Chraňme cyklisty

Na zdejším webu se často nevybíravě útočí na cyklisty, ale cyklisté potřebují spíše naše porozumění a ochranu.

Kdo si pročítá zdejší články zaměřené na dopravní problematiku, může snadno dospět k závěru, že zákonodárce příslušnou právní úpravou sleduje především buzeraci účastníků silničního provozu a vybírání pokut. To je mýlka, neboť zákonodárce akcentuje především bezpečí a pořádek na silnicích. Je však chybou, že cyklisté jsou zákonem poněkud upozaďováni a Parlament ČR by měl více dbát na jejich ochranu. Následující text je tedy úvahami de lege ferenda, jak lze situaci cyklistů pro futuro zlepšit.

Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, se zabývá především úpravou chování řidičů motorových vozidel. Zvláštní ustanovení pro cyklisty jsou obsažena pouze v oddílu 5, zejména pak § 57 a 58. Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pak neříká o cyklistech či jízdních kolech zhola nic. Pouze prováděcí vyhláška stanoví nezbytnou výbavu jízdních kol.

Začněme zákonem č. 56/2001 Sb. Ten řeší tři hlavní problematiky, a to registraci silničních vozidel, schvalování vozidel a jejich technickou způsobilost k provozu na pozemních komunikacích. Lze si jistě povšimnout, že v České republice utěšeně přibývá cyklostezek a to samozřejmě atrahuje občany k využívání bicyklu jako ekonomického, ekologického, neagresivního a zdraví prospěšného způsobu přepravy. Rostou tak prodeje jízdních kol a kola přibývají na komunikacích. To s sebou nese i zvýšené požadavky na identifikaci bicyklů v provozu, a tudíž bude dříve či později nutné tyto stroje registrovat stejně jako motorová vozidla. Každé jízdní kolo by tedy mělo obdržet svoji registrační značku, bez které by nebylo způsobilé k provozu na silnicích. Informace o kole by pak měly být zachyceny ve velkém technickém průkazu a osvědčení o registraci bicyklu. Ve velkém technickém průkazu by bylo vhodné evidovat výrobce a model kola, registrační značku, vlastníka a provozovatele, rok výroby, výrobní číslo, barvu, rozměry a hmotnost, počet míst k sezení nebo stání, počet poháněných kol a jejich rozměry, počet brzděných a nebrzděných kol, typ brzd, nejvyšší rychlost, vnější hluk u stojícího a jedoucího bicyklu, počet článků řetězu, zdvih odpružené vidlice, zdvih sedlovky, tvrdost sedla, typ řazení a přehazovačky, údaje o měničích a kazetě a zdvihový objem pumpičky. Dalším neméně důležitým údajem by bylo množství CO2, které cyklista vyprodukuje při jízdě po městě a mimo město a případně množství vyprodukovaného metanu a sirovodíku a spotřebu piva na 100 km o víkendu a mimo víkend.

Ust. § 40 a násl. zákona č. 56/2001 Sb. zakotvuje povinnost provozovatele přistavovat silniční vozidlo v pravidelných intervalech k technické prohlídce. Stejné ustanovení by bylo zapotřebí v rámci zvýšení bezpečnosti aplikovat i na jízdní kola. Každý pořádný cyklista provádí každoroční jarní prohlídku a seřizování kola, tudíž státem garantovaná prohlídka by nikomu nemohla vadit a jistě by byla důkladnější. Jelikož stávající stanice technické kontroly jsou zaměřena na motorová vozidla a zaměstnanci nejsou školeni na prohlídku bicyklů, bylo by vhodné uzákonit zřízení speciálních stanic techniky bicyklů (STB).

