AKTIVISMUS: Uhlí a zločin proti lidskosti
Uveřejněno dne 19 prosince 2025 000 8:00
„Ti, kteří mlčí ke změně klimatu, jsou ti stejní lidé, kteří byli pasivní a lhostejní k vzestupu nacistického Německa a eskalujícímu pronásledování, které vyvrcholilo holocaustem.“
Před pár dny označila Caroline Lucasová, byvalá britská europoslankyně, stavbu nového uhelného dolu za „zločin proti lidskosti“. Těmito silnými slovy momentální poslankyně Dolní sněmovnaly Spojeného království za Zelenou stranu Anglie a Walesu, odůvodnila nostalgií místní komunity po ekonomickém oživení. Místní lidé prý chladnokrevně vyměnili 9 milionů tun CO2 za pár zlaťáků.
Člověka napadne otázka, kdo může těžbu uhlí přirovnat k systematickému vyhlazování, masovým vraždám a zotročování lidí ? Ano, jen magor, protože kavalírské řeči o genocidě jsou urážkou miliónů lidí, kteří přišli o život při skutečných genocidách.
Poslankyně Lucasová by nejspíš ráda viděla šéfy uhelných dolů před soudem v Haagu a v hornících určitě spatřuje zmanipulované a fanatické bojovníky Islámského státu.
Můžeme nechat slova poslankyně Lucasové jen tak proplout, říci si, jak může být tahle ženská pro nás nebezpečná, vždyť Velká Británie ani není členem Evropské unie. Jenže ona je nebezpečná. Ona totiž inspiruje, a jak víme, klimatické ohrožení nezná hranic.
Měli bychom úplně na začátku říci, že těžba uhlí schválená úřady není a nikdy nebyla zločinem, a natož zločinem proti lidskosti.
V tomto případě je otázkou, proč vlastně extrémistická levice používá jazyk odpovídající teroristickým organizacím. Jde evidentně o pokus zpanikařit masy – již zřídka uslyšíme něco o „změně klimatu“, více se hovoří o „klimatické nouzi“ nebo dokonce o „klimatické apokalypse“ (způsobující „klimatický žal“).
Lingvisté v této souvislosti hovoří o pokusu přetvářet teoretická rizika v realnou hrozbu. Jde o techniku zaměrného přehánění, které má ve společnosti zasypané daty a informacemi působit o to naléhavěji.
Podobnou rétoriku jsme mohli slyšet i od Československých komunistů, kteří neustále hovořili o hrozbě útoku ze Západu, přičemž je dobře zdokumentováno, že to byl naopak sovětský Východ, který chystal útok na už tenkrát bohatý a dost líný a dekadentní Západ. Cvičení Civilní obrany, Lidových milicí, všudypřítomná hesla a častá shromáždění lidu, která pěstmi odvážně hrozila Západu, vytvářela u veřejnosti dojem, že jen jednou nám unaveně klesnou víčka a hned budeme bombardováni atomovými zbraněmi. Pro tyto účely byla vybírána hesla, která vykresovala Západ, jako nikdy nespícího ďábla, který si brousí zuby na všechny výdobytky socialismu. Letargický a socialismem unavený lid vyžadoval i jistou jazykovou invenci neboť hrozilo, že nové plakáty a transparenty nikoho k vyšší bdělosti už nevybičují …
Čína vyprodukuje kolem 13 miliónů tun uhlí denně. Nový důl na severozápadě Anglie plánuje vytěžit 2,8 milionů tun uhlí ročně.
Jestliže je podle Lucasové množství 2,8 milionů tun ročně zločinem proti lidskosti, copak je asi pro ní 13 milionů tun denně ? A napsala už nějaký ostrý protest Si Ťin-pchingovi, vůdci čínských komunistů ? Těžko.
Zločiny proti lidskosti je terminologie zavedená Norimberským procesem po II. světové válce. Vítězní Spojenci se tím snažili definovat bestiální zvěrstva, která svým rozsahem byla považována reálným útokem na celé lidstvo.
Každý útok na život člověka je samozřejmě vážným zločinem, ale útok na život celého národa, celé rasy nebo celé náboženské skupiny, je považován za zvláště nebezpečný, neboť jde o promyšlené chování namířené proti zcela pro utočníka anonymním obětem s cílem vyhnat, zotročit nebo zavraždit.
Asociuje u Lucasové spalování uhlí spalování lidských bytostí ? Myslím, že jde o drzé, nevhodné a nevkusné přirovnání, které vychází z fanatického vzývání zdravého životního stylu v kombinaci s neúctou k individuálnímu lidskému životu. Je to horší faux pas, než nošení Davidovy hvězdy u odmítačů očkování (sám nejsem očkovaný, ale sorry, neznalost holocaustu fakt neomlouvá).
