Nejoblíbenější výmluvy

20. listopadu jsme oslavili výročí jednoho roku od klimatologické Watergate. Alarmisté tvrdí, že šlo jen o bouři ve sklenici vody. Jak to bylo s utajováním dat doopravdy?

Mýtus I: NEZÁVISLÉ VYŠETŘOVÁNÍ KLIMATOLOGY VYČISTILO

Tento článek je mj. reakcí na kuriózní text Jiřího Jeřábka s názvem „Tečka za Climategate“

JJ píše: „Několik nezávislých vyšetřování však jedno po druhém ukázalo, že aféry byly nafouknutou novinářskou snahou o skandály.“

Zatím jediné nezávislé vyšetřování (nezávislé na CRU a jejím zaměstnavateli, UEA) provedl britský Úřad pro právo na informace (Information Commissioner’s Office). A jejich rozsudek z léta 2010 zní: VINEN. Klimatologové opravdu porušovali zákon o svobodném přístupu k informacím. Nepůjdou ale do vězení, protože už je to promlčené.

Ostatní vyšetřování byla ostudně zmanipulovaná. Sám za sebe mluví fakt, že žádné z nich nepozvalo kritiky klimatologů ani v roli vyšetřovatelů ani jako svědky ani jako žalobce. Co je to za soud, kde chybí žalující strana?

Audit vypečených vyšetřování provedl A. Montfort (ke stažení zde).

Mýtus II: JONES BYL CHUDÁK ODSOUZEN A PŘITOM JEN DODRŽOVAL AUTORSKÉ ZÁKONY

Pan Metelka z ČHMÚ se v diskusi pod mým článkem vymlouvá (zde): „Jones byl kritizován za to, že nezveřejnil na požádání data. Prý to měl udělat podle FOIA. Prý tím porušil zákon…  Kdyby to ale udělal, porušil by zákon taky.“

LM ani tentokrát není správně informován.

Ve skutečnosti zde v případu Davida Hollanda nešlo o žádná data z meteorologických stanic nějak chráněná smlouvami. Šlo o snahy zjistit, co britští klimatologové dělali v IPCC. IPCC ve svých směrnicích uvádí, že IPCC musí „zajistit, že hodnocení vědy probíhalo objektivně, komplexně a transparentně… a veškeré připomínky recenzentů musí být po dobu nejméně let dostupné ve veřejně přístupném archivu.“

David Holland byl tak naivní, že tomu uvěřil a o tyto informace požádal. Konkrétně ho zajímalo, co v IPCC dělal a psal klimatolog John Mitchell.

A teď sledujte to kličkování. Met Off nejprve Holandovi tvrdila, že všechny Mitchellovy záznamy byly „smazány”. V Jonesově stylu, že je sežral pes?  Pak se výmluva změnila. Ze sice záznamy existují, ale nelze je zveřejnit, protože Mitchell v IPCC pracoval sám za sebe, soukromě a ne jako zaměstnanec Met Off. Jenže pak se ukázalo, že Met Off Mitchella za práci v IPCC platila a proplácela mu cestovné, takže tam byl jako její zaměstnanec. A tak dále… Copak asi tají?

Žádná ochrana autorských práv zahraničních klimatologů v tom nebyla.

Výstižná je i odpověď Phila Jonese badateli Warwicku Hughesovi: „I když dá Světová meteorologická organizace svolení, stejně vám nic nedám. Máme v tom přes 20 let práce. Proč bych vám měl něco dávat, když vím, že vám jde jen o to hledat v tom chyby?“

Jones tedy sám jasně říká, že příčinou proč utajuje data, není ochrana autorských práv, ale snaha, aby nikdo nemohl najít chyby v jeho práci. Jenže vědu dělá vědou právě replikovatelnost, čili testovatelnost výzkumu. Kdo o říká? Karl Popper, hlavní filosof vědy.

