Jak vidí energetiku velcí hráči?

Drtivou většinu elektřiny u nás vyrábějí tři firmy, polostátní ČEZ, Tykačova Sev.en Energy a Křetínského EPH. Většina výrobců tepla je pak sdružena v Teplárenském sdružení. Všechny zmíněné organizace shodou okolností (nebo spíš to nebude shodou okolností) v posledních týdnech zveřejnily poměrně zásadní informace.

Začít musím největší firmou, kterou je ČEZ. Většinu v ní vlastní stát, takže právě záměry ČEZ by měly logicky nejvíce odrážet záměry politiků. ČEZ nedávno oznámil, že plánuje do roku 2030 vybudovat obnovitelné zdroje o výkonu 6000 megawattů (MW), převážně fotovoltaických elektráren. Jde zhruba o trojnásobek výkonu Jaderné elektrárny Dukovany. ČEZ chce také pokračovat v útlumu využívání uhlí. Skupina ČEZ do roku 2030 sníží emise o 55 % ve srovnání s rokem 2019. V roce 2025 plánuje ČEZ vyrábět z uhlí pouze 25 % veškeré své produkce elektřiny, v roce 2030 už jen 12,5 %. Součástí plánu je i stavba nového jaderného bloku v Dukovanech. V podstatě tak lze říci, že postup ČEZ dodržuje státní energetickou koncepci, která uvádí, že uhlí bude postupně nahrazeno jádrem a obnovitelnými zdroji.

Holding EPH Daniela Křetínského oznámil, že plánuje do roku 2030 ústup od uhlí a do roku 2040 uhlíkovou neutralitu. Své uhelné elektrárny, které má v několika zemích chce předělávat na plyn či biomasu a také stavět nové plynové elektrárny. Právě v tom ale vidím docela velký problém, protože plyn ani biomasa rozhodně nejsou bezemisní zdroje. Už jsem o tom několikrát psala. A tvrdí to i odborníci, že plyn a biomasa rozhodně nejsou cestou k uhlíkové neutralitě.

K energetice se v poslední době začal vyjadřovat i dříve mlčící Pavel Tykač. Jeho firma, která vlastní několik uhelných elektráren, ale už také oznámila, že chystá solární projekty a podílí se rovněž na výstavbě obřího bateriového úložiště. Miliardář Tykač ale před rychlou transformací energetiky poměrně silně varuje. Upozorňuje, že stále neexistují technologie na dlouhodobé skladování elektřiny, takže i když je Česko v celkové roční bilanci velkým vývozcem, nijak to neřeší zimní měsíce, kdy je poptávka po elektřině kvůli mrazivému počasí vysoká a fotovoltaika a větrníky nevyrábějí. A nelze se spolehnout ani na dovoz, protože podobné počasí panuje i v okolních státech. Podle Tykače je klíčovým úkolem vyřešit dodávky elektřiny po dobu zhruba 1800 hodin, kdy musíme mít dostatek zdrojů, které nezávisí na počasí. A kromě zajištění výroby je podle Tykače nutné dokázat přenosovou soustavu regulovat v případě nejrůznějších výkyvů.

Nakonec je zde Teplárenské sdružení, jeho rétorika je nejvíce dramatická. Žádají podporu pro teplárny, jinak hrozí tím, že budou končit. V tuto chvíli to vypadá, že ji dostanou výměnou za to, že budou přecházet z uhlí na plyn.

Když se to pokusím shrnout, tak právě plyn je cesta, kterou se chce vydat Daniel Křetínský a teplárny. Otázka je, zda to má smysl a za jakých podmínek to bude fungovat. Vzhledem k únikům metanu při těžbě plynu je totiž jeho klimatická zátěž podobná jako u uhlí. Evropská unie tak nejspíš odmítne plyn podporovat. Například zmíněný Pavel Tykač ale nedávno veřejně prohlásil, že bez veřejné podpory nikdo plynové elektrárny stavět ani provozovat nebude. To by tedy znamenalo, že by přechod na plyn podporovala Česká republika, neboli my všichni. Už dnes přispíváme každý rok přes 40 miliard hlavně na solární elektrárny, teď by to měl být i plyn.

Potom je zde ČEZ, který se chce nejspíš vydat cestou jádra a obnovitelných zdrojů. Právě o financování nového bloku v Dukovanech i případné veřejné podpoře vyrobené elektřiny se politici už několik měsíců hádají.

A potom je zde Tykač, který chce nejspíš držet uhlí, dokud to bude možné, a souběžně investovat hlavně do solárů.

Netroufám si odhadnout, která cesta může být úspěšnější. Ve finále nejspíš rozhodnou ti, kteří zatím rozhodnout nechtějí, nebo neumějí. Tedy politici, a to naši i evropští. Lze předpokládat, že své si dokáže vyjednat ČEZ. Navíc, když se porovnají různá kritéria, kombinace jádra a obnovitelných zdrojů navíc asi dává největší smysl. Složitější to budou mít Křetínský s Tykačem a také teplárny. Pokud EU zařízne podporu plynu, bude to pro Křetínského i teplárny těžká rána. Moc si neumím představit, která česká vláda by prosadila nějaké mnohamiliardové dotace na plynové elektrárny, pokud by měly jít z českého rozpočtu či přímo od zákazníků. Když by to navíc byly nepřímé dotace na nákup hlavně ruského plynu, který poškozuje klima podobně jako uhlí. Tykačovy uhelné elektrárny jsou zase v kleštích neustále se zpřísňujících emisních norem a rostoucí ceny povolenek.

Jsem opravdu zvědavá, jak to dopadne. Nakonec budou muset nejspíš politici přece jen sebrat odvahu a udělat rozhodnutí, které nejspíš nebude jednoduché. Bude stát určitě hodně peněz a ať už bude jakékoli, tak se určitě vždy někom nebude líbit. Jenže půjde evidentně o menší zlo. Pokud bychom se totiž ocitli v situaci, kdy bude muset nastat nějaké omezování dodávek, dramaticky porostou ceny, nebo bude dokonce hrozit blackout, tak by to byl mnohem větší průšvih, než si teď vůbec dokážeme představit.