Co říká Popper o klimatickém alarmismu?

Popper je hlavní filosof vědy. Definoval rozdíl mezi vědou a pseudovědou. Kdyby ještě žil, co by asi napsal o apokalyptické klimatologii IPCC?

Posláním českého klubu skeptiků Sisyfos je bojovat proti pavědě a pseudovědě.

Protože i v klubu skeptiků vznikly třenice na téma, zda „hypotéza lidmi způsobených katastrofálních změn klimatu“ ™ vykazuje znaky pseudovědy, poslyšme, co na toto téma říká sama autorita nejvyšší. Hlavní filosof vědy, Karl Popper. Doufám, že to přesvědčí i takové odpůrce, jako je pan Hořejší či pan Heřt. Nebo se snad chtějí přít s Popperem?

Jak definovat pseudovědu? Nemůžeme se spokojit s jednoduchým pravidlem „co je v universitách a odborných časopisech, to je věda“. Někdy je totiž pseudověda hlásána i z universit jako mainstream. Marxismus a freudismus byly Popperem klasifikovány jako pseudovědy, a přesto byly (a jsou) desítky let vyučovány na západních universitách, dělají se z toho doktoráty, publikují se práce s poznámkovým aparátem.

Ostatně i řada držitelů bludného balvanu z minulosti jsou lidé s doktoráty a akademickými tituly. Vědu dělá vědou „kritická metoda“, nikoli diplomy a jiné pozlátko. Není vždycky zlato, co se třpytí.

====================================
Karl R. Popper. Science as falsification (1963). (výtah)
(Komentáře v závorkách: Vítězslav Kremlík)
========================================

„Chci vám vylíčit, jak se vyvíjela moje práce o filosofii vědy od podzimu 1919, kdy jsem se poprvé začínal potýkat s otázkou, „Kdy by teorie měla být pokládána za vědeckou“ případně „Existuje kritérium, dle kterého určit vědeckou povahu či status teorie?“

NÁBOŽENSKÁ KONVERZE

Uvědomil jsem si, že na mé přátele, kteří obdivovali Marxe, Freuda a Adlera, dělalo velký dojem, kolik toho tyto teorie mají společného. A zejména si cenili jejich zjevné vysvětlovací síly. Zdálo se jim totiž, že tyto teorie dokáží vysvětlit prakticky cokoli, co se v oblasti jejich zájmu kdy přihodilo. Studium těchto oborů mělo na studenty takový účinek jako intelektuální konverze či zjevení, oči se otevřely novým pravdám, které byly nezasvěcencům skryty. Svět byl přeplněn verifikacemi teorie. Cokoli se stalo, vše teorii potvrzovalo.

(Komentář: Klimatický environmentalismus také dokáže vysvětlit cokoliv. Má recept na přestavbu celé společnosti. Je to komplexní Svatá kniha s přikázáními, jak žít, co si myslet, co jíst, jak se oblékat, čím topit. Je to absolutní ucelený světonázor, jako když proděláte náboženskou konverzi. Viz případ Tima Nicholsona)

POPÍRAČI

Pravda se zdála zjevná, takže bylo jasné, že nevěřící jsou lidé, kteří zjevnou pravdu prostě popírají, odmítají ji uznat, protože je to proti jejich zištným třídním zájmům nebo protože pravdu potlačují do podvědomí, takže potřebují psychickou léčbu.

(Komentář: Dnes by se řeklo popírači klimatu, klimadenialisté. Placení ropnými korporacemi a Exxonem. Výlevy o denialistech viz např. zde)

DŮKAZ VŠUDE, KAM SE PODÍVÁM

Marxista nemohl ani otevřít noviny, aby na každé stránce nenalezl tucet potvrzujících důkazů pro svou interpretaci historie.

(Komentář: Stejně se cítí alarmista, kdykoli čte noviny. Když na jaře tají ledovce, slýcháme, že je to důkaz. Když v zimě ledu zase přibývá, to už se do novin nedostane. Jakékoli špatné počasí či vichřice je prohlašováno za důkaz lidmi zaviněné klimatické katastrofy. Ačkoli vichřice existovaly i v pravěku. Viz video níže).

