Atomkraft? – Ja, bitte!

Brusel ignoruje německý odklon od jádra a EU nadále sází na atomovou energii.

„Jak to tak vypadá, zůstane Německo v příštích letech se svojí rezignací na jádro osamoceno. Využijme tedy know-how, které tím získáme. Ten technologický náskok budeme mít v příštích desetiletích k dobru,“ zní typický komentář k pátečnímu článku z deníku Süddeutsche Zeitung. Němci si zkrátka stojí za svým…

Jak se zdá, komise EU se o německé plány na odklon od jádra příliš nestará. Naopak chce jadernou energetiku podporovat a plánuje na 40 nových atomových elektráren do roku 2030. A dokonce i německý evropský komisař Günter Öttinger projekt podporuje.

Mezi spolkovou vládou a Evropskou komisí zuří ohledně energetické politiky tvrdé boje. A co víc, nehledě na rychlý německý ústup od jádra po katastrofě ve Fukušimě „domácí“ komisař pro energetiku Günter Öttinger nadále na jádru lpí a zasazuje se dokonce o výstavbu nových jaderných elektráren. V návrhu „Energetického plánu EU do roku 2050“ označuje tak komise jadernou energii za „významný faktor“. Podle vyjednávačů se do roku 2030 plánuje nových 40 atomových elektráren. Dokument má být v Bruselu předložen příští týden.

Tato tzv. Road-mapa bude podle komise jakousi evropskou směrnicí pro národní energetické politiky v příštích desetiletích. Brusel a Berlín mají však zjevně o budoucnosti evropské energetiky diametrálně odlišné představy. Zatímco spolková vláda v polovině letošního roku deklarovala útlum jaderného programu jako základní milník své zelené politiky, EU nadále sází na jádro ve velkém. Öttingerův dokument ignoruje energetický převrat a nově atom legitimizuje, zní teď z Berlína.

Jádro tvoří dnes největší část tzv. čisté energie, praví se v bruselském návrhu, který Öttinger podle zpráv z evropských kruhů prezentoval svým kolegům v komisi. A zůstává tedy významným zdrojem ekologicky nezávadného proudu při relativně nízkých nákladech. Öttinger tím dává najevo, že Brusel vidí i po Fukušimě evropskou energetickou budoucnost v jaderné energii.

Pochyby mnoha Evropanů po fukušimské katastrofě sice Road-mapa zmiňuje, avšak díky novým technologiím je považuje za překonané. Velká část evropské veřejnosti považuje rizika nukleární techniky za neakceptovatelná a problémy s konečným skladováním vyhořelého paliva za nedořešené, uznává Öttingerův úřad. „Nová generace jaderných technologií by však mohla odpadové a bezpečnostní problémy pomoci vyřešit.“ V konečném důsledku povede pak prý elektřina z jádra k „nižším nákladům a tím i cenám energie“. V rámci velkého „nízkouhlíkového projektu“ by tak jaderná energie zůstala nedílnou součástí evropského energetického mixu.

Subvence na nové investice do atomových elektráren

I finanční podpora jaderné energetiky v členských státech, podobná německému zákonu o obnovitelných energiích („za zelený proud“) je podle vyjednávačů možná. Může umožňovat subvence na investice do atomových elektráren, například ve Velké Británii. Samozřejmě, že pro volbu energetického mixu jsou národní hranice směrodatné, praví se v dokumentu dále. EU musí však dbát na to, aby jednotlivá národní rozhodnutí byla v souladu s celoevropskými cíli a aby se zamezilo negativním dopadům na jiné země. Tady si Brusel evidentně přeje disponovat větším vlivem na přestavbu energetického hospodářství v Evropě. Více než kdy jindy je teď celková vzájemná koordinace nezbytná, říká dokument. Neboť spolupráce znamená více jistot a méně nákladů.

Zároveň bojuje Brusel i proti globálnímu oteplování a navzdory (koneckonců očekávaným) překážkám tlačí v tom na právě probíhajícím vrcholném klimatickému summitu v jihoafrickém Durbanu výrazně na pilu. Spotřeba elektrické energie se má v Evropě do roku 2050 zdvojnásobit, předpovídá komise. Aby evropské klimatické závazky přesto nebyly ohroženy, musí být energetické výrobní kapacity projít zásadní přestavbou. Produkce kysličníku uhličitého musí do roku 2030 klesnout o nejméně 57% a do roku 2050 nejméně o 96%. Dlouhodobě však taková zelená přestavba pomůže i spotřebiteli. Od roku 2030 by ceny energií měly znatelně poklesnout.

Zdroj