Hollandova Odyssea: http://www.theregister.co.uk/2010/07/08/foia_climategate/

Mitchellova role v IPCC: http://www.climategate.com/british-climate-professor-john-mitchell-may-face-fraud-charges

Celý text rozsudku ICO:http://www.guardian.co.uk/environment/2010/jul/07/hacked-climate-science-emails-climate-change

http://climateaudit.org/2005/10/15/we-have-25-years-invested-in-this-work/

Mýtus III: TAK JAKO TAK, ŽÁDNÉ CHYBY NIKDO NENAŠEL

Na příkladech z ČR jsme si ukázali, že výsledná data CRU jsou nepatrně teplejší než celorepubliková data ČHMÚ (ani ne o desetinu stupně). CRU tedy nekoriguje zkreslující vliv městských tepelných ostrovů (UHI), naopak ho dokonce  o něco zhoršuje.

Čeští klimatologové publikovali počátkem roku 2010 analýzu toho jak v CRU „ne-manipulovali s daty z České republiky“. Správně tam uvedli, že na české teplotní trendy to nemá podstatný vliv. U nás se od normálu oteplilo o asi 1°C, takže nějaká desetinka opravdu není důležitá.

Jenže globální teploty od normálu stouply jen asi o 0,4°C či 0,5°C. Pokud je zde kvůli UHI zkreslení třeba o 0,1°C nebo 0,2°C a ČR k tomu přispívá ve svém „čtverci“ na globální mapě, je to hodně. Tímto umělým nafukováním teplot se snaží vytvořit představu, že se oteplilo mnohem více, než co se dá vysvětlit sluneční aktivitou. Jde ale zřejmě o fiktivní rozpor způsobený touto svéráznou prací s daty.

Viz článek: „Proč nám NASA a CRU ohřívají republiku„. Pokud nevěříte, přepočítejte si to sami. V textu najdete odkazy na data.

I v ČR vidíme totéž co globálně. Meteorologické stanice z chladnějších regionů se postupně z dat systémově vypouštějí. U nás to byl Cheb 2000, který je v nejchladnějším kraji ČR (Karlovarský). Proč?

V jiných částech světa klimatologové existující stanice ignorují a raději si teploty celých států (např. Bolívie) „domýšlejí“ odhadem, místo aby použili existující měření. Opravdu někdo věří, že takové odhady od boku mohou být přesné na desetinu stupně Celsia?

E.M. Smith. GHCN – the global analysis. 3 November 2009.http://chiefio.wordpress.com/2009/11/03/ghcn-the-global-analysis/

Ostatně i sami klimatologové uznávají, že data MOHOU být – třeba vlivem UHI – zkreslená až o 0,18°C nahoru. Čtvrtá zpráva IPCC říká ve shrnutí První pracovní skupiny: „Průměrná globální povrchová teplota se zvýšila dle lineárního trendu za posledních sto let (1906-2005) o 0,74°C ± 0,18°C.“ (zdroj)

Bylo by hezké, kdybychom se dožili, že celý CRUTEM opravdu někdo zkontroluje.

Mýtus IV: BEZ SOUHLASU ZVEŘEJNIT NELZE

V diskusi pod mým článkem o Kiwigate se pan L. Metelka ohání jistým předpisem WMO: „Existuje jistý předpis Světové meteorologické organizace, zvaný Rezoluce 40, který upravuje podmínky výměny dat. Národní meteorologické služby musí poskytovat data k výzkumným účelům zdarma, ale organizace, která je dostane, je nesmí komerčně využívat ani zveřejňovat bez souhlasu příslušné národní služby. Ta je totiž stále „majitelem“ těch dat. Jestli tedy novozélandská služba svoje data zveřejní nebo ne, to je jen na ní, ale i kdyby je měla, nesmí bez souhlasu zveřejnit data z jiných států (totéž samozřejmě platí i pro data CRU a pro „CRUGate“)“

Ve skutečnosti Rezoluce č. 40 ovšem říká pravý opak!

Rezoluci č. 40 najdeme zde: http://www.nws.noaa.gov/im/wmocovr.htm

„Světová meteorologická organizace je odhodlána rozšířit volné a neomezené šíření meteorologických a souvisejících dat a produktů.“  (WMO commits itself to broadening and enhancing the free and unrestricted exchange of meteorological and related data and products)

Nejenže nemáte právo zakazovat jiným, že bez souhlasu nesmí zveřejnit vaše data. Naopak vy sami máte povinnost je dát k dispozici, aby si je každý mohl stáhnout bez ptaní.

