Cenový šok teprve začíná, německý průmysl platí za energie o 40% více než před energetickou krizí
Uveřejněno dne 2 února 2023 000 12:51V srpnu 2022 publikoval guru na repo-sazby Zoltan Pozsar fascinující graf předvádějící jako „2 biliony $ Německem produkované hodnoty závisí na 20 miliardách $ ruského plynu“ čili konkrétně, jak Německo nasadilo 100x páku na levné komodity – daleko větší než Lehman – a převážně ruský plyn, aby po desítky let levně provozovalo svůj exportem tažený ekonomický zázrak.
A s tím, jak teď levný ruský plyn na dohlednou budoucnost zmizel, tak je to stejně i s onou úžasnou německou provozní pákou. Což znamená, že zisková marže bude v nadcházejících letech osekaná.
Důkaz není třeba hledat dále než v pondělí vydané studii od Allianz Trade, která s odkazem na uplynutí smluv a zpožděný účinek na velkoobchodní ceny podle Reuters zjistila, že německý průmysl bude muset roku 2023 platit za energii asi o 40% více než roku 2021, než ruská invaze na Ukrajinu spustila energetickou krizi.
„Ohromný šok cen energií před evropskými korporacemi pořád ještě leží,“ uvedla Allianz Trade, pojišťovatel půjček, který se loni přejmenoval z Euler Hermes.
Pro připomínku roku 2022 byla výše korporátních účtů za dodávky omezená, jelikož zpoždění dolehnutí cen na velkoobchodní trhy a vládní intervence okamžitý dopad rostoucích cen kvůli sníženým vývozům Ruska na Západ tak zmírnily. Vzniklé rozpočtové deficity rychle zafinancovala Evropská centrální banka, což znamená, že přes všechno předvádění, Christine Lagarde přímo Putinovi financovala jeho hrabání peněz.
Ale ta doba zpoždění končí, což znamená, že zanedlouho korporátní zisky po celé Evropě postihne nárůst cen, jejich sražením o 1-1,5% a povede to k nižším investicím, což v případě Německa bude snížení investic o 25 miliard eur (27 miliard $), odhaduje Allianz Trade.
Dobrou stránkou toho je skutečnost, že finance německých společností jsou robustní, přičemž státem zavedený cenový strop na plyn by mohl pomoci (pokud ovšem situaci ještě nezhorší).
Spolu s tím se mírní strach, že by tato krize mohla vést k de-industrializaci a ztrátě konkurenceschopnosti vůči Spojeným státům, jelikož na výrobu mají větší dopad ceny práce a směnné kurzy, uvádí studie. Také spolu s tím, jak vývozci ztrácí tržní podíl v oblastech jako potraviny, strojírenství, elektrická zařízení, kovy a doprava, tak těmi, co z toho mají prospěch, jsou Asiaté, Střední východ a Afrika, nikoliv Američané, dodává.
Mezitím v sobotu ministerstvo hospodářství uvedlo, že jednorázové platby německé vlády na pomoc soukromým domácnostem a malým podnikům s cenami plynu – tj. první fáze balíčku, který doplní retroaktivní cenové stropy spuštěné v březnu – zatím stál 4,3 miliardy eur.
Berlín pro tyto platby vyčlenil 12 miliard euro, ministerstvo však řeklo, že 4,3 miliardy eur není konečná částka, jelikož mnoho způsobilých firem ještě o tuto pomoc nepožádalo. Mají požádat do konce února a s ohledem na ohromné ztráty, s nimiž se pořád potýkají, to jistě udělají.