíl výroby elektřiny ze spalování fosilních paliv proti obnovitelným zdrojům.

Tedy důsledné a objektivní posouzení v celém toku výroby i provozu elektromobilů versus klasických automobilů se spalovacími motory.

Při výrobě automobilu je spotřebována značná část energie s odpovídajícím množstvím produkce emisí CO2. V analýze byla posuzována jak výroba kompaktního automobilu třídy VW Golf ve variantě se spalovacím motorem, tak i na druhé straně výroba elektromobilu stejné kategorie až po jejich dopravu do prodejního autosalonu pro zákazníka.

Podle analýzy je při výrobě elektromobilu včetně baterií, při současných výrobních technologiích, spotřebováno více jak dvojnásobné množství energie proti výrobě klasického automobilu se spalovacím motorem. Tím je samozřejmě výrobou elektrmobilu produkováno i dvojnásobné množství emisí (14 tun CO2). Tento rozdíl je způsoben především energeticky a materiálově náročnou výrobou baterií, která produkuje velké množství emisí CO2.

V praxi to znamená, že zákazník, který si pro sebe objednal nový elektromobil, tak okamžikem dokončení jeho výroby, svým „ekologickým“ rozhodnutím zatížil životní prostředí emisemi CO2 dvakrát více než zákazník, který si objednal automobil se spalovacím motorem!!!

Tuto svoji obrovskou neekologičnost výroby musí elektromobil následně začít kompenzovat ekologičtějším provozem, který však stále není úplně bezemisní, protože značná část elektrické energie pro elektroautomobily se nyní a i v budoucích letech ještě bude vyrábět v elektrárnách na fosilní paliva.

Kolik kilometrů musíte s elektromobilem najezdit, aby se jeho provoz od této hranice stal celkově ekologičtějším než provoz auta se spalovacím motorem?

Podle aktuálních dat z analýzy k tomu dojde v průměru až po ujetí cca 120-130 tisíc km (dost tragické). Rozhodující pro délku nutného nájezdu je, kde byla vyrobena baterie a jakou má kapacitu. Absolutní většina baterií je v současnosti vyráběna v Číně.

Pokud bychom z hlediska celkových emisí CO2 posuzovali nejhorší (nejškodlivější) variantu elektromobilu, byl by to ten, jenž je vyrobený kompletně v Číně a provozovaný v Číně (velký podíl elektráren na fosilní paliva) s velkou kapacitou baterie např. více jak 80 kWh, tak tento elektromobil by až do konce své životnosti nedosáhl ekologického provozu a byl by stále v celkové produkci emisí CO2 škodlivější než automobil se spalovacím motorem srovnatelné kategorie.

Pokud si potřebný průměrný nájezd 120-130 tis km převedeme na české poměry s předpokládaným nájezdem soukromé klientely 15 tis. km/rok, tak musíme jezdit s elektromobilem cca 8 roků než se jeho horší bilance při výrobě vyprodukovaných emisí CO2 srovná s emisemi klasického auta se spalovacím motorem.

Po 8 letech tedy může nadšený majitel elektromobilu a „ochránce přírody“ zajásat, konečně mě příroda přestane nenávidět, protože můj elektromobil bude od teď už škodit méně než nafťáky a benzíňáky. Má to ovšem drobný háček, životnost současných baterií je garantována na 5 – 8 roků. Navíc při častém využívání rychlonabíječek, bude životnost baterie s velkou pravděpodobností na dolní hranici životnosti.

Naivnímu elektromobilovému nadšenci tedy nezbyde než se rozhodnout – buďto provést nezbytnou výměnu „unavených“ baterií, nebo v budoucnu předpokládanou repasi baterií. Obě varianty, mimo finančních nákladů (současná cena baterií pro elektromobil je na úrovni ceny nového automobilu se spalovacím motorem), ovšem opět oddálí o dalších cca 60-100 tis. kilometrů časový horizont, kdy by se zatím škodlivý elektromobil mohl konečně stát ekologickým automobilem.

Pokud někomu skutečně záleží na přírodě a nechce ji škodit. tak si asi v dnešní době nekoupí elektromobil, který je a ještě po dlouhou dobu provozu bude škodlivější než klasická auta. S technickým pokrokem a hlavně přesunem výroby baterií z Číny do států, kde je větší podíl jaderné a obnovitelné energie se emise CO2 vznikající při výrobě elektromobilů (hlavně baterií) budou pravděpodobně postupně snižovat. Nelze však očekávat podstatné zlepšení než kolem roku 2030, v tuto dobu by se snad převažující škodlivost výroby elektromobilů mohla začít kompenzovat již při nájezdu např. 80-90 tis. km (?), ale ani to není žádná sláva.

V tuto chvíli je absolutně nepochopitelný obrovký tlak bruselských pseudoekologů, kteří nesmyslnými regulacemi nutí automobilky vyrábět škodlivější a dvojnásobně dražší elektromobily a navíc ještě některé státy dotují jejich prodej na úkor v současnosti jednoznačně ekologičtějších klasických automobilů. Je nepochopitelné, proč EU nenechá automobilkám časový prostor pro přirozený technický pokrok, který sám rozhodne co je efektivní a hlavně SKUTEČNĚ ekologické. Tato neuvážená a silová rozhodnutí EU v oblasti osobní automobilové dopravy nejsou jen „potěmkinovou vesnicí“, ale budou mít v nejbližší době zcela obrácený efekt a nepřiměřeným nárůstem prodeje elektromobilů dojde naopak k vyšší produkci emisí CO2, než si EU, zaslepená jen pohledem na „nulové“ emise z výfuku elektromobilů slibuje.

Chtěl bych být optimistou a věřit, že další ekologické programy EU nestojí na podobných hliněných nohách a jen se nezavděčují populistickému tlaku médií a fanatické menšině zelených neználků, jako v případě osobní automobilové dopravy. Ale jsem spíše realista a ………..