Freudisté zdůrazňovali, že jejich teorie byly neustále verifikovány jejich „klinickým pozorováními“. U Adlera i na mě dělala na dojem osobní zkušenost. Jednou v roce 1919 jsem mu řekl o případu, který do Adlerova učení moc nezapadal, avšak on ho bez problémů analyzoval podle své teorie pocitů méněcennosti. Ačkoliv to dítě vůbec ani neviděl. Byl jsem mírně šokován. Zeptal jsem se ho, jak si může být jistý. „Vycházím ze zkušenosti s tisíci případy,“ odpověděl. Načež jsem si neodpustil poznámku: „Jo ták, a tohle bude asi ta tisící první.“

Uvědomil jsem si, že jakýkoli případ může být interpretován úplně stejně podle Adlerovy i Freudovy teorie. Uvedu příklad. Muže, který shodí dítě do vody, aby ho utopil. Nebo muž, který obětuje svůj život ve snaze toto dítě zachránit. Podle Freuda první muž trpěl represí (šlo třeba o nějakou složku jeho Oidipovského komplexu), zatímco druhý muž dosáhl sublimace. Podle Adlera první muž trpěl pocity méněcennosti (a chtěl si dokázat, že má odvahu spáchat třeba zločin), a totéž byla motivace i druhého muže (chtěl si dokázat, že má odvahu nasadit život).

Neexistuje žádné lidské chování, které by se těmito teoriemi nedalo vysvětlit. Tato skutečnost, že vždy byly pravdivé a vše je vždy potvrzovalo, byla v očích jejich stoupenců nejsilnějším argumentem v jejich prospěch. A já si uvědomil, že tato jejich zdánlivá síla je ve skutečnosti jejich slabost.

RISKANTNÍ PREDIKCE

U Einsteinovy teorie je situace naprosto odlišná. Typický příklad je Einsteinova předpověď posléze potvrzená Eddingtonovou expedicí. Einsteinova gravitační teorie vedla k šokující předpovědi, že světlo musí být přitahováno těžkými tělesy (jako je Slunce) stejně, jako jsou přitahována hmotná tělesa.

Na tom je působivé, jak riskantní to byla předpověď. Pokud pozorování ukáže, že předikovaný jev se nekoná, teorie je jednoduše vyvrácena. Teorie je nekompatibilní s jistými možnými výsledky pozorování – zde nekompatibilní s výsledky, jaké by čekal před Einsteinem každý.

(I klimaskepticismus, tj. původní předhokejková klimatologie, dává přesné riskantní předpovědi. Předpovídáme, že klima se i nadále bude řídit podle přírodních cyklů, kterými se řídilo doposud. Např. podle PDO i Suessova cyklu by do roku cca 2030 nemělo být žádné oteplování, naopak by se mělo ochlazovat. Viz zde).

To je v protikladu s výše popsanými případy, kdy ony teorie byly kompatibilní s prakticky jakýmkoli lidským chováním.

A díky těmto věcem jsem byl v zimě 1919-20 schopen formulovat následující závěry.

NEVYVRATITELNOST

Najít potvrzení či verifikace jakékoli teorie je snadné – pokud se díváme jen na konfirmace.

Proto by se konfirmace měly brát vážně, pouze pokud jsou výsledkem riskantních předpovědí. Tedy pokud osoba neseznámená s teorií by jinak očekávala událost nekompatibilní s teorií. Čímž by teorie byla vyvrácena. Každá vědecká teorie má něco zakázaného – zakazuje, aby se některé věci staly. A čím více toho zakazuje, tím lépe.

(Komentář: Prognózy vývoje teplot od IPCC 1990 a od Hansena z NASA 1988 byly vyvráceny realitou. Přecenily vliv CO2 na teploty. Nyní je už o půl stupně chladněji, než předpovídali! Přesto teorie nebyla opuštěna. Jak je to možné?)

Statement of Dr. James Hansen, director, NASA Goddard Institute for Space Studies. 1988 http://image.guardian.co.uk/sys-files/Environment/documents/2008/06/23/ClimateChangeHearing1988.pdf

Teorie, která je nevyvratitelná žádnou myslitelnou událostí, není vědecká. Nevyvratitelnost není známkou dobré teorie (jak si lidé často myslí), ale znakem špatné teorie.

(Komentář: David Viner z CRU prorokoval, že sníh v zimě už brzy neuvidíme. Kvůli oteplování. Viz zde. Když přišel rekordní sníh v zimě 2009/10 od Al Gora jsme slyšeli, že je to kvůli oteplování. Prý je kvůli oteplování v atmosféře více vody, tj. i sněhu. Takže ať v zimě bude sněhu hodně či málo, je to potvrzení teorie? Tedy se nedá ničím vyvrátit.)

Skutečným testem teorie je pokus ji vyvrátit. Nikoli pokus ji potvrdit. Jsou samozřejmě různé stupně vyvracení (falsifikace) – některé teorie jsou vyvratitelné snáze než jiné.

