Češi v době meziledové

Na globální oteplování zapomeňte, přijde globální zima nebo rovnou doba ledová. Nebo možná bude pršet víc, jinde, a taky nás můžou čekat tornáda. S klimatem na planetě se určitě něco děje, ale ani domácí odborníci se neshodnou proč. Šest jsme jich konfrontovali za vás.

Historik, geolog, historický klimatolog, meteorolog a klimatologové. Vybrali jsme šest českých odborníků, kteří se zabývají globálním oteplováním. Berou ho jako fakt, nebo ho považují za grandiózní omyl? A jaké podnebí nás podle nich čeká? Vyberte si sami, kdo z nich má nejpřesvědčivější argumenty.

Historik

Vítězslav Kremlík pije spoustě lidí krev. Je břitký rétor, důsledný analytik, zakladatel stránek klimaskeptik.cz a jedna z hlavních postav klimaskeptického hnutí u nás. „Klimatická hysterie se nejvíce ze všeho podobá lysenkismu z dob SSSR. Politici udělali dogma z jedné nepotvrzené hypotézy a vědci se bojí ozvat,“ říká bloger, který vystupuje proti teorii, že za globální oteplování může spalování fosilních paliv. A nebere si přitom servítky: „Jestli lze nějakého vědce označit za otce uhlíkového alarmismu, tak je to švédský meteorolog Bert Bolin (viz box Příběh skleníkového efektu). To on se stal prvním šéfem IPCC, tedy Mezivládního panelu pro změny klimatu při OSN a udělal z polopravd pracovní metodu. To nám ukazuje celý příběh v jeho nahotě. Kdyby OSN měla zájem na nestranném posouzení toho, zda růst CO2 je dobrá či špatná zpráva, tak by do čela komise neposadili otce alarmismu. Výstupy komise jsou předem dány tím, koho jsme do ní jmenovali,“ říká Vítězslav Kremlík. Pracuje jako předkladatel, kromě anglistiky však vystudoval i historii a právě odtud pramení jeho zájem o vliv solárních a klimatických cyklů na lidské dějiny. V roce 2009 byl mezi blogery z celého světa, které do Kodaně sezvali organizátoři klimatické konference. „Museli skřípat zuby, že se jim mezi asi stovku zelených agitátorů vloudil jeden nevěřící. Bylo to jako návštěva v jámě lvové,“ vzpomíná s úsměvem.
Proč si teorie o lidmi zaviněném globálním oteplování získala takovou popularitu? Podle něj je to součást světové vlny iracionality. „V islámském světě se to projevilo fundamentalismem, na Západě zase uctíváním přírody. Frankensteinovská story o pekelných strojích, které svým dýmem ničí klima, se svezla na této módní vlně,“ vysvětluje Kremlík. Politici prý těchto nálad jen využili. „Po pádu SSSR skomírající levice ráda skočila po příběhu, že kapitalisté v honbě za mamonem ničí klima a ohrožují tak život na Zemi,“ říká Kremlík
Ke svým článkům, které kolují českým internetem, studuje a překládá materiály z celého světa. Nepopírá, že skleníkové plyny v atmosféře mají vliv na teplotu. Ovšem je přesvědčen, že je to vliv malý. „Analýzy ledovcových vrtů v 90. letech ukázaly, že nejprve se mění teploty, až pak CO2. To se v době založení IPCC nevědělo. Platí to i meziročně – půl roku po rekordně teplém létě 1998 přišel odpovídající rekordní nárůst CO2. Ne naopak. Tím, jak rostou teploty, uvolňuje se CO2 z oceánů, a tak se jeho koncentrace v atmosféře zvětšuje.“
Jestliže CO2 je důsledek a ne příčina, co tedy může za oteplování? „Ve 20.století byla sluneční činnost nejsilnější za stovky, ba tisíce roků. Tím se zesílil přirozený skleníkový efekt vodní páry – to je hlavní skleníkový plyn, ne CO2. Sluneční činnost sice od cca roku 1990 už neroste, ale nezapomínejme na tepelnou setrvačnost. Ani voda v kotli se nepřestane vařit hned, jak přestanete přikládat,“ vysvětluje Kremlík.
V příštích desítkách let očekává spíše utlumení teplot, a to kvůli blížícímu se minimu tzv. Suessova cyklu, který je asi 200 let dlouhý. Upozorňuje ale, že klima stále chápeme příliš málo, než abychom mohli něco předpovídat s jistotou.

Historický klimatolog

Jiří Svoboda je dnes v důchodu. Je matematik, statistik, studoval archeologii a pracoval i jako vedoucí inspektor České inspekce životního prostředí. Jeho celoživotním tématem jsou dějiny klimatu. Je autorem knihy Utajené dějiny podnebí a spoluautorem Velké knihy o klimatu zemí Koruny české.

Zdroj