Buď to zrušíte, nebo nepokoje. Itálie proti zákazu spalovacích motorů

Green Deal a zákaz vozů se spalovacími motory dostane ve středu řádně na frak. Do Bruselu totiž přijede delegace z Itálie, která předloží svůj návrh na posunutí přezkoumání zákazu, které mělo proběhnout v roce 2026. Podle Italů by přezkoumání mělo proběhnout v roce 2025, protože hrozí nepokoje v ulicích. Italové poukazují na německou zkušenost, kdy vlajková loď tamního automobilového průmyslu Volkswagen zavírá dvě továrny a chystá se propouštět tisíce zaměstnanců. Italové nechtějí dopustit podobný průběh ve zbytku Evropy. „Pokud se chceme vyhnout tomu, že by zaměstnanci vyšli do ulic evropských metropolí, jak to nedávno udělali farmáři, musíme se rozhodnout hned. Čekat další dva roky v nejistotě nepřipadá v úvahu,“ volá italský ministr po přezkoumání pravidel, která za českého předsednictví prosadila vláda Petra Fialy.

Na rok 2026 je naplánovaná revize zákazu vývoje a výroby vozů se spalovacím motorem, který by měl začít platit od roku 2035. V roce 2026 by se tedy měly sejít špičky Evropské unie a zhodnotit, zda je plán zákazu proveditelný. Jenže to znamená, že by automobilky byly v nejistotě o dalším vývoji ještě dva roky. Itálie chce přezkoumání zákazu přesunout na rok 2025, aby se jasně řeklo, co bude dál a aby se automobilky mohly přizpůsobit.

Plán předložil italský ministr obchodu a výroby Adolfo Urso. Nejdříve jej předestřel italským průmyslovým asociacím a odborům. Ty jeho plány schválily. Poté Ursovo ministerstvo potvrdilo, že ministr plán formálně představí na schůzce o automobilovém sektoru v Bruselu, kterou organizuje maďarské předsednictví EU, a o den poté na zasedání unijní Rady pro konkurenceschopnost.

Itálie chce přezkoumání zákazu posunout na rok 2025 s tím, že je nutno už nyní zhodnotit dopady plánovaného zákazu. V automobilovém průmyslu totiž vládne velká nejistota a obavy z budoucnosti. A pokud by k přezkumu zákazu došlo až v závěru roku 2026, páteřní průmysl Evropy by se v nejistotě zmítal ještě dva roky. Což by ministr Urso považoval za krajně nezodpovědné.

„Předložíme EU velmi rozumný italský návrh, který má předložit doložku o přezkumu již zahrnutou v nařízení o lehkých vozidlech na konec roku 2026,“ řekl v pátek Urso. „To by mohlo zahrnovat například prodloužení životnosti spalovacích motorů, přijetí technologické neutrality nebo podporu biopaliv pro roky po roce 2035,“ dodal italský ministr.

Na fóru italských průmyslových asociací a odborů Urso důrazně řekl, že je „naprosto nezbytné“ posunout přezkum a mělo by to být „přednostním problémem, který Evropská komise řeší“.

Urso zmínil uzavření dvou továren Volkswagenu v Německu a vyjádřil obavy, že nejistota v automobilovém průmyslu by mohla vést k nepokojům a ke stávkám. „Pokud se chceme vyhnout tomu, že by zaměstnanci vyšli do ulic evropských metropolí, jak to nedávno udělali farmáři, musíme se rozhodnout hned. Čekat další dva roky v nejistotě nepřipadá v úvahu,“ řekl.

Proti Green Dealu velmi silně vystoupila i premiérka Itálie Georgia Meloniová. Podle ní musí Green Deal zpochybňovat každý, kdo to s Evropou myslí dobře. Podle ní nesmí dekarbonizace znamenat deindustrializaci. „Máme nahlas říkat, že to není nejchytřejší strategie? Říkáme to, protože jsme přátelé Evropy a chceme bránit průmyslovou kapacitu Evropy. Ti, kdo jsou přáteli Evropy, musejí mít odvahu poukázat na to, co nefunguje,“ zdůraznila a znovu potvrdila závazek své vlády „napravit“ tuto politiku. „Dekarbonizace za cenu deindustrializace by znamenala debakl,“ důrazně řekla italská premiérka.

„Zelená politika byla prosazována i za cenu obětování celé výroby a průmyslových sektorů, jako je automobilový průmysl,“ řekla v květnu Meloniová na konto Green Dealu.

Zákaz nových vozů se spalovacím motorem bez námitek prosadila vláda Petra Fialy při svém předsednictví Rady EU v druhé půli roku 2022. Zástupci českého předsednictví projednali a prosadili zásadní omezení prodeje nových aut se spalovacími motory, a reformu trhu s emisními povolenkami, tedy povolenky jak na dopravu, tak i na vytápění domácností, které dopadnou přímo na peněženku každého občana členských zemí EU. České předsednictví prosadilo a urychlilo také přijetí závazných cílů pro pohlcování oxidu uhličitého při hospodaření s půdou a s lesy.

„Zřídka jsem viděl předsednictví, které bylo úspěšnější, cílevědomější a profesionálnější,“ prohlásil v závěru českého předsednictví tehdejší kontroverzní místopředseda Evropské komise Frans Timmermans, řečený „otec Green Dealu“.

Zdroj