Ust. § 75 ve spojení s přílohou 12 vyhlášky č. 341/2014 stanoví, co je povinnou výbavou vozidla a jízdního kola. Skutečnost, že bicykly nemusí být vybaveny výstražným trojúhelníkem, hasicím přístrojem, reflexní vestou a lékárničkou, považuji za nebezpečnou a cyklisty ohrožující. Asi si říkáte, proč by kolo mělo být vybaveno hasicím přístrojem, když nemá spalovací motor? To je mýlka, přátelé, i kolo může být vybaveno pomocným spalovacím motorkem, navíc se může vznítit světlomet či vybuchnout akumulátor v cyklistově Samsungu. Hasicí přístroj by tedy měl plnit významnou bezpečnostní funkci i zde. Lékarnička může zachránit životy jen tehdy, je-li vybavena čerstvými náplastmi a čínskými nůžkami.

Za přínosné shledávám vybavení kola ventilky s měřením tlaku, protože když cyklista náhle ujde, může to narušit jeho rovnováhu a to je nebezpečné. Jako povinnou výbavu dále navrhuji dvě zpětná zrcátka, aby cyklista měl přehled o situaci za sebou, pokud se chystá padat. Samozřejmostí by měla být i pumpička, brašna s nářadím, nahuštěné jedno nebo raději dvě náhradní kola, sněhové řetězy, sada náhradních žárovek nebo LEDek, pokud je jejich životnost menší než 20 let, náhradní odrazky a stojánek na kolo. Pro jistotu bych přidal i náhradní mozek, který by byl schopen plnit jednoduché úkony, jako jet rovně a při kraji.

Přenesme se nyní do režimu zákona č. 361/2000 Sb., kde je prostor ke zvýšení bezpečnosti cyklistů přece jen větší a dokáže přinést šťavnatější plody úsilí o bezpečnost cyklistů.

Nechali byste řídit své dítě auto, byť za doprovodu osoby starší 15 let? Já tedy ne! Ust. § 58 odst. 2 to však ve vztahu k bicyklům umožňuje. Děti ale zpravidla neznají pravidla provozu na pozemních komunikacích a postrádají schopnost nutné koncentrace. Proto by bylo zapotřebí rozšířit požadavky § 3 odst. 3, tj. umožnit řídit bicykl pouze osobě, která je držitelem řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel. Pro cyklisty by byla zavedena zvláštní skupina řidičského oprávnění, řekněme AC. Pro provoz přívěsného vozíku pro přepravu dětí by byla určena skupina DC. Minimální věk pro udělení řidičského průkazu skupiny AC by byl 15 let, pro skupinu DC by to bylo 18 let.

Ust. § 5 určuje povinnosti řidiče. Tyto povinnosti se již dnes vztahují i na cyklisty, neboť řidičem je i řidič nemotorového vozidla, což je mj. jízdní kolo. V odst. 1 písm. l) nalezneme povinnost řidiče mít na sobě oděvní doplňky s označením z retroreflexního materiálu, nachází-li se mimo vozidlo na pozemní komunikaci mimo obec v souvislosti s nouzovým stáním, to však neplatí pro řidiče nemotorového vozidla. Z pohledu cyklisty je takové ustanovení čirý nerozum, neřkuli přímo likvidační. Proč by neměl mít na sobě reflexní vestu cyklista, který se jde vychcat nebo leží ožralý u krajnice? Je přece ohrožen úplně stejně jako kterýkoliv jiný řidič. Cyklista je v nebezpečí nejen mimo kolo, ale dokonce neustále, neboť kolo nedisponuje žádnými aktivními ani pasivními bezpečnostními prvky. Samozřejmě, bicykl musí být vybaven předním a zadním světlem, což potřebu vesty zdánlivě snižuje, ale co když dojdou baterky ve svítilnách? Ustanovme tedy povinnost, aby cyklista měl reflexní vestu neustále na sobě. Reflexní barvu by měla mít i přilba, neboť je jakožto nejvyšší bod cyklisty nejlépe vidět. Zlepší to bezpečnost a to je dobré.