(Komentář: Posledních 10 let CO2 prudce roste, ale teploty, sluneční aktivita a objem vodní páry v atmosféře nerostou. Vodní pára tedy nereaguje na CO2 jako poslušná posilující zpětná vazba. Bez pomoci vodní páry toho CO2 ale moc nezmůže, teorie byla vyvrácena. Přesto je neochota ji opustit. Viz)

AD HOC ZÁCHRANA

Některé v podstatě testovatelné teorie, když jsou vyvráceny, se stále těší přízni svých vyznavačů. Tím, že se zavede ad hoc vysvětlení nebo se teorie nově interpretuje ad hoc, tak aby vysvětlení unikla. To je možné provést vždy, ale teorii to zachrání před vyvrácením jen za cenu zničení či snížení její vědeckosti.

(Komentář: Posledních 10 let se neoteplovalo, ač CO2 stoupal. Hned se ale objevilo ad hoc vysvětlení, že ochlazování je „maskované oteplování“ (zdroj). Může se tedy desítky let ochlazovat a stejně budeme slýchat, že se otepluje. V klimatologii navíc každou chvíli vidíme, že měření se opravují tak, aby odpovídala hypotéze. Např. grafy satelitního měření sluneční aktivity se takto korigovaly, aby nedošlo k vyvrácení hypotézy – známý spor ACRIM vs. PMOD.)

UTAJENÍ VS. TESTOVATELNOST

Zkrátka kritériem vědeckosti teorie je její falsifikovatelnost, čili vyvratitelnost, testovatelnost.

(Komentář: Pokud se důkazy utajují, nelze je testovat. Mannův hokejkový graf byl v Nature publikován bez důkazů a podkladů. Ještě o sedm let později se Mann holedbal ve Wall Street Journal, že nikomu neukáže důkazy, jak došel k hokejkovému grafu (zdroj)… Klimatolog Phil Jones zase psal: „I když světová meteorologická organizace dá svolení, stejně vám ta data nedám. Proč bych vám je měl dávat, když vím, že byste v tom jen hledal chyby.“ Ke grafům globálních teplot CRUTEM nikdy nebyly publikovány výpočty ani seznam použitých stanic – viz Muir Russelova zpráva. Tudíž v tom ani nikdo nemohl najít chyby.)

JEN POTVRZUJÍCÍ DŮKAZY

Astrologie testem vědeckosti neprošla. Na astrology dělá velký dojem, co pokládají za potvrzující důkazy. A to je svádí na scestí. Naopak důkazy proti na ně nikdy dojem neudělají.

(Komentář: IPCC nepohodlné důkazy svědčící proti prostě ignoruje a do své zprávy je neuvede. Uvádí jen potvrzující důkazy. Příkladem je sluneční aktivita. Ve zprávě IPCC chybí grafy ukazatelů, podle kterých sluneční aktivita v době oteplování rostla. Chybí například graf délky cyklu slunečních skvrn, chybí graf aa-indexu geomagnetismu atd. Seznam všeho, co v IPCC chybí viz zde).

VÁGNOST

Dále své proroctví a interpretace dělají tak vágní a mlhavé, že dokáží vysvětlit cokoli, co by jinak bylo vyvrácením jejich teorie, kdyby proroctví udělali přesnější. Aby se vyhnuli vyvrácení, zničili testovatelnost své teorie. Typický trik proroků je předvídat věci tak vágně, že proroctví prakticky nemohou selhat. Stanou se tedy nevyvratitelné.

(Komentář: IPCC líčí spoustu scénářů budoucnosti. V první zprávě IPCC 1990 se předpovídá dle scénáře A, že se bude oteplovat tempem 0,3°C za deset let plus mínus 0,2-0,5°C (str xi, zdroj) Jak mlhavé! Alarmisté se vymlouvají, že klimatologie nemůže dávat jiné než probabilistické odpovědi. Pravděpodobně. Spíše pravděpodobně. Chtít exaktnost a důkazy je prý kverulantství. Totéž jistě denialistům říkal Nostradamus. A nejmlhavější proroctví je otřepaná věta „klimatická změna existuje“. To je tak mlhavé, že se to nedá vyvrátit. Buď se oteplí, nebo ochladí.)

ZÁVĚR

Sisyfos má ve stanovách obhajobu a propagaci „vědecké metody“. Tuto metodu definoval Popper a my máme povinnosti posuzovat podle těchto kritérií i hypotézu antropogenního katastrofálního oteplování. Shledáme-li, že metody IPCC jsou pseudovědecké, neměli bychom k tomu podle mého soudu mlčet. Boj proti pseudovědě je přece smyslem existence klubu skeptiků.

Ano, někdy to může vyvolat vlnu nevole. Odkdy se ale Sisyfos ohlíží na to, zda se nějaká potrefená husa ozve? To by nemohl dělat nikdy nic.

ZDROJ