Přepjatá apokalyptika lidí, jako je Lucasová, způsobuje dvě nezdravosti.
Za prvé, démonizuje tím nejhysteričtějším způsobem naprosto normální a v případě těžby uhlí i prospěšné chování člověka. Uhelný důl přeci vytváří stovky dobře placených míst a další uhelný důl také sníží energetickou závislost Velké Británie na dovozu surovin. Vyšší mzda pro dělníka v chudém kraji, je dobrá věc a není samozřejmostí. To ale Lucasová z tepla střední třídy těžko chápe. Lucasová a jí podobní se totiž domnívají, že lidé nemají na střeše svého domu fotovoltaiku a ve sklepě tepelná čerpadla jen proto, že z neznámého důvodu upřednostňují spalování fosilních paliv.
Je normální těžit uhlí a těšit se na dobře placenou práci a není normální zvlykat nad nově otevřeným dolem, jako zločinem proti lidskosti.
Druhá špatná věc, ke které dochází, je bagatelizace samotných zločinů proti lidskosti. Nemusíme se zabývat nacismem nebo třeba rwandskou genocidou s historickou profesionalitou, abychom mohli alespoň z části pochopit to neuvěřitelné lidské utrpení, které skuteční lidé skutečně zažili.
Abychom lépe porozuměli revoluční levici a jejich obecné snaze o snižování obscénnosti historie, musíme si uvědomit, jaká psychosociální traumata tito lidé zažívají v kapitalistické společnosti : Kapitalistické společnost jim poskytla vzdělání, prostředky a sebevědomí, ale také beztrestnost hlásat, že kapitalismus je špatný. To v jejich nové společnosti už možné rozhodně nebude. Je pro ně jistě frustrující uvědomit si, že ten společenský systém, proti kterému bojují, jim umožnil stát se těmi, kým jsou.
Klimatičtí katastrofobové užívají slovo „ekocida“ – kácení stromů je tedy podle nich podobné zabíjení lidí.
Zajímavé je pro mě i to, že řada českých právníků s klasickým vzděláním přijímá tezi o příbuznosti ekologických trestných činů a zločinů proti lidskosti – vtěsňují politická hesla o udržitelnosti do nejnebezpečnějších trestních činů.
Takže se vraťme na začátek. Až příště uslyšíme, že někdo zase přirovnává kácení stromů k vraždění tělesně nebo duševně postižených, měl by být ve své řeči zastaven – měl by svá slova nejdříve vysvětlit – nenechme ho hovořit dále a nenechme se odradit namitkou o slovíčkaření. Ať srozumitelně vysvětlí, zda myslí vážně, že lidský život má tu stejnou hodnotu, jako švestková alej.
Celý jejich příběh o klimatické katastrofě začínající „zločinem proti lidskosti“ stojí právě na této prvotní lži.
Klimatická ideologie je v přímém rozporu se zájmy lidí, tedy přesněji, se zájmy pracujících lidí. Tato ekohysterie také znemožňuje racionální diskusi.
V letech 1999 – 2010 byla členkou Evropského parlamentu. V teto době byla politicky zřejmě nejagresivnější – několikrát byla zatčena za útoky proti jaderným zařízením. Byla také členkou Delegace pro vztahy s Palestinskou legislativní radou. Nenávidí izraelský apartheid.
Jejím duchovním otcem je britský nacista Jonathon Porritt. Jde o průkopníka kontroly porodnosti a potratů, jako nástroje ke snížení emisí uhlíku. Porritt fandí Číně, líbil se mu třeba komunistický program rodiny jednoho dítěte, ale současně ho hodnotil jako krutý a způsobující nezměrné utrpení. (Himlerovi se také dělalo z různých pokusů na lidech špatně od žaludku, ale současně tvrdil, že je to nezbytné.) Oproti čínskému programu jednoho dítěte Porritt tvrdí, že „mít více než dvě děti je nezodpovědné“.
Z důležitých politických pozic poslankyně Lucasové bychom neměli určitě zapomenout na snahu o ukotvení práv zvířat, legalizaci marihuany a zaručeného příjmu.
V únoru 2020 byla vyšetřována za to, že před volbami v roce 2019 nabízela komentovanou prohlídku Dolní sněmovny po dobu 30 minut za honorář 150 liber. Když se na to přišlo, Lucasová se omluvila a slíbila, že to už neudělá.
Caroline Lucasová je vdaná, s manželem Richardem Savagem (66), učitelem angličtiny, mají sice dvě děti, ale ne společné příjmení. Je vegankou – nesní nic, co je ze zvířete, tzn. ani vejce a ani mléčné výrobky.
Momentálně se zabývá myšlenkou, jak zvrátit Brexit.