V souvislosti s § 5 odst. 2 je zajímavé, že i cyklista má zakázáno ohrozit cyklistu přejíždějícího pozemní komunikaci na přejezdu pro cyklisty, dále řídit vozidlo (tedy i kolo), na němž jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které zabraňují výhledu vpřed, vzad a do stran, a dále řídit vozidlo, na němž nebo na jehož nákladu je led, který by při uvolnění mohl ohrozit bezpečnost provozu. Zde zákonodárce chválím, neboť myslel i na méně frekventované situace. Každý cyklista si tedy již dnes musí před jízdou omést helmu, smetáček by tedy měl být povinnou výbavou cyklisty.

Ust. § 6 písm. h) ukládá řidiči mít za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou přilbu a chránit si za jízdy zrak vhodným způsobem. Pro cyklistu platí, že přilbu musí mít jezdec pouze mladší 18 let, ochrana zraku se nevyžaduje. V rámci zvýšení bezpečnosti provozu je zapotřebí uložit cyklistům stejné povinnosti jako motorkářům a mopedistům. Představte si takového cyklistu, který frčí z kopce šedesátkou, trefí ho pták do hlavy nebo masařka do oka a skácí se na zem. To je velice nebezpečné, přátelé. Ideální by bylo, pokud by každá cyklistická přilba měla celoobličejový štít a kolo by povinně bylo vybaveno plexištítem podobně jako mopedy. Pro zlepšení ochrany cyklistů dále navrhuji páteřák, kevlarové rukavice a plastové chrániče loktů, kolen a holených holení.

V návaznosti na navrhované změny zákona č. 56/2001 Sb. by se pak povinnosti dle § 6 odst. 7 zákona č. 361/2000 Sb., totiž mít u sebe řidičský průkaz a osvědčení o registraci vozidla, měly vztahovat i na cyklisty. To je také velice bezpečné, neboť tak lze bezpečně zjistit totožnost cyklisty, pokud ho srazí zlotřilý motorista a má hlavu na kaši.

Dle odst. 9 je řidič motorového vozidla povinen podrobit vozidlo kontrole největší přípustné hmotnosti vozidla nebo technického stavu vozidla. Stejné povinnosti by se měly vztahovat i na cyklisty, protože tak je to bezpečnější.

Ust. § 10 řeší povinnosti provozovatele vozidla. Pro cyklisty v současné době toto ustanovení neplatí, i když zákonodárce patrně chtěl některé povinnosti vztáhnout i na cyklisty, jinak by nepoužíval tu termín vozidlo a onde termín motorové vozidlo. Provozovatel vozidla je totiž osoba, která je zapsána v registru silničních vozidel, což majitel bicyklu není. Zahrnutím bicyklů do registru vozidel se tak napraví toto drobné opomenutí a i pro provozovatele kol bude platit, že:

• provozovatel nesmí svěřit vozidlo osobě, která nemá řidičák pro příslušnou třídu vozidel,
• provozovatel nesmí svěřit vozidlo osobě, o které nezná údaje potřebné k určení její totožnosti,
• provozovatel zajistí, aby při užití vozidla byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích,
• provozovatel nebo řidič jsou povinni sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla podezřelého z porušení zákona.

Ust. § 17 řeší předjíždění. Odst. 2 říká, že řidič musí dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění cyklisty. Toto ustanovení platí i pro cyklisty a je tedy evidentní, že veškeré cykloaktivity vedoucí k povolení souběžné jízdy dvou bicyklů, jsou nesprávné a nebezpečné, protože pak by nebylo jasné, zda cyklisti jedou vedle sebe a podávají si flašku kořalky, nebo se předjíždějí.

V § 18 odst. 3 je uvedeno, že řidič motorového vozidla do 3 500 kg smí jet mimo obec max. 90 km/h, řidič jiného (těžšího) vozidla max. 80 km/h. Je zajímavé, že maximální rychlost pro cyklisty není nikde upravena, a mělo by se to napravit. S ohledem na bezpečnost navrhuji maximální rychlost bicyklu mimo obec 30 km/h. To musí každému slušnému občanu stačit. Nízká rychlost znamená větší bezpečnost, nižší hluk a emise. A taky je to bezpečné, řekl jsem to už?

