Další poplašná zpráva: Rotace Země „zpomalila“

V každodenním životě je zpomalování zemské rotace nepostřehnutelné. V současnosti se rotace prodlužuje jen o 1,33 milisekundy za století. Přesto autoři studie upozorňují, že i takto malé zpomalení může ovlivnit přesné měření času a vesmírnou navigaci, které jsou založené na rotaci planety.

Tak to je další poplašná zpráva, která se dává do souvislosti s vlivem civilizace (vypouštění kysličníku uhličitého). Podle dnes jednoznačně preferovaného vědeckého výzkumu – nedávám do uvozovek zcela záměrně, abych nebyl nařčen z toho, že klimatickou změnu „zlehčuji“ – totiž kysličník uhličitý způsobuje ohřev atmosféry a tím celé Země o 1,5 K. Tají ledovce a stoupá hladina moří. A právě tento růst hladiny moří stojí za „zrychleným“ zpomalováním rotace Země.

Problém je tak tedy „na světě“ a k tomu lze dodat, že „přesné měření času“ může být v ohrožení, pokud by bylo vázáno na rotaci Země. Ve skutečnosti se „přesné měření času“ musí daleko více zabývat rozdílem v časech mezi Zemí a například i vesmírnými družicemi. Pokud by totiž byl zanedbán rozdíl v rychlosti běhu času na vesmírných družicích obíhajících Zemi a měřením času na povrchu Země, byl by to závažný problém. Ten to rozdíl je podstatně větší než oněch 1,33 milisekundy za století, o které se rotace zpomalí za sto let.

Posuďte sami:

Na družici ve výšce ~400 km (např. na International Space Station) plyne čas velmi nepatrně jinak než na povrchu Země. Rozdíl je dán dvěma efekty z Einsteinovy relativity:

1) Gravitační dilatace času (obecná relativita)

Čím dál od Země, tím je slabší gravitace a čas běží o něco rychleji.
Družice ve výšce 400 km je o trochu výš v gravitačním poli, takže by její hodiny měly jít rychleji než na Zemi.

2) Dilatace času kvůli rychlosti (speciální relativita)

Družice ale letí velmi rychle – asi 7,7 km/s (~28 000 km/h).
Při vysoké rychlosti podle speciální relativity hodiny jdou pomaleji.

Který efekt je silnější?

Na nízké oběžné dráze (≈400 km) převažuje efekt rychlosti.

➡️ Výsledek:

• čas na družici běží o trochu pomaleji než na povrchu Země

Kolik to dělá číselně

Přibližně:

• rozdíl ≈ −5 mikrosekund za den (10⁻⁶ s)
• astronaut tedy stárne o trochu pomaleji než člověk na Zemi.

Praktický příklad:

• 6 měsíců na ISS → asi o 0,007 s mladší než člověk na Zemi.

Tolik o rozdílu v plynutí času na ISS a na povrchu Země.

Pevně věřím, že zpomalení rotace planety Země o 1,33 milisekundu za 100 let, tj. 0,0133 milisekundy za rok, dokáže naše měření času zvládnout bez problémů.

Závěr: Bohužel, stále více se setkávám s poplašnými titulky v médiích, které mají přitáhnout čtenářovu pozornost. Kolik jenom „prudkých změn“ podle zpráv zažíváme v předpovědích počasí. Vrcholem všeho jsou pak tak zvané „nenormální“ teploty, které se liší od dlouhodobého průměru pro teplotu v daný den. V pozadí je však právě stále onen zdvižený ukazováček o vlivu civilizace na střední teplotu Země. Takže všechno „nenormální“ je důsledkem civilizace. Zcela se ignorují i prudké změny klimatu v minulosti. Tvrdí se totiž, že současné zvýšení teploty o 1,5 K za sto let je „extrémně rychlé“ a proto musí být způsobeno lidskou aktivitou. Dansgaard–Oeschgerovy události jsou rychlé klimatické oscilace, které se vyskytly během posledního glaciálu přibližně před 110 000–12 000 lety. Zaznamenané v ledovcových jádrech z Grónska představují prudké oteplení následované pomalejším ochlazením, opakující se zhruba každých 1 500 let. Jsou klíčové pro pochopení dynamiky zemského klimatu.

Klíčová fakta

• Období výskytu: přibližně před 110 000–12 000 lety
• Počet událostí: asi 25 podle grónských ledovcových záznamů
• Doba trvání oteplení: desítky let
• Amplitude změny teploty: 5–8 °C v Grónsku

Co je to současná změna 1,5 K za sto let? Vlastně maličkost.