Správně je to tak, jak to udělala ČHMÚ nyní 2010 po Climategate s měsíčními teplotami jednotlivých krajů. Veškeré historické teploty krajů ČR od 60. let dodneška zveřejnila na webu. Každý si je tam může BEZ PTANÍ a zdarma stáhnout a šířit je dál.

Web CHMU – Informace pro vás – Historická data (zde).

V minulosti někteří klimatologové uzavírali smlouvy o důvěrnosti. Proč? Mimo jiné proto, aby blokovali ověření politicky citlivých grafů globálního oteplování. Phil Jones v e-mailu z 21.ledna 2005 jasně píše, že smyslem smluv je jen blokování skeptiků.

„Pokud někdo využije zákona o svobodném přístupu k informacím, můžeme použít také IPR (zákony na ochranu duševního vlastnictví). Na data se vztahují různé smlouvy, které s lidmi podepisujeme, takže za to se budeme schovávat.“

Schovávat. Kdyby tak Jonese slyšela Transparency International.

Ve skutečnosti jediné právoplatné ošetření autorských práv v této oblasti spočívá pouze v tom, že musím uvést autora a zdroj. Jinak by šlo o plagiát. Tím ochrana autorských práv v této oblasti končí.

Uznává  to i pan Tolasz ve svém článku „Informace o počasí a etika jejich šíření“ (viz), kde nabádá lidi, aby když přebírají nějaká data od ČHMÚ, aby uvedli zdroj. Nic více. Ta data jsou zdarma a můžete je šířit dál. Jen musíte uvést, od koho je máte a kdo je vytvořil.

Mýtus  V: OBČAN MÁ PRÁVO JEN NA TO, CO ZAPLATIL ZE 100 PROCENT

Zřizovatelem ČHMÚ je stát, konkrétně Ministerstvo životního prostředí. ČHMÚ je příspěvková organizace. Je placena z daní občanů. My jsme si zřídili ČHMÚ, aby nám dodávali služby o počasí.

Protože je to placeno z daní občanů, vztahuje se na to zákon o svobodném přístupu k informacím. V ČR je to zákon 106/99 Sb. (viz)

LM na to namítá, že občané neplatí dost: „Pokud budete mít vědní obor kompletně financovaný státem, je OK, aby byla data k dispozici zdarma. Pokud ale bude financování státem jen částečné a bude odkázán i na komerci, i u nich si budete muset ta data koupit.“

A není to spíše naopak? Kdyby tato data vznikala výhradně ze soukromých zdrojů, tak občan nemá žádné právo tato data chtít vidět. Byla by to soukromá data, jako třeba váš soukromý deník. Protože je to ale placeno z veřejných prostředků, občan má právo vidět, jak se nakládá s jeho daněmi.

Jak byste se cítili, kdybyste někoho najali, aby se vám staral třeba o psa. A on by vám ho pak odmítnul vrátit? Občané si platí meteorology, aby zaznamenávali teploty. A oni nám pak odmítají výsledky ukázat? Tak na co si je platíme? To si to můžeme rovnou dělat sami.

Po Climategate zveřejnila ČHMÚ historické teploty ze stanic Ruzyně, Ostrava-Mošnov a Brno-Tuřany. A ani to nebolelo. Když nyní už nejsou tato data utajená, zkrachuje snad ČHMÚ? Kdepak. K utajování není důvod nyní a nebyl k němu důvod nikdy.

Mýtus VI: ZÁKLADNÍ DATA LZE ZPOPLATNIT

Klimatologové utajují data o historických teplotách, aby je pak mohli prodávat za peníze?

WMO rezoluce č. 40 však takové kšeftíky zakazuje: Základní data typu CLIMAT mají byt zdarma.

„Členové WMO by měli poskytovat volný a neomezený přístup k základní datům a produktům, které jsou nutné k poskytování služeb na ochranu životů a majetku a prosperity všech národů, minimálně zejména takových základních dat a produktů uvedených v příloze 1.“

A v příloze se v seznamu dat, která mají být každému zdarma volně k dispozici uvádí mimo jiné: „Veškeré zprávy ze sítě stanic, které jsou dle doporučení regionálních asociací nezbytné k správnému znázornění klimatu, tj. dat s kódy CLIMAT/CLIMAT TEMP a CLIMAT SHIP/CLIMAT TEMP SHIP apod.“ (All reports from the network of stations recommended by the regional associations as necessary to provide a good representation of climate, e.g. data in CLIMAT/CLIMAT TEMP and CLIMAT SHIP/CLIMAT TEMP SHIP codes, etc).

