Co budou naši svišťové tankovat?

Uveřejněno dne 16 prosince 2013 000 10:27

Tak mě tuhle napadlo, co asi budou do nádrží aut tankovat naše děti a stalo se mi to když jsem čistě ze srandy na síti sítí okukoval tuhle plechovku, která sice natrhne kdejakému benzínovému jakožesporťáku anál, což sice může majiteli přivodit erekci, ale….. o tom potom.

Už 30 let slýchám, že lidstvo má podle pesimistických odhadů zásoby ropy na 20 let.  Ale ropa pořád ne a ne dojít. Více si o tom můžete přečíst zde nebo v jiném zeleno-teroristickém prostoru na síti. Ono je to skoro jedno. Dříve nebo později se tak stane. A až se přiblíží doba, kdy ropy bude opravdu nedostatek, bude stoupat její cena do astronomických hodnot což způsobí, že auta se spalovacím motorem jak je známe dnes budou pro vysoké provozní náklady nepoužitelná. Ať se nám to líbí nebo ne budou z jejich kovových částí konzervy na sardinky nebo rámy solárních kolektorů. Brrr. Doufám, že se toho nedožiji. Ale patrně doufám marně. Zas tak starý páprda ještě nejsem.

Podotýkám, že následující část článku má za úkol vyvolat diskuzi. Nechci poučovat, ale být poučen.

Takže co bude dál? Protože lidé cestují rádi a používání osobního automobilu je projevem osobní svobody, očekávám na tomto poli intenzivní práci vědců (která už sice probíhá, ale protože je ropy „zatím dost“ tak to nikoho moc nesere…) a rozsáhlé investiční pobídky, bez kterých to v budoucnu samozřejmě nepůjde.

Pojďme si tedy říct, na co by šlo jezdit když ta černá srajda už nebude k mání. Jako poměrně dobrý nápad se mi jeví plnit osvědčený spalovací motor něčím jiným, co ve spalovacím prostoru udělá bum a popostrčí to píst motoru dolů + hurá, jedeme!!! Jo a nebudeme slovíčkařit, jo? Takže poučky a zápalu před dosažením horní úvratě si nechejme do diskuzí pod jiné články.

Současný spalovací motor můžeme po menších úpravách plnit třeba LPG nebo zemním plynem. Jenže u nich je situace se zásobami podobná jako u ropy, takže žádná výhra. Co dál? Líh – Ethanol. V dnešní době poměrné módní záležitost. Je pravda, že v Jižní Americe je poměrně hodně rozšířen provoz na paliva pocházející z kvasného lihu. U nás je nařízením prokleté EU v klasickém benzínu přítomná bioložka, což má za následek zvýšenou spotřebu, nižší výkon a v neposlední řadě samozřejmě huntování motoru, protože bioložka obsahuje spoustu vody. Motory na benzín pro tento typ paliva nejsou konstruovány, takže to vše stojí za…. Konspirační teoretikové můžou podezírat EU z podpory prodeje nových aut, protože čím rychleji motor vylágrujeme používáním hnusného zaneřáděného paliva, tím spíše budeme potřebovat nový kchár. A Turci v Německu budou mít konečně práci. Jupíííí! To nám ta EU krásně funguje. Teď vážně. Provoz na líh lze úspěšně realizovat po patřičných úpravách motoru. Zejména se jedná a potažení spalovacích prostor antikorozní, antiadhézní, tvrdou a otěruvzdornou vrstvou, která eliminuje působení paliva s obsahem vody. V době prudce se rozvíjejících aplikací PVD povlaků to nebude technický problém. Ale finanční jo! Ten povlak rozhodně není zadarmo, naopak stojí to celkem nezanedbatelné háky…. Tak motor by jsme měli, ale co ten líh? Kvašením sice vyrobíme líh, ale do použitelného stavu jej dostaneme destilováním. Moraváci kteří alespoň jednou byli v pěstitelské pálenici ví wocogo.

Napadá mě vtípek:

Přijde fízl do jedné valašské dědínky, potká stařečka a ptá se: stařečku, nevíte ve kterém baráku mají tu nelegální pálenicu? A stařeček praví: synku, vidíš na kopečku ten kostelík? Vídím , praví fízl. Stařeček: Tak jenom tam není….. Konec vtipu, můžete se smát.

Proč to říkám: k destilaci potřebujete energii. A tu získáte tase jenom spalováním fosilních paliv, nebo štěpením atomu, což je všechno fuj. Takže zelený zázrak s lihem se nekoná. Naopak – máme tu drahý motor a energeticky náročnou destilaci + další chemické pochody, čímž sice do určité míry nahradíme ropu, ale zelený ekoopar se rozplývá.