Ust. 26 odst. 2 již dnes ukládá i cyklistovi, který se hodlá vzdálit od vozidla tak, že nemůže v případě potřeby okamžitě zasáhnout, aby učinil opatření, aby vozidlo nemohlo ohrozit bezpečnost provozu a nemohla je neoprávněně užít jiná osoba. Povinnou výbavu by tedy bylo záhodno rozšířit o masivní řetěz se zámkem.

Dle § 26 odst. 3 řidič motorového vozidla, které je povinně vybaveno přenosným výstražným trojúhelníkem, musí tohoto trojúhelníku užít po dobu nouzového stání, mimo jiné pro náhlou nevolnost. Toto ustanovení by se mělo vztahovat i na cyklisty, jelikož po požití většího množství vína může k náhlé nevolnosti dojít. Předpokládá to samozřejmě povinné vybavení jízdního kola trojúhelníkem, jak jsem uvedl výše u povinností dle zákona č. 56/2001 Sb. K trojúhelníku navrhuji přibalit i hadr, to pro případ, že by si ho cyklista znečistil.

Ust. § 27 již dnes platí v přiměřené míře i pro cyklisty, kdy např. odst. 1 písm. i) praví, že řidič nesmí zastavit a stát v jízdním pruhu pro cyklisty, a písm. r) ukládá, že řidič nesmí zastavit a chcát, pardon, stát na silniční vegetaci, pokud to není povoleno místní úpravou.

Ust. § 30 upravuje znamení o změně směru jízdy. Dnes platí, že pokud není vozidlo vybaveno blinkry, dává se znamení paží. To je však krajně nebezpečné a koliduje to s § 58 odst. 4, který říká, že cyklista nesmí jet bez držení řídítek. Navrhuji proto, aby všechna jízdní kola byla povinně vybavena blinkry. Bezpečí především.

Ust. § 32 řeší osvětlení motorových vozidel, což, jak jistě víte, znamená povinnost mít za jízdy rozsvícena obrysová světla a potkávací světla nebo světla pro denní svícení. Dle § 58 odst. 5 je cyklista povinen svítit pouze za snížené viditelnosti. Prosím vás, kde to jsme? Kdo je větší a je tak lépe vidět, auto nebo cyklista? Ochraňme cyklisty a dopřejme jim také výsadu denního svícení, a to i pro zadní světlo. Světla na bicyklu by samozřejmě měla být vybavena dynamy, aby se nestalo, že při dlouhé jízdě z hospody cyklistovi náhle dojdou baterky. Světla by také měla být vybavena samočinnou aktivací, aby je mohl bez problémů užít i cyklista za snížené příčetnosti, kterou si sám přivodil.

A máme tady § 40a a provoz vozidel v zimním období. V době od 1. 11. do 31. 3. sice moc cyklistů nejezdí, ale přesto považuji za nutné v rámci bezpečnosti rozšířit používání zimních pneumatik i pro jízdní kola. Safety first.

Jaká další bezpečnostní opatření mě napadají bez vazby na konkrétní ustanovení zákona? Je obecně známo, že jízda na kole je zpravidla fyzicky namáhavá, proto je potřeba myslet i na to, aby cyklista za jízdy náhle nezkolaboval. Každý vlastník jízdního kola by tedy měl absolvovat pravidelné zdravotní testy. Za jízdy by měl dodržovat bezpečnostní přestávky, podobně jako profesionální řidiči, a je třeba kontrolovat i pitný režim. To by se řešilo pomocí průtokového měřidla moči, a pokud by cyklista nenachcal požadované množství, musel by za asistence hlídky VB provozní tekutiny doplnit.

Pokud vás napadá ještě něco dalšího, projevte se v diskusi.

Zdroj