A do kategorie CLIMAT patří mimo jiné měsíční teploty z pozemních meteorologických stanic. (http://en.wikipedia.org/wiki/CLIMAT)

Pokud pan Metelka chce s něčím kšeftovat, aby firma měla love, musí si najít něco jiného. Třeba pěstovat ředkvičky. Nemá však právo kšeftovat se základními daty typu měsíčních teplot. Ta musí být zdarma.

Paralela z historie:

Představme si, že by na utajování a prodeji základních dat chtěli vydělávat třeba historici. Nevydávali bychom historické dokumenty knižně, ale naopak bychom je tajili v archivech a ukázali vždy jen za tučný poplatek.

Dotaz: „Byla třicetiletá válka? Existoval Masaryk? Kdo vyhrál u Waterloo? Mohl bych si přečíst text Zlaté buly sicilské?“

Odpověď: „To je tajné. Ale když zaplatíš, možná ti poskytneme odpověď, ale nesmíš to říct nikomu dalšímu. Pst. Nejprve musíš podepsat smlouvu o důvěrnosti informací.“

Mýtus VII: PRO VÝZKUM BYLA DATA KAŽDÉMU K DISPOZICI

LM píše: „Pokud jde o výzkum – data jsou zadarmo. Jako v každém jiném vědním oboru.“ Prodej se prý týká jen komerce.

Kéž by LM měl pravdu. Tato data nebyla k dispozici ani pro výzkum.

Klimaskeptici se těchto dat dožadovali z výzkumných účelů, tj. aby zjistili jak je teplo. Ne proto, aby data komerčně využívali. Přesto nám nebyla poskytnuta.

CRUTEM jsou grafy  globálního oteplování. Výpočty k CRUTEM ani seznam stanic k CRUTEM nebyly k dispozici NIKOMU. Ani badatelům pro výzkum. Ani zdarma ani za peníze.

Přečtěte si Muir Russelovu zprávu. Je to tam přiznáno černé na bílém.

Pánové se snažili vědomě utajit identifikace použitých stanic: „Nenechávej data ležet na veřejných serverech, nevíš, kdo by je tam mohl najít… Myslím, že ten soubor radši smažu, než bych ho někomu vydal dle zákona o právu na informace… Budu se schovávat za zákon o ochraně dat… Tom Wigley se bude schovávat za to, že v CRU už oficiálně nepracuje…“

Viz Muir Russelova zpráva (bod 6.3.1) – a všímejte si těch rozkošných eufemismů: „CRU měla v okamžiku publikace poskytnout jednoznačný seznam stanic použitých v jednotlivých verzích CRUTEM. To se nestalo a CRU k žádostem o tyto údaje nebyla vstřícná (was unhelpful and defensive), byla defenzivní. Měla žádostem o tyto informace vyhovět bez průtahů.“

CRU nám tvrdí, že za 20.století se oteplilo asi o tři čtvrtě stupně Celsia. Jestli je tento závěr solidně podložen, proč se bojí ukázat nám své důkazy?

Navíc jsme byli svědkem otřesné diskriminace vědců, kteří nepatří do party.

Rezoluce WMO  č. 40:„Světová meteorologická organizace je odhodlána rozšířit volné a neomezené šíření meteorologických a souvisejících dat a produktů.“  (WMO commits itself to broadening and enhancing the free and unrestricted exchange of meteorological and related data and products)

Přičemž „volné a neomezené (free and unrestricted) je definováno jako „nediskriminující a zdarma“ (non-discriminatory and without charge).

Realita však byla velmi diskriminační.