A je tu ještě jeden adept: Vodík! Už jsem se napindal dost a tak si přečtěte studii o možnostech vodíku jako paliva pro spalovací motor. Co z toho plyne? Jezdit na to jde, emise skoro žádné…. Moc hezké. ALE: stejně jako v případě destilace narážíme na problém přípravy a v případě vodíku také skladování paliva. Je to proces, do kterého musíme vnést energii, a tu získáme…. víte čím. Ta rovnice je prostě zakletá. Vždycky nám do toho ježdění vleze nějaký energeticky náročný a tudíž drahý proces.

Málem bych zapomněl – rostlinné olejíčky! Pamatuji si scénku, kdy kamarád nakoupil v nějakém monstrmarketu fakcivoéééé rostlinný olej v těch velkých PETkách a k úděsu přihlížejících vlil na parkovišti jejich obsah do nádrže obstarožního kcháru, který poháněl atmosférický chrochtomotor. Jelo to, smrdělo to jako když vaše stará zapomene na pánvi řízek… To vše provázeno kouřovými efekty kterým se odborně říká emise pevných částic. Že by to byla cesta? Nevím jak tohle palivo vyjde ekonomicky – zorat pole, pohnojit mole, nasít řepku, vypěstovat řepku, sklidit řepku, odvézt řepku, vylisovat řepku, filtrovat olej, chemicky upravit olej, distribuovat olej, natankovat olej….. Vždyť je to vlastně úplně jednoduché!

Hybridy úplně přeskočím, protože znám několik majitelů těchto paskvilů a všichni mi na otázku jestli by si toto auto koupili znovu odpověděli svorně – NE.
No a dostáváme se k čistokrevným elektromobilům, jako je ten který mě tak trochu nakopnul k napsání tohoto článku – Tesla Model S. Má-li elektromobil disponovat použitelným akčním rádiusem a výkonem, potřebuje k tomu opravdu velkou baterii, která dodá všem systémům potřebnou energii. Zatím asi nejpoužitelnějším akumulátorem je Li-On baterie. K pohánění auta tedy potřebujeme obrovskou baterii. Lithium je v zemské kůře poměrně vzácným prvkem. Proto je pro výrobu takto velké baterie nutné vytěžit spoustu rudy a z ní separovat tepelným zpracování a chemickou cestou (používá se kyselina sýrová) kýžené Lithium. Kam se zase rozplývá ten zelený ekoobláček???? Marketingovým tahem při prodeji tohoto krámu pak je, že nejezdíte k benzince, „natankujete“ v klidu doma elektrickou energii nezatíženou spotřební daní.… A když autíčku postavíte boudičku pokrytou soláry tak to máte prý úplně zadarmiko. Když teda pominu pořizovací cenu solárů a holý fakt, že jezdit můžete jen v noci a přes den, když svítí sluníčko musíte trčet doma, aby se elektrovozítko „zadarmiko“ napapalo. To je fakt nápad za 500! Takže nevýhody elektromobilu, byť dostatečně výkonného:

– ekologicky a energeticky náročná výroba baterií
– omezená životnost baterií, resp. cyklů nabití / vybití po kterých je nutné baterii vyměnit. Kolik to asi bude stát?
– finanční i ekologická úspora se tedy ani v tomto případě nekoná, u benzinky sice necálujete, ale zaplatíte spotřebu jednorázově při nákupu new akumulátoru a to bude bolet

Aut na jaderný pohon se nikdo ze čtenářů asi nedožije. Thoriové reaktory jsou ještě v plenkách. Ačkoliv se nápad jaderného pohonu jeví jako zajímavý, povede k němu ještě dlouhá cesta. Jsem na konci článku, ale na otázku která je v jeho nadpise si pořád odpovědět neumím. Snad mi někdo kdo se pohybuje v oboru dá alespoň nějaké odpovědi. Jisté ale je, že i kdyby se povedlo najít pohon který by byl levný a nezatěžoval prostředí, nikdy „skoro zadarmo“ jezdit nebudeme. Proč by si stát nechal ujít příležitost buzerovat řidiče a připravil se o spotřební daň? To se nikdy nestane a proto budeme stále pociťovat jakou má svoboda cenu a to ať do našeho auta zanoříme u pumpy klasickou pistoli, nebo někdy v roce 2XXX připojíme palivový článek.

Zdroj

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

TOPlist