V červnu 2009 Peter Webster s Georgia Tech řekl kanadskému badateli Steve McItnyrovi, že si vyžádal od Phila Jonese surová data a Jones mu je poskytl. Tak McIntyre ihned podal dle FOIA žádost o stejná data. Ačkoli McIntyre měl pověření od Akademie věd (NAS), aby prezentoval analýzu teplot za posledních tisíc let, Jones odpověděl, že McIntyre data nedostane, protože není „akademik“. Tak tedy McIntyrův kolega Ross McKitrick, ekonom z University v Guelphu požádal o tato data. Ross akademik je. Ale i on byl odmítnut.

Pat Michaels. Dog ate global warming. http://www.cato.org/pub_display.php?pub_id=10578

Nebo Phil Jones v e-mailu z 19. června 2007 píše Wei-Chyung Wangovi:

„Myslím, že se mi podařilo přesvědčit Universitu Východní Anglie, aby ignorovala jakékoli další žádosti o data odvolávající se na zákon o právu na informace, pokud přijde od lidí, kteří mají cokoli společného s webem Climate Audit… Dostal jsem e-mail od Davida Jonese z Bureau of Meteorology Research Centre v Melbourne v Austrálii. Píše, že ignorují každého, kdo má cokoli společného s Climate Audit.“

Non-discriminatory? Hm.

Takže od Jonese v CRU data nedostaneme. A když se obrátíme na jisté národní meteorologické ústavy, který je původním autorem těchto dat, nedostaneme také nic. Proč takové tajnosti? Proč taková hrůza ze zveřejnění?

SVĚTOVÁ FEDERACE VĚDCŮ PROTESTOVALA

Bohužel bohulibý úmysl WMO učinit klimatologická data více přístupná, neprošel do praxe. Různí Jonesové se snažili data utajit. Buď aby s nimi mohli kšeftovat.  Tedy pro peníze. Nebo aby zabránili odhalení chyb v teorii lidmi způsobeného teplení. Tedy ze strachu, že by se přišlo na jejich špatnou práci. Nebo aby si udrželi na jistou práci pohodlný monopol.

Proto v roce 1999 Světová federace vědců (konkrétně její stálý panel pro monitorování klimatologie) vydala deklaraci, kde varuje před rostoucím utajováním dat a snahou blokovat sdílení dat pomocí smluv a různých právních kliček.

http://federationofscientists.org/PMPanels/Climate/Datastate.asp

„Jedním z pilířů vědeckého výzkumu je úplná a otevřená dostupnost vědeckých dat na mezinárodní úrovni… Avšak v poslední době jsou tyto záruky vědeckého pokroku ohroženy šířící se komercionalizací dat a poznatků o přírodě, které tradičně byly pokládány za veřejné vlastnictví „public domain“ (tj. nebyly předmětem ochrany podle tradičních zákonů na ochranu duševního vlastnictví)… Rostoucí komercionalizace databází v soukromém i veřejném sektoru, podporovaná zaváděním vysoce protekcionistických právních režimů a neomezených licenčních práv, je v etickém rozporu s tradicí úplné a otevřené výměny poznatků. Jde o ohrožení základních vědeckého výzkumu i vzdělávání.“

ZÁVĚR

Rád bych pochválil naše klimatology za kroky podniknuté ke zveřejnění více dat. Bylo by hezké, kdyby následovaly další kroky a to v mezinárodním měřítku. Aby se dodržovala směrnice WMO. Pak by měl konečně následovat důkladný audit grafů CRUTEM. K utajování totiž neexistuje legitimní důvod. Věda musí být transparentní a replikovatelná.

Na závěr dejme slovo britskému parlamentnímu Výboru pro vědu a techniku, který vyšetřoval Climategate:

„V kontextu sdílení dat a metodik soudíme, že jednání profesora Jonese bylo v souladu s běžnou praxí v klimatologické komunitě. V klimatologické vědě není standardní praxí publikovat surová data a počítačový kód v akademickém tisku. Nicméně klimatologie má velkou důležitost a kvalita této vědy musí být bez poskvrnky. Proto soudíme, že klimatologové by měli podniknout kroky k tomu, aby byla dostupná veškerá data, na kterých stojí jejich práce (včetně surových dat) a kompletní metodika (včetně počítačového kódu). Kdyby obojí bývalo dostupné, k mnoha problémům v UEA nemuselo vůbec dojít.“